Úzkost, stres i deprese jsou spojeny s biochemickými, kognitivními, behaviorálními i psychologickými změnami v organismu. Jednu ze zajímavých a efektivních léčebných modalit v těchto případech představuje fytoterapie. Přehledový článek zveřejněný v Journal of Applied Pharmacy přibližuje devět léčivých rostlin, jejichž účinky se mohou uplatnit při terapii deprese či úzkostných stavů.
Fytoterapie si zaslouží pozornost nejen díky nižší finanční zátěži a menšímu množství nežádoucích účinků ve srovnání s farmakologickou léčbou, ale i kvůli rostoucímu počtu pacientů s depresivními poruchami a úzkostnými stavy. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že až 15 % celosvětové populace zažije minimálně 1× za život ataku deprese. Některé studie uvádějí, že deprese se během 3 následujících let stane podobně závažným problémem jako kardiovaskulární onemocnění. Možnosti využití rostlin, které mají zklidňující, antidepresivní a antikonvulzivní účinky a potenciál působit jako anxiolytika, jsou široké. Díky své účinnosti a minimu nežádoucích efektů také přirozeně podporují adherenci k léčbě.
Rostlina z čeledi Verbenaceae má posilující účinky na nervovou soustavu, díky sedativním účinkům zmírňuje stres a využívá se i při zklidnění břišního dyskomfortu. Její terapeutický přínos spočívá především v obsažených flavonoidech (např. hesperidinu).
Tato rostlina se uplatňuje jak při zmírňování úzkostných stavů, tak v léčbě deprese. Z látek obsažených v oplodí pomerančovníku hořkého je vhodné zmínit především polyfenolické látky typu flavanolů, flavanonů, flavonů, flavonolů a dále kumariny či organické kyseliny.
Jedná se o rostlinu s antidepresivními i analgetickými účinky, jejíž silice může být využita například při léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy. Obsažený anthokyanin kyanidin-3-glukosid má neuroprotektivní efekt.
Anxiolytické účinky jedné z nejznámějších léčivých rostlin lze využívat mnoha způsoby. Kromě vnitřního užití nálevu je možná také inhalace silice s významnou složkou linaloolem, který má sedativní efekt. Prokázané jsou také antidepresivní, antikonvulzivní a antioxidační účinky, na nichž se podílí kyselina hydroxyskořicová a flavonové glykosidy.
Listy rostliny, která obsahuje silice, třísloviny a flavonoidy, mají velmi různorodé terapeutické účinky − v rámci péče o psychické zdraví jsou to zejména sedativní a zklidňující efekty. Využívá se při úzkostech, nervovém vypětí, ale také při Alzheimerově chorobě a různých typech poruch spánku.
Důležitou částí rostliny původem z jihozápadní Asie jsou květy, které zmírňují projevy deprese, působí proti závratím a podporují spánek. Nejdůležitějšími složkami jsou rostlinné fenoly (kvercetin, katechiny, rutin, kyselina kávová, myricetin).
Látky obsažené v kozlíku lékařském, jako jsou valenol, valepotriáty či kyselina valerová, dělají z této byliny vhodný prvek fytoterapie při stresu, úzkosti i neklidu. Běžně se užívá také při potížích s usínáním a bolestech hlavy, jež se dostavují v souvislosti s psychickým vypětím či strachem.
Violka vonná, která obsahuje mimo jiné flavonové glykosidy, kyselinu salicylovou, silice a alkaloid violin, zklidňuje bolesti hlavy a má potenciál snižovat vysoký tlak související s úzkostí. Ulevuje od bolesti a podporuje spánek.
Skořicovník je ve fytoterapii a aromaterapii vyhledávaný pro antidepresivní účinky a jako účinný způsob úlevy od psychického napětí. Uvolňuje i svalové napětí a díky obsahu cinnamaldehydu má také antibakteriální účinky.
(pak)
Zdroj: Bakhshaei S. Phyto-pharmacological effect of nine medicinal plants as a traditional treatment on depression. J Appl Pharm 2017; 9: 244, doi: 10.21065/1920-4159.1000244.
