Miliardová investice do nové generace imunoterapie, zařazení atezolizumabu do armamentaria adjuvantní léčby karcinomu tlustého střeva, nový dopaminergní mechanismus u Parkinsonovy nemoci, ochrana svalové hmoty při hubnutí a bispecifická protilátka mířící do 1. linie nejčastějšího nehodgkinského lymfomu. Pětice příběhů v tomto vydání naší nové pravidelní rubriky ukazuje, jak se výsledky pozdního klinického vývoje promítají do regulatorních rozhodnutí, změn léčebných standardů i strategických investic velkých farmaceutických společností.
Důvěra a ochota pacienta naslouchat se nezískávají až v průběhu dispenzace, ale mnohem dříve − pohledem, tónem hlasu, rychlostí reakce a prvními slovy, jež u táry zazní. Následující článek nabízí konkrétní techniky, jak si už od prvního kontaktu zajistit, aby pacient skutečně vnímal informace, které mu chceme předat.
Některé výsledky výzkumů prezentovaných v dnešních „jednohubkách“ otevírají nové možnosti, jiné vedou k revizi toho, co už v praxi považujeme za samozřejmé. Biologicky rozložitelná baterie by mohla napájet spolknutelná zdravotnická zařízení a pro infaustní diagnózu metastatického karcinomu pankreatu snad konečně přicházejí slibné molekuly. Pozornost aktuálně poutá přezkum bezpečnosti injekčních přípravků železa... A na závěr vás možná překvapí zjištění, že k účinnému mytí rukou ve zdravotnickém prostředí není nezbytná teplá voda.
Nobelovský výbor ocenil přínos optