Jakou roli hraje výživa u pacientů se závislostí?
Nízký příjem živin, nárůst hmotnosti během léčby, vliv specifických složek stravy na náladu a bažení. U pacientů se závislostí bývají výživové problémy nenápadné, ale zásadní. Jaký může mít strava dopad na zotavování se ze závislosti nebo na relapsy?
Podvýživa a změny tělesného složení
Pacienti dlouhodobě užívající návykové látky se kromě psychických a somatických důsledků potýkají také s významnými změnami výživového stavu. Na podvýživě a změně tělesného složení se podílí snížený příjem potravy, nižší absorpce živin a dysregulace hormonů ovlivňujících pocity sytosti a hladu.
Konkrétně byl u osob užívajících drogy popsán nízký příjem energie a bílkovin a časté plazmatické deficity vitaminů A, C, D a E, železa, selenu a draslíku. Tyto nedostatky se mohou projevit i při normální hmotnosti a samotná antropometrie nestačí k posouzení nutričního rizika.
Bažení po cukru
Po zahájení substituční či detoxifikační léčby pacienti často popisují nechutenství a nevolnosti a jídlo se stává tím posledním v žebříčku priorit. Mezi prvním a šestým měsícem dochází k bažení po sladkém a často i k přibývání na váze.
Ze známých dat se zdá, že po 6. měsíci se bažení po cukru snižuje, spravuje se chuť a jídelní návyky se začínají více strukturovat. Preference sladkého však přetrvávají i při edukaci, a proto mohou dlouhodobě ovlivňovat výživový stav i metabolické zdraví pacientů.
V souvislosti s vyšším rizikem relapsu se v literatuře uvádějí také obavy žen z nárůstu hmotnosti, které by se v rámci léčby měly zohledňovat.
Rizika relapsu
Epidemiologické práce ukazují vysoký výskyt depresí a úzkostí u uživatelů drog, což komplikuje jejich zotavení a zvyšuje riziko relapsu. Nedostatečný nutriční příjem prekurzorů pro syntézu neurotransmiterů může narušovat mozkové funkce, náladu a chování a k tomuto riziku přispět.
Ve studii, kde se pacientům závislým na opioidech během detoxifikace podávala kombinace aminokyselin (fenylalanin, tryptofan, tyrosin a glutamin), došlo k významnému snížení bažení. K syntéze neurotransmiterů jsou nezbytné také určité minerály a vitaminy a jejich nedostatky se spojují s depresí. Jejich suplementace proto může být zvažována nejen k nápravě malnutrice, ale i jako prevence relapsu. Vliv na chování mohou mít také omega-3 mastné kyseliny. Podávání DHA pacientům v detoxifikaci vedlo k poklesu skóre hněvu, zatímco suplementace EPA byla spojena s nižšími úrovněmi úzkosti. Podle autorů tak mohou specifické živiny – aminokyseliny, vitaminy, minerály a omega-3 mastné kyseliny – přispívat ke zlepšení duševního zdraví a snížení rizika relapsu, byť jsou zapotřebí další kvalitní studie k potvrzení těchto výsledků.
Vliv mikrobioty na odměnové dráhy
Další úhel pohledu na vztah výživy a závislostí přináší poznatky o ose střevo–mozek. Složení střevní mikrobioty může ovlivňovat mozkový systém odměny a bažení. Vysoce průmyslově zpracované potraviny, které pacienti ve fázi zotavování často preferují, zhoršují rozmanitost mikrobioty a mohou brzdit obnovu přirozených odměnových drah v mozku. Naopak strava založená na přirozených potravinách, bohatá na vlákninu, podporuje zdravý střevní mikrobiom, a tím i psychickou odolnost.
Role prebiotik a probiotik
Pro zahrnutí prebiotik a probiotik do nutričních intervencí existuje zatím střední evidence. Prebiotika, tedy nestravitelné složky potravy využitelné střevní mikrobiotou, mohou prostřednictvím bakteriálních metabolitů ovlivňovat náladu, úzkost i návykové chování.
Probiotika byla ve studiích spojena se změnami mozkové aktivity v oblastech regulujících emoce a se zlepšením některých psychických obtíží. Přímý vliv na léčbu závislostí však zatím nebyl přesvědčivě prokázán a vyžaduje další výzkum.
Závěr
Nutriční péče a edukace v léčebných centrech jsou zatím spíše výjimkou. Přitom i jednoduché intervence vedly ve studiích ke zlepšení kvality stravy pacientů a mohou podpořit výsledky léčby. Sledování výživového stavu a základní nutriční intervence by se proto měly stát běžnou součástí adiktologické péče.
(lp)
Zdroje:
1. Mahboub N., Rizk R., Karavetian M. et al. Nutritional status and eating habits of people who use drugs and/or are undergoing treatment for recovery: a narrative review. Nutr Rev 2021; 78 (7): 459–475, doi: 10.1093/nutrit/nuaa095.
2. Balmori A., Paz de la Puente M. Importance of nutrition care during the addiction recovery process. Psychoactives 2025; 4 (3) 19, doi: 10.3390/psychoactives4030019.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
- Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?
- Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?
- Ukažte mi, jak kašlete, a já vám řeknu, co vám je
- Jakou roli hraje výživa u pacientů se závislostí?
- Prof. Jan Škrha: Metformin je bezpečný, ale je třeba jej bezpečně užívat a léčbu kontrolovat