Kopřiva – obyčejná rostlina s neobyčejnými účinky

23. 3. 2022

Lidé odedávna znali kopřivu především pro její léčivé účinky − používali ji zevně i vnitřně, ale také pro přípravu pokrmů. Pevná vlákna stonků našla uplatnění v textilním průmyslu. Především je však kopřiva zdrojem řady biologicky aktivních látek, které jsou v poslední době intenzivně studovány. Připomeňme si proto nejzajímavější fakta a terapeutický potenciál rostliny, kterou potkáváme téměř na každém kroku.

Jak kopřiva ke svému názvu přišla

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je nejběžnějším druhem čeledi Urticaceae. Rodové označení Urtica pochází z latinského slovesa urere, „hořeti“, a to především kvůli typickým pálivým a svědivým projevům po styku k kůží. Duté žahavé trichomy pokrývající listy a stonky mají na svém konci velmi křehkou špičkou z kyseliny křemičité. Po doteku se tato část odlomí a do kůže se dostává kyselina mravenčí, histamin, serotonin a řada dalších látek.

Proč a kdy sbírat?

Kopřiva u nás patří mezi nejrozšířenější divoce rostoucí rostliny. Ačkoliv se v Evropě nikdy cíleně nepěstovala, byla a stále je součástí jídelníčku. V historickém kontextu měla konzumace mladých kopřiv své logické opodstatnění. Po dlouhém zimním období byla pro člověka významným nutričním zdrojem bílkovin, vitaminů a minerálních látek.

Mladé listy je doporučeno sbírat, ještě než rostliny dorostou do výšky cca 25 cm a před rozkvětem. Listy jsou v této fázi dostatečně jemné pro použití do salátů nebo k tepelné úpravě např. blanšírováním. Zjistilo se, že toto zpracování má minimální dopad na přirozeně vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, jako jsou kyseliny olejová, linolová a α-linolenová.

Nutriční pohled

Kopřivový prášek, který je volně dostupný na trhu, má 3× vyšší obsah bílkovin než obiloviny, lepší aminokyselinový profil než většina listové zeleniny, ve srovnání s bramborami nižší glykemický index a vysoký obsah vlákniny. Dá se přidat do smoothies nebo použít při pečení. Kopřiva má vysoký obsah hydrofilních i lipofilních vitaminů a minerálních látek (zejména vápníku, zinku a železa, ale také hořčíku, mědi, manganu a selenu).

Typy přípravků

Urticae herba (folium) je známa jako droga s diuretickým účinkem, zvyšuje tedy glomerulární filtraci a snižuje tubulární resorpci sodíku a vody. Je součástí fytofarmak určených jako doplňková léčba při akutních močových infekcích, kdy je žádoucí podpořit průtok močovými cestami. Příkladem může být tradiční urologický čaj – Species urologicae Planta.

Aktuálně dostupné doplňky stravy ve formě tablet, tobolek nebo čajových směsí s obsahem kopřivy jsou dle výrobců určeny k podpoře činnosti lymfatického systému, k podpoře hubnutí, „odvodnění organismu” nebo „detoxikace”. Tyto přípravky využívají opět dobře známého diuretického účinku nejen kopřivy, ale také dalších močopudných léčivých rostlin. Kopřiva je rovněž složkou doplňků stravy určených k podpoře zdraví prostaty.

Dále se tato rostlina samozřejmě hojně používá v kosmetických přípravcích, nejčastěji šamponech, přípravcích k mytí kůže a pleťových krémech.

Současný výzkum biologických účinků 

Antibiotický potenciál

in vitro studiích byly sledovány antimikrobiální vlastnosti extraktů získaných z různých částí kopřivy a pomocí různých rozpouštědel. Účinnost na grampozitivní a gramnegativní bakterie je ve srovnání se standardními antibiotiky např. koamoxicilinem nebo ofloxacinem sice slibná, ale s významnými rozdíly v minimální inhibiční koncentraci. Různorodost výsledků může spočívat v extrakční metodě, a tedy i kvalitativním a kvantitativním obsahu sloučenin, dále ve stáří rostliny, klimatických a experimentálních podmínkách i v mezidruhových rozdílech.

Potenciál v léčbě benigní hyperplazie prostaty

Kořeny kopřivy obsahují fytosteroly, lignany a polysacharidy, které ovlivňují buněčný metabolismus prostaty. Právě lignany vykázaly v in vitro testech vysokou afinitu ke globulinu vázajícímu pohlavní hormony (SHBG) − prokázalo se, že brání jeho interakci s testosteronem a také následné vazbě na steroidní receptory lidských prostatických buněk. Výsledným účinkem je útlum jejich proliferace. Při testování extraktů in vivo se dále prokázala inhibice 5α-reduktázy a snížení velikosti žlázy.

Mechanismy možného protinádorového účinku

Velká pozornost se věnuje možným protinádorovým účinkům kopřivových extraktů. Mezi bioaktivní molekuly obsažené v lipofilních extraktech patří zejména fytosteroly, pentacyklické triterpenoidy nebo kumariny, v hydrofilních extraktech se pak objevují izolektiny, lignany a některé polysacharidy.

Za hlavní mechanismy se považují antioxidační a antimutagenní působení a indukce apoptózy. Proapoptické účinky byly potvrzeny in vitro na buněčných liniích nádorů prsu, tlustého střeva, plic a prostaty.

Uplatnění v péči o pleť

Na anti-aging účinku se podílí nejen antioxidačně působící karotenoidy, ale též látky schopné inhibovat kolagenázu a elastázu. Jedná se o enzymy, jejichž působení vede ke ztrátě elasticity pokožky a vzniku vrásek. Velmi zajímavá je z tohoto pohledu kyselina ursolová obsažená v kořenech a kvercetin z listů.

Vliv na hojení ran

V lidovém léčitelství se nálev a extrakt ze sušených listů používal proti krvácení z nosu a silnému menstruačnímu krvácení. K tomuto účinku mohou přispívat obsažené třísloviny. In vivo studie ethanolicko-vodného extraktu prokázala významný vliv na hojení ran: rychlejší uzavření rány, zkrácení doby reepitelizace, podporu angiogeneze a hemostyptický účinek.

Závěr

Množství biologicky aktivních látek v různých částech rostliny činí z kopřivy téměř nevyčerpatelnou inspiraci ke studiu možných účinků. Kombinace tradičních a moderních poznatků se tak může uplatnit jako součást prevence i léčby některých onemocnění. A na jaře navíc jako obohacení jídelníčku o přírodní zdroj vitaminů a minerálních látek.

(zemt, jam)

Zdroje:
1. Kregiel D., Pawlikowska E., Antolak H. Urtica spp.: ordinary plants with extraordinary properties. Molecules 2018; 23 (7): 1664, doi: 10.3390/molecules23071664.
2. Dhouibi R., Affes H., Ben Salem M. et al. Screening of pharmacological uses of Urtica dioica and others benefits. Prog Biophys Mol Biol 2020; 150: 67−77, doi: 10.1016/j.pbiomolbio.2019.05.008.
3. Esposito S., Bianco A., Russo R. et al. Therapeutic perspectives of molecules from Urtica dioica extracts for cancer treatment. Molecules 2019; 24 (15): 2753, doi: 10.3390/molecules24152753.



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se