Aplikace nosních přípravků: Co může poradit lékárník?

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Rady pro podávání intranazálních léčivých přípravků

Obecné zásady aplikace

Do nosní dutiny se aplikují převážně léčiva pro lokální terapii rinitidy, alergické rinitidy či rinosinusitidy, méně často léčiva systémová. Výhodou léčiv lokálně aplikovaných na nosní sliznici je rychlý nástup efektu, možnost podávání nízkých dávek a minimum systémových účinků. Systémové působení na kardiovaskulární či centrální nervový systém, zejména při dlouhodobějším užívání nebo při současném podávání jiných přípravků k léčbě rýmy a nachlazení ve vyšších dávkách, než jsou doporučené, však nelze vyloučit.

Řada pacientů ovšem potřebuje blíže vysvětlit zásady užívání těchto léků, protože správná aplikace je podmínkou dosažení optimální účinnosti a bezpečnosti. Obecné zásady lze shrnout do 6 bodů:

• Před aplikací by si měl pacient důkladně vyčistit nos (u dětí lze použít nosní odsávačku).
• Kapky se aplikují vleže, spreje, gely, masti a krémy vestoje nebo vsedě.
• Balení léku nesmí sdílet více osob, jinak může dojít k přenosu infekčního onemocnění.
• Stejně jako u ostatních léků je třeba dodržovat dávkování a nepřekračovat doporučenou dávku.
• Lék má být uchováván při doporučené teplotě a nemá se používat po uplynutí doby použitelnosti.

Technika aplikace

Pro dosažení léčebného efektu je důležitá také správná technika aplikace.

U nosních kapek: Pokud se uchovávají v lednici, je vhodné je před použitím ohřát v dlani na pokojovou teplotu. Suspenzní a emulzní kapky je před aplikací nutné protřepat. Kapky se aplikují do nosu zbaveného sekretu při záklonu hlavy nebo lépe vleže na zádech. U přípravků vybavených dávkovací pipetou (trubička jako součást víčka) se odměří počet kapek podle rysky. Kapátko či kapací nástavec se zavede mělce do nosní dírky a aplikuje se lék. Po aplikaci doporučeného počtu kapek se kapátko vytáhne z nosu stlačené, čímž se zabrání zpětnému nasátí léku. Poté se opakuje postup podání do druhé nosní dírky. Kapátko/kapací nástavec se po aplikaci očistí čistým kapesníkem nebo opláchne horkou vodou. Po podání nosních kapek je třeba na 1–2 minuty předklonit hlavu, což zajistí jejich působení v dutině nosní.

U nosního spreje: V případě spreje v suspenzi či emulzi je nutné sprej protřepat. Při aplikaci má aplikační tryska směřovat vzhůru. Před prvním použitím spreje je doporučeno opakovaně stisknout aplikační zařízení, dokud se neobjeví mlžina. Totéž je vhodné provést, pokud se sprej delší dobu nepoužíval. Aplikace se provádí při mírném předklonu hlavy. Po výdechu se aplikátor vsune do nosní dírky, druhá nosní dírka se lehce stiskne prstem. Poté se při mírném nádechu zmáčkne aplikační zařízení. Po výdechu ústy se lék aplikuje stejným způsobem do druhé nosní dírky. Nosní nástavec je po každém podání třeba vyčistit.

U nosního gelu: Malé množství gelu se aplikuje co nejhlouběji do každé nosní dírky. Pokud je přibalen nosní aplikátor, zavádí se do nosní dírky, druhá nosní dírka se uzavře stisknutím prstem a pacient se má prudce nadechnout nosem. Aplikátor se hned po použití očistí.

U nosního krému/masti: Malé množství se aplikuje pomocí vatové tyčinky nebo aplikátoru (je-li součástí balení) do nosní dírky. Po aplikaci je vhodné jemně vmasírovat přípravek do sliznice nosu mírným tlakem na obě nosní křídla. Aplikátor je třeba hned po aplikaci očistit.

U systémových léčiv s nosní aplikací: Přípravek se obvykle podává pouze do jedné nosní dírky (je jedno, do které). Po vyčištění nosu a zavedení aplikační trysky do nosu se lék aplikuje stisknutím pístu. Druhou nosní dírku je třeba stlačit prstem. Aplikace se provádí při vdechu nosem. Po celou dobu podání a ještě dalších 10–20 s má pacient držet hlavu vzpřímenou, zvolna nadechovat nosem a vydechovat ústy, čímž se zajistí, že lék zůstane v dutině nosní a lépe se zde vstřebá.

