Samoléčba hemoroidálního onemocnění

22. 5. 2018

Hemoroidální nemoc, lidově zlatá žíla, patří mezi civilizační onemocnění. Postihuje zejména jedince ve středním věku (45–60 let) a vyznačuje se pestrou symptomatologií.

Inzerce

Hemoroidy jsou žilní pleteně lokalizované v okolí dolní části konečníku (vnitřní hemoroidy) a řitního kanálu (zevní hemoroidy). Jedná se o anatomické a fyziologické struktury, jež slouží k odvádění krve z těchto oblastí a udržování kontinence. Onemocnění vzniká až důsledkem patologického rozšíření hemoroidálních pletení.

Příčiny vzniku hemoroidální nemoci nejsou jasné, známe pouze rizikové faktory:

  • vyšší věk,
  • genetické předpoklady,
  • sedavý způsob života (např. kancelářská práce, cyklistika),
  • nevhodný způsob stravování,
  • nedostatečný pitný režim,
  • nedostatek vlákniny,
  • poruchy defekace (chronický průjem či zácpa, absence „zdravého“ defekačního rituálu),
  • fyzická aktivita s nadměrným namáháním břišního lisu (např. zvedání těžkých břemen),
  • těhotenství, porod.

Symptomatologie

Prvním příznakem bývá krvácení z konečníku po stolici. Krev je světle červená. Bolest není v této fázi přítomna.

Druhý příznak – vyhřeznutí anální sliznice po defekaci – je zároveň ukazatelem pokročilosti onemocnění. Ve vyšším stupni je trvalý, manuální reponace již není možná.

K dalším a častým příznakům patří dyskomfort v anální oblasti: svědění, pálení, pocit vlhka.

Bolest, kterou pacient zpočátku vnímá jako tupý tlak v oblasti anorekta, vzniká důsledkem zánětu nebo trombózy postižených hemoroidálních pletení.

Komplikace

Trombóza hemoroidálních pletení: Vyskytuje se hlavně u zevních hemoroidů. Projevuje se jejich bolestivým zvětšením a fialovým zabarvením. Bolest je v tomto případě stálá a intenzivní, na defekaci nezávislá.

Nekróza, resp. gangréna: Vzniká v důsledku dlouhodobé ischemie. Zánětlivý proces v oblasti anorekta je způsoben hemostázou nebo prostou nasedající infekcí.

Nutnost lékařského vyšetření

Většina pacientů zejména v počátku potíží volí místo návštěvy lékaře samoléčbu volně prodejnými přípravky. Přesto je bezpodmínečně nutné doporučit pacientovi vyšetření lékařem. V rámci přesné diagnostiky je třeba vyloučit přítomnost fistuly, kondylomat či karcinomu konečníku, zvolit efektivní léčbu (konzervativní farmakologickou nebo invazivní chirurgickou) a odhalit případné komplikace.

Režimová opatření

Cílem, zejména u hemoroidální nemoci nižšího stupně, není primárně odstranění patologicky postižených hemoroidálních pletení, ale eliminace symptomů. Základem léčby i prevence zůstávají režimová a dietní opatření.

Doporučuje se:

  • zvýšený příjem tekutin a vlákniny (20–35 g/denně), zejména nerozpustné (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo),
  • pečlivá anální hygiena,
  • pravidelná aerobní fyzická aktivita (plavání, turistika),
  • posilování svalů pánevního dna,
  • nácvik „zdravého“ defekačního rituálu,
  • při akutní atace nemoci fyzický klid.

Nedoporučuje se:

  • konzumace potravin a nápojů vyvolávajících zácpu nebo iritujících zažívací trakt (alkohol, káva, černý čaj, kořeněná jídla),
  • činnost s nadměrnou zátěží břišního lisu (zvedání těžkých břemen, vzpírání),
  • dlouhé sezení,
  • cyklistika.

Na úrovni lékárenského zařízení lze pacientům nabídnout vedle doporučení režimových a dietních opatření pouze konzervativní terapii, která by měla být komplexní a dlouhodobá.

