Otázky jsou běžnou součástí práce farmaceuta. Bez nich nelze bezpečně doporučit samoléčbu, zachytit možné kontraindikace ani správně edukovat pacienta při výdeji léčivého přípravku na recept. Přesto právě dotazování často představuje moment, kdy se komunikace začne komplikovat. Pacient odpovídá stručně, ironicky, vyhýbá se odpovědím nebo začne působit dojmem, že jej otázky obtěžují... Jak se v takových chvílích efektivně ptát, aniž by rozhovor působil jako výslech?
Konzumace potravin bohatých na cystein by mohla pomáhat s obnovou tenkého střeva v případě, že dojde k jeho poškození. Zvláště pak po léčbě nádorů, která mnohdy není bez následků.
Antibiotická rezistence je akutní globální hrozbou. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že rezistentní infekce způsobují ročně statisíce úmrtí a vývoj nových antibiotik zaostává. Do hledáčku výzkumu se proto vrací bakteriofágy – viry napadající bakterie. Jejich schopnost cíleně ničit patogenní kmeny, včetně těch rezistentních k antibiotikům, podporují i data z nedávných klinických studií.
Umění komunikace v lékárně je založeno nejen na odborných znalostech, ale i na schopnosti udržet rozhovor smysluplný. V následujícím článku se zaměříme na několik typických skupin pacientů, jejichž dotazy mohou konzultaci neúměrně prodlužovat, a současně nabídneme strategie, jež mohou pomoci s řešením těchto situací při respektu k pacientovi i časovým možnostem lékárníka.
V dnešní porci telegrafických novinek se dozvíte, jak elegantně „sestřelit“ hned 3 těžká autoimunitní onemocnění najednou, které komorbidity zřejmě souvisejí s pozdějším rozvojem demence, které léčivo by mohlo pomoci zmírňovat únavu spojenou s „dlouhým covidem“ a co se děje v mozku, jenž se vydal na „trip“.
Léčba kostního úbytku začíná u režimových opatření, která může pacient ovlivnit sám. Dostatečný příjem kalcia a vitaminu D tvoří spolu s pohybem neoddělitelný základ léčby osteoporózy, respektive osteopenie. Recentní metaanalýza potvrzuje přínos kombinované strategie z hlediska zvýšení hustoty kostního minerálu (BMD).
Dnešní „jednohubky“ po čase opět zaměříme na problematiku metabolického zdraví, respektive obezity/nadváhy a její prevence i léčby. Stále totiž přibývají nové nadějné molekuly v portfoliu antiobezitik, současně však nepolevuje ani tempo zajímavých výzkumů u těch stávajících. A protože v prevenci i léčbě jdou farmaka ruku v ruce s režimovými opatřeními, podíváme se také na nejnovější poznatky o lačnění ve vztahu ke spánku.
Velký průzkum provedený s reprezentativním vzorkem respondentů ze 16 různých zemí ukázal, že více než dvě třetiny populace zřejmě věří nejméně jednomu nepodloženému tvrzení o zdravotních rizicích potravin, vakcín či léčiv. Výsledky průzkumu naznačují, že stále více lidí pochybuje o vědeckých důkazech. Jaká další data, včetně těch o důvěře vkládané v umělou inteligenci, výzkum přinesl?
Úzkostné poruchy jsou častá, mnohdy zneschopňující onemocnění. Metaanalýza 25 studií s protonovou MRI spektroskopií zjistila snížené množství cholinových látek v mozkové kůže pacientů s úzkostnými poruchami v porovnání se zdravými jedinci.
Olomouc se v dubnu 2026 stala místem setkání odborníků z lékáren, klinické praxe i akademického prostředí, kteří přijeli sdílet zkušenosti a diskutovat o současných trendech v péči o pacienty. Odborný program 20. kongresu Praktického lékárenství provedl účastníky nejen aktuální legislativou, ale také širokou škálou témat od dermatologie a pediatrie přes farmakologii kanabinoidů až po perspektivy využití umělé inteligence či pokroky ve vývoji nových léčiv. V následujícím stručném přehledu přinášíme výběr hlavních myšlenek a poznatků, které zazněly napříč odbornými bloky.
