Centrová léčba – trendem je zvyšování dostupnosti, snižování nákladů... a postupná decentralizace
Cílem analýzy, kterou realizovala poradenská společnost EY na základě nejnovějších dat shromážděných Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro projekt „Inovace pro život II“, bylo posoudit přidanou hodnotu inovativní léčby a moderních léčiv ze 3 hlavních hledisek: medicínského, ekonomického a demografického. Loni využilo terapii nejmodernějšími léčivy ve specializovaných centrech více než 126 tisíc českých pacientů.
Na tiskové konferenci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) byla prezentována nová data z pokračující studie zabývající se efektivitou centrové léčby v Česku. Jednalo se o pilotní analýzu a základě údajů dostupných k 1. 4. 2024.
Výkonný ředitel AIFP David Kolář připomněl dva zásadní výstupy z předchozího projektu, které ilustrují vývoj a pokrok inovativní léčby s kvantifikovatelnými dopady – v letech 2012–2017 se v průměru jednalo o 27 tisíc zachráněných let života v pouhých 5 terapeutických oblastech a úsporu 5 miliard korun související se sníženou dobou hospitalizace a pobíráním sociálních dávek. Upozornil rovněž na to, že právě získávání dat ze sociální oblasti bylo až dosud poměrně složité. Díky aktuálně navázané spolupráci mezi ÚZIS a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR by už měly být nové analýzy komplexnější.
Jednotkové náklady na pacienty klesají
V rámci diskusí o efektivitě centrové léčby je často poukazováno na to, že tento segment neustále roste a mohl by navýšit výdaje zdravotnického rozpočtu. Z komplexního pohledu na strukturu nákladů jednotlivých zdravotnických služeb nicméně vyplývá, že nejnákladnější oblast představuje nemocniční péče – náklady činí necelých 46 % výdajů. Více než 26 % pak čerpá ambulantní péče a léčiva kumulativně 17 % (z toho centrová léčba 7,2 %). Pro konkrétnější představu – náklady na centrové léky v roce 2023 činily 30 miliard korun, kdy nejvíce peněz putovalo na léčbu onkologických, hemato(onko)logických a neurologických diagnóz. Celkové výdaje na české zdravotnictví pak činily 460 miliard korun.
Vedle nákladů jsou zde samozřejmě i další důležité výstupy – za poslední 3 roky stoupl počet unikátních pacientů v průměru o 57 % a počet nových molekul se zvýšil o 100 položek, tj o 51 %. Dostupných inovativních léčiv v centrové léčbě je tak nyní celkem 295.
Zajímavé číslo z pohledu systému ale jistě představuje i klesající náklad na 1 pacienta, který se v období mezi lety 2010 a 2022 snížil o 11 % (tj. o 30 tisíc Kč). To je, vedle pokračujících generifikací léčivých přípravků, dáno i aktivitami ze strany zdravotních pojišťoven. „Ne vždycky ovšem umíme úplně dobře spočítat a vyjádřit číselně tři aspekty – vyšší kvalitu života pacientů na centrové léčbě, pobírání nižších nebo žádných sociálních podpor a snížení nákladů na ambulantní a nemocniční péči,“ uvedl dále ředitel AIFP.
Příkladem úspěšného využití centrové léčby je roztroušená skleróza, kdy je v 15 centrech léčeno již 62 % pacientů, kteří dnes mohou i přes své onemocnění ve velké míře pracovat (a tedy mimo jiné také přispívat do státního rozpočtu) a žít téměř běžným životem bez výraznějších omezení.
Růst centrové léčby by mohlo zastavit uvolnění preskripce
Pacienti, kteří jsou léčeni pomocí inovativní terapie, by v minulosti pravděpodobně svému onemocnění podlehli. Dnes často přecházejí na celoživotní chronickou léčbu a jejich průměrná délka dožití se stále více přibližuje běžnému průměru v české populaci. Nicméně tento trend má v kontextu centrové léčby i své limity. Centra mají omezené kapacity, ne všichni pacienti se do nich mohou dostat. S rostoucím počtem pacientů, zlepšující se dostupností nových léků i vlivem nových indikací stávajících léčiv dochází v tomto segmentu zdravotní péče přirozeně také ke zrychlenému tempu růstu nákladů. Jak už bylo zmíněno, v loňském roce se jednalo o výdaje ve výši 30 miliard korun (důvodem nárůstu bylo především zpřístupnění vysoce nákladové genové terapie a léčby vzácných onemocnění, pro která dosud neexistovala alternativa léčby).
Otevřenou diskusí do budoucna tak zůstává zejména decentralizace této léčby. Vedle nových molekul, které jsou ve specializovaných centrech prioritně využívány, zde zůstávají i léčiva dostupná na trhu již 10 a více let. O uvolňování těchto starších léčiv z center do širší klinické praxe aktuálně usilují onkologové. To by mělo podle autorů studie, spolu s novými risk-sharingovými platebními modely, přispět i k postupnému zpomalení nárůstu výdajů za centrovou péči.
(jas)
Zdroj: Inovace pro život II. Tisková konference. AIFP, Praha, 17. 4. 2024.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.