#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

CO URČITĚ STOJÍ ZA PŘEČTENÍ...


Published in: Čas. čes. lék., 93, 2021, č. 10, s. 33

Marinov, Z.: Liraglutid v léčbě dětské obezity

Remedia č. 4/2021

Obezita je civilizační onemocnění, které nejvýznamněji ovlivňuje lidské zdraví. V ČR je asi 154 tisíc obézních dětí ve věku do 16 let, z toho 85 tisíc trpí morbidní a 34 tisíc monstrózní obezitou. Léčba dětské obezity začíná úpravou životního stylu v režimových, pohybových a dietologických opatřeních. Efekt opatření je u dětí a adolescentů velmi malý, někdy se doporučuje měsíční pobyt v tzv. redukčních zařízeních. Jejich kapacita je však omezená. Bariatrická chirurgie se zatím na žádném pracovišti pro dětský věk neuskutečňuje. Prvním antiobezitikem schváleným od roku 2021 v EU u dětí a dospívajících ve věku nad 12 let s hmotností nad 60 kg s aspoň jednou komorbiditou je Saxenda inj. obsahující 3 mg liraglutidu. Liraglutid je agonistou na receptoru pro GLP-1. Podává se jednou denně s.c. Výrazně snižuje chuť k jídlu a tím snižuje přísun energie. V 56týdenní studii byl zaznamenán významný pokles tělesné hmotnosti, krevního tlaku a výskytu komplexních metabolických změn. Zahájení léčby je vhodné v období letních prázdnin, nutné je pacienta edukovat v podkožní aplikaci přípravku. Limitem použití bude jistě i úhrada přípravku, plně jej platí pacient a podávání je dlouhodobé, a tedy finančně náročné. Dalším omezením je i obecná nedůvěra dětských lékařů v medikamentózní léčbu dětské obezity.

Šarapatková, H.: Nejčastější onemocnění štítné žlázy a jejich léčba

Medicína pro praxi č. 4/2021

Nemoci štítné žlázy patří v ordinaci endokrinologa k nejčastějším. V ČR postihují až 5 % populace, poměr žen a mužů je 6–8:1. Ke kompenzaci poruch funkce se nejčastěji používá farmakoterapie.

Hypotyreóza se vyskytuje u 3–5 % populace, četnost stoupá s věkem. Nejčastějšími příznaky jsou neuropsychické (únava, nevýkonnost, deprese), GIT (zácpa, meteorismus), kardiovaskulární (dušnost, bradykardie, perikardiální výpotek) a gynekologické (poruchy cyklu, infertilita, potraty), kožní, neuro­muskulární a laboratorní změny (hyperlipidémie, anémie, hyponatrémie). Léčba spočívá v podávání levotyroxinu v dávce 1,6 µg na kg tělesné hmotnosti, pokud není vůbec přítomna funkční tkáň, až do dávky 200 µg denně i více. Levothyroxin má biologický poločas až 10 dní, tak lze optimálně nastavit dávkovací schéma. O jednotlivých léčivých přípravcích nejsou informace, zda jsou zaměnitelné, proto raději volíme stále stejný přípravek. Trijodthyronin má kratší biologický poločas (2,5 dne), jeho syntetický analog liothyronin má T/2 1 den. U některých pacientů není léčba T4 dostatečná, pak se volí kombinace s T3. Kontrola účinnosti se prokazuje stanovením T4 či TSH.

Hyperthyreóza se projevuje příznaky: kardiovaskulární (FIS, srdeční selhání, tachykardie, dušnost), kožní (teplá kůže, padání vlasů, potivost), GIT (hubnutí, vyšší chuť k jídlu, průjmy), neuropsychické (třes prstů, víček, rychlá řeč i pohyby, plačtivost, deprese), oční (u Graves-Basedowovy toxikózy otoky, zarudnutí, tlak a bolest za očními bulby), laboratorně se vyskytuje hyperglykémie, zvýšená ALT. Akutně se léčí tiamazolem, léčba trvá nejméně 12 měsíců. V úvodu léčby se přidávají betablokátory. Při intoleranci tiamazolu se snažíme vyhnout propylthiouracilu, má závažnou hepatotoxicitu, raději podáme k tiamazolu antihistaminika. Podáváme ho jen v graviditě, kdy je tiamazol kontraindikován.


Labels
Pharmacy Clinical pharmacology Pharmaceutical assistant

Article was published in

Journal of Czech Pharmacists

Issue 10

2021 Issue 10
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#