Lokální farmakoterapie

Většinu lokálně aplikovaných přípravků, zejména rektálních čípků a mastí, lze zakoupit v lékárnách bez lékařského předpisu. Jejich terapeutický efekt bývá někdy zpochybňován. Mírnění symptomatologie je přisuzováno protektivnímu a lubrikačnímu účinku čípkových či masťových základů (např. glycerol, parafín). Většina těchto přípravků má polykomponentní charakter. Obsahují výhodné kombinace léčiv, která zmírňují symptomy, s léčivy pozitivně ovlivňujícími průběh samotné choroby.

Venotonika (dobesilan vápenatý a tribenosid) snižují permeabilitu kapilár, zvyšují odolnost cévní stěny, mírní tvorbu otoku či zánětlivého procesu.

Hemostyptika (polykresulen, vápenatá sůl karboxycelulózy, síťovaný kopolymer 2-hydroxyethylmethakrylátu s polymerně vázanými aminoskupinami, zásaditý gallan bismutitý) slouží k zástavě krvácení.

Adstringencia (polykresulen, zásaditý gallan bismutitý, obsahové látky Quercus cortex v podobě odvaru či průmyslově vyráběných topických přípravků, nejčastěji gelů) vyvolávají koagulaci bílkovin. Díky tomu mírní drobné krvácení, redukují tvorbu sekretu a podporují hojení. S koagulací bílkovin souvisí do jisté míry i antiseptický a dezinfekční účinek. K těmto látkám řadíme manganistan draselný nebo obsahové složky Matricariae flos, Milefolii herba a Calendulae flos. Používají se k přípravě vlažných až mírně teplých sedacích koupelí.

Mezi látky podporující reepitelizaci patří vitaminy A a D, kvasnicový extrakt (Faecis extractum fluidum), alantoin, panthenol a oxid titaničitý (díky vysušovací schopnosti brání nadměrné secernaci).

Lokální anestetika (cinchonin a lidokain) tiší bolest, svědění a pálení.

Kortikosteroidy (dexamethason-acetát) působí protizánětlivě a antipruriginózně.

Adjuvantní terapeutický účinek mohou mít i již zmiňované pomocné látky (glycerol, parafín aj.).

Pro zajištění maximálního účinku vhodně zvoleného preparátu je nutná jeho správná aplikace. Čípky jsou obvykle aplikovány do konečníku 2–3× denně (nejčastěji ráno a večer) po předchozí defekaci a důkladné anální hygieně. Polotuhé lékové formy, jako masti, krémy a gely, lze aplikovat rovněž několikrát denně (obvykle 2–3×) v tenké vrstvě do okolí konečníku, např. pomocí kosmetického tamponu, nebo přímo do konečníku pomocí rektálního aplikátoru.

Sedací koupele, méně často obklady, se připravují z odvarů (korové drogy) či nálevů (naťové a květové drogy) podle návodu. Lze je aplikovat až 3× denně po dobu 10–15 minut. Pokud sedací koupel obsahuje manganistan draselný, připraví se jen slabě růžový roztok. Někdy může přinést úlevu i samotná sedací koupel bez přídavku dalších látek.

Systémová farmakoterapie

Venotonika posilují cévní stěnu, podporují mikrocirkulaci a snižují městnání krve v hemoroidálních pleteních. Jsou indikována nejen při akutních stavech včetně trombózy (obvykle ve vyšší dávce než udržovací), ale též v rámci komplexní terapie hemoroidální nemoci s chronickým průběhem (v udržovací dávce). Patří k nim zejména glykosidy flavonoidů (rutin a jeho deriváty, hesperidin a diosmin), saponinu aesculinu a terpenických látek obsažených v plodech Ginkgo biloba, heptamaninol a tribenosid, které také vykazují protizánětlivý účinek.

Terapie venotoniky je pouze symptomatická, k vyléčení sama o sobě nestačí. Některá z výše uvedených systémově podávaných léčiv jsou vázána na lékařský předpis.

K zvládnutí bolesti jako nejčastějšího příznaku akutní komplikace hemoroidální nemoci lze pacientovi doporučit, spolu s bezodkladnou návštěvou lékaře, některé z volně prodejných analgetik.

(lkt)

Zdroj: Šimandl O. Hemoroidy – co doporučit v lékárně? Praktické lékárenství 2016; 12 (5): 201–209.

Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se