Specifické zásady podávání nosních dekongestiv

Mezi lokální nosní přípravky patří zejména antihistaminika, topické nosní kortikoidy, dekongestiva, vodné roztoky minerálních solí nebo antibiotika. Léčba nosními dekongestivy má své specifické zásady. Jako modelový příklad lze použít oxymetazolin dodávaným pod obchodním názvem Nasivin Sensitive.

Oxymetazolin

Oxymetazolin-hydrochlorid má vazokonstrikční účinky, jejichž prostřednictvím snižuje překrvení a otok nosní sliznice, navozuje dekongesci a usnadňuje dýchání nosem. Vede rovněž k uvolnění vývodů vedlejších dutin nosních do dutiny nosní, čímž umožňuje odtok případného sekretu. Má také prokázané protivirové, imunomodulační, protizánětlivé a antioxidační účinky. Používá se k léčbě rýmy, alergické rýmy, záchvatů vazomotorické rýmy, pro posílení odtoku sekretu z vedlejších nosních dutin, při zánětu Eustachovy trubice a středního ucha v důsledku rýmy a také pro diagnostickou dekongesci sliznic.

K dispozici je pro kojence do 1 roku věku (v koncentraci 0,1 mg/ml jako Nasivin Sensitive pro kojence), pro děti ve věku 1–6 let (v koncentraci 0,25 mg/ml jako Nasivin Sensitive pro děti) a pro pacienty od 6 let věku (v koncentraci 0,5 mg/ml jako Nasivin Sensitive). Tyto přípravky neobsahují konzervační látku benzalkonium-chlorid, a jsou proto šetrnější k nosní sliznici. Oxymetazolin se v příslušné koncentraci podává 2–3× denně, 1 vstřik do každé nosní dírky. Efektu je dosaženo rychle po aplikaci a trvá až 12 hodin.

Bezpečnost léčby

Krátkodobé používání

Přípravek se nemá podávat déle než 7 dní (u dětí ne déle než 3–5 dní). Před opakovaným podáváním by mělo uplynout několik dní bez podávání. Při dlouhodobém používání a předávkování dekongestivy se jejich účinek může snižovat (tachyfylaxe). To může vést k používání vyšších dávek, k častější aplikaci nebo k chronickému dlouhodobému používání. V takovém případě je nutné léčbu ihned přerušit. Pacienti s chronickou rýmou musejí lék užívat pod lékařským dohledem. Trvalé užívání látek působících dekongesci může vyvolat reaktivní hyperémii nosní sliznice (rebound fenomén), chronický otok nosní sliznice (rhinitis medicamentosa) a atrofii sliznice.

Pozornost věnovaná rizikovým skupinám pacientů a lékovým interakcím

Oxymetazolin je kromě jedinců s hypersenzitivitou na léčivou/pomocnou látku kontraindikovaný u osob s rhinitis sicca. Posoudit poměr přínosů a rizik je třeba u pacientů léčených inhibitory monoaminooxidázy (MAO) nebo dalšími léky s potenciálně hypertenzním účinkem (tricyklická antidepresiva), u nemocných se zvýšeným nitroočním tlakem, zejména s glaukomem s uzavřeným úhlem, se závažným kardiovaskulárním onemocněním (např. ischemická choroba srdeční, hypertenze), s feochromocytomem, s metabolickým onemocněním (např. hypertyreózou, diabetem či porfyrií) nebo s benigní hyperplazií prostaty.

V těhotenství lze doporučit oxymetazolin po konzultaci s lékařem a nesmí být překročeno doporučené dávkování, protože předávkování může narušit krevní zásobení nenarozeného dítěte. Během kojení může být oxymetazolin podáván, pokud je léčba nezbytná. Vzhledem k lokální aplikaci není pravděpodobné významné ovlivnění kojeného dítěte.

Znalost možných nežádoucích účinků

Mezi časté nežádoucí účinky při užívání oxymetazolinu patří pálení a suchost nosní sliznice a kýchání. Méně často se objevuje reaktivní hyperémie nosní sliznice nebo epistaxe po odeznění účinku. Vzácně byly popsány bolesti hlavy, nespavost, únava, neklid, palpitace či tachykardie.

(zza)

Zdroje:
1. Vaníček J., Šimandl O. Jak správně aplikovat nosní přípravky, aby skutečně pomohly? Lékárnické kapky, 2025. Dostupné na: https://www.lekarnickekapky.cz/leky/jak-spravne-aplikovat-nosni-pripravky-aby-skutecne-pomohly.html 
2. SPC Nasivin Sensitive. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0171031; 
https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0247440; 
https://prehledy.sukl.cz/prehled_leciv.html#/leciva/0247442

Zkrácenou informaci o přípravku (ZIP) naleznete zde.