B12 − vitamin mnoha tváří

12. 7. 2021

Ačkoliv se vitaminem B12 rozumí kobalamin, v léčivých přípravcích i doplňcích stravy se využívají jeho deriváty. V následujícím článku proto připomeneme důležité poznatky o tomto vitaminu a upozorníme na rozdíly mezi jednotlivými molekulami. Pozornost věnujeme i aplikačním formám, ve kterých je nabízen pacientům.

Pozoruhodný vitamin

B12 je vitamin s nejsložitější strukturou − jedná se o komplexní sloučeninu s centrálním atomem kobaltu. Ustáleným triviálním názvem je sice kobalamin, ale prakticky jde o skupinu několika derivátů. Podle šestého ligandu připojeného k atomu kobaltu se rozlišuje 5'-deoxyadenosylkobalamin (adenosylkobalamin), methylkobalamin, hydroxykobalamin, kyanokobalamin a další.

Kromě své struktury je vitamin B12 zajímavý i svými vlastnostmi, především nutrikinetikou. Vitamin například využívá složitý systém absorpčních mechanismů, jenž může selhat hned na několika úrovních. Na rozdíl od ostatních vitaminů rozpustných ve vodě se však ve tkáních vytváří jeho zásoba a klinické projevy hypovitaminózy se tak rozvíjejí až za několik let.

Strava je základ

Jedinými producenty kobalaminu v přírodě jsou mikroorganismy (bakterie a Archea). V lidském těle jde o některé zástupce mikrobioty tlustého střeva. Absorpce vitaminu však probíhá pouze v ileu, a tak je biologická dostupnost endogenního, bakteriemi produkovaného kobalaminu zanedbatelná a je nezbytné přijímat ho ve stravě.

Kobalamin se nachází ve fermentovaných potravinách a dále v potravinách pocházejících ze zvířat, která jej získávají činností mikrobioty ve svém trávicím traktu (býložravci, zejména přežvýkavci). Syntetizovaný methyl-, adenosyl- a hydroxykobalamin se ukládá do svaloviny a vnitřností (např. jater), ale nachází se i v mléce nebo vejcích. Nefermentovaná rostlinná strava obsahuje minimální množství tohoto vitaminu.

Cesta perorálně přijatého vitaminu B12 do krevního oběhu spoléhá na souhru molekul produkovaných slinnými žlázami (haptokorin), parietálními buňkami žaludku (vnitřní faktor, HCl) a enterocyty tenkého střeva (kubilinové receptory). Vlastní vstřebávání probíhá buď aktivně v distální části ilea pomocí receptorů, nebo pasivní difuzí po celé délce ilea. Difuze se uplatňuje hlavně při příjmu vyšších dávek.

Suplementace

Denní potřeba vitaminu B12 se pohybuje mezi 2,5 a 7 µg. Prevencí deficitu u rizikových osob i řešením již vzniklého deficitu vitaminu B12 je jeho suplementace. Na českém trhu jsou k dispozici léčivé přípravky i doplňky stravy. Jednotlivá dávka může být i více než 100násobně vyšší než doporučená denní dávka, většinou od 90 do 1200 µg. Důvodem je nízká biologická dostupnost (cca 0,1−1 %), která vyplývá z limitu mechanismu aktivního transportu a nepředvídatelné efektivity pasivního transportu.

Léčivé přípravky

V léčivých přípravcích je z důvodu dobré stability obsažen hlavně syntetický kyanokobalamin. Molekula typické červené barvy se v buňkách následně metabolizuje na aktivní methyl- a adenosylkobalamin. Terapeuticky se při závažnějším deficitu podává intramuskulárně, dostupná je i perorální tabletová forma a tobolky. Nevýhodou i.m. podání je bolestivost a riziko hematomu u pacientů užívajících antikoagulancia, výhodou je absorpce, která nespoléhá na funkčnost trávicího traktu.

Doplňky stravy

Aplikační formou doplňků stravy jsou perorální roztoky, želatinové tobolky, spreje aplikované na ústní sliznici a nověji také liposomy nebo nanočástice pro sublingvální podání. Z malé izraelské studie na 30 pacientech, která srovnávala absorpci 500 µg sublingválně a perorálně podaného kyanokobalaminu, vyplynulo, že oba způsoby podání jsou u pacientů s méně závažným deficitem srovnatelné.

Doplňky stravy obsahují jak kyanokobalamin, tak méně stabilní methyl-, adenosyl- či hydroxykobalamin. Vzhledem k tomu, že se nejedná léčivé přípravky, nemáme dostatek spolehlivých informací o jejich vlivu na deficit vitaminu B12 a nelze ani garantovat jejich jakost a účinnost. Lze se spoléhat pouze na reputaci výrobce. Jejich místo je tak spíše v prevenci než v terapii klinicky se manifestujícího deficitu vitaminu B12.

(zemt)

Zdroje:
1. Sharabi A., Cohen E., Sulkes J., Garty M. Replacement therapy for vitamin B12 deficiency: comparison between the sublingual and oral route. Br J Clin Pharmacol 2003; 56 (6): 635−638, doi: 10.1046/j.1365-2125.2003.01907.x
2. Aktivní vitamin B12 (holotranskobalamin) a diagnostický význam jeho stanovení. Společnost pro výživu, 2021. Dostupné na: www.vyzivaspol.cz/aktivni-vitamin-b12-holotranskobalamin-a-diagnosticky-vyznam-jeho-stanoveni
3. Hrnčířová D. Kobalamin a jeho biodostupnost z potravin živočišného a rostlinného původu. Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa 2015; 18 (2): 83–88.



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se