Výborný efekt erdosteinu u sekretorické otitidy

21. 11. 2017

Sekretorická otitida patří mezi nejčastější příčiny nedoslýchavosti u dětí. V léčbě se uplatňuje řada účinných látek z různých lékových skupin, nicméně sekretorická otitida nezřídka konzervativní terapii vzdoruje a velká část dětí dospěje k chirurgické léčbě. Česká studie ukazuje, že erdostein by mohl být užitečným pomocníkem v léčbě tohoto rezistentního onemocnění.

Inzerce

Sekretorická otitida a její následky

Sekretorická otitida je nemoc záludná, probíhá totiž dlouho skrytě, přestože významně zhoršuje sluch. Malé dítě na nedoslýchavost neupozorní a ani si ji nemusí uvědomovat vzhledem k pomalému nástupu a chronickému nebolestivému charakteru nemoci. Přitom řada prací ukazuje, že neléčená ztráta sluchu může mít negativní vliv na rozvoj řeči, jazyka a kognitivních schopností dítěte a následně na výši dosaženého vzdělání. Děti s lehkou nedoslýchavostí, které se jeví v každodenních situacích normálně, jsou ohroženy problémy v oblasti sociální, vzdělávání a chování. Dále nelze opominout mikro- a makroskopické změny spojené s chronickou sekretorickou otitidou, atrofii bubínku, retrakční změny a ve vystupňované podobě až vznik cholesteatomu.

Protizánětlivý efekt erdosteinu

Mukolytika patří mezi léky okrajově používané u sekretorické otitidy, s výsledky nejistými. Výhodou erdosteinu oproti ostatním mukolytikům je jeho protizánětlivý efekt, který by mohl zlepšit účinnost u sekretorické otitidy. Efekt erdosteinu v léčbě této nemoci ověřila v roce 2015 studie českých autorů.

Metodika a průběh studie

Zařazeno bylo 42 dětí ve věku 3−18 let. Jednalo se o nerandomizovanou studii, sběr dat probíhal na ORL pracovištích dvou fakultních nemocnic (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Olomouc). Účinnost terapie byla hodnocena po 1 a 2 měsících podávání erdosteinu.

Výsledná zjištění

Subjektivní hodnocení

Po 1 i po 2 měsících léčby byl patrný statisticky významný úbytek pacientů s pocitem zalehnutí ucha (p < 0,01): vstupně 30 pacientů, po 1 měsíci 15, po 2 měsících jen 5 pacientů.

Těmto údajům odpovídají výsledky audiometrie, byť nebyla provedena u všech dětí: vstupně identifikováno 33 pacientů s převodní rezervou 20 dB a více, po 1 měsíci 10, po dvou měsících 8 dětí. Tento pokles je rovněž statisticky významný.

Objektivní kritéria

  • Otomikroskopicky hodnocena přítomnost sekretu ve středouší. Při úvodním vyšetření přítomnost sekretu zjištěna u 37 pacientů, po 1 měsíci léčby u 26 a po 2 měsících jen u 7 pacientů; bylo tedy zaznamenáno zlepšení o 81 %. Jedná se o statisticky významný výsledek (p < 0,01).
  • Retrakční změny bubínku byly hodnoceny rovněž otomikroskopicky. V tomto parametru nedošlo ke statisticky významnému zlepšení; u vyšších stupňů retrakce však nelze při konzervativní léčbě zlepšení očekávat.
  • Při hodnocení tympanometrie je patrný jednoznačný posun od vstupně převažující křivky B (39 pacientů) k fyziologické křivce A, popřípadě křivce C: po 2 měsících zůstalo jen 10 pacientů s křivkou B.
  • Třmínkové reflexy: při vstupním vyšetření výbavné u 32 pacientů, po 2 měsících léčby u 39 pacientů – toto zlepšení o 18 % je statisticky významné (p = 0,02).

Celkové hodnocení

Celkově hodnotili lékaři léčbu erdosteinem jako velmi dobrou ve 24 případech (57 %), v 9 případech potom jako dostatečnou (21,5 %).

Bezpečnost léčby

V průběhu terapie erdosteinem byly zaznamenány pouze 2 nežádoucí účinky u jednoho pacienta: nauzea a zvracení. Tolerance léčby tak byla jen v 1 případě (2,4 %) hodnocena jako špatná, v ostatních případech jako velmi dobrá (80,9 %) nebo dobrá (16,7 %).

Závěr

Při léčbě erdosteinem signifikantně ustupují objektivní známky nemoci již v průběhu prvního měsíce léčby. Důležité je také pacientem subjektivně vnímané zlepšení sluchu, to vše při velmi dobré toleranci a bezpečnostním profilu léku. Na základě uvedených dat se erdostein jeví jako výborný lék u chronické sekretorické otitidy z hlediska efektivity i bezpečnosti.

(thr)

Zdroje:
1. Otruba L., Salzman R., Kellnerová R. et al. Erdostein u otitis media secretorica. Otorinolaryngologie a foniatrie 2015; 64 (2): 107−110.
2. Kabelka Z. Návrh prohlášení evropského konsenzu týkající se screeningu sluchu předškolních a školních dětí. Otorinolaryngologie a foniatrie 2011; 60 (3): 172−173.

Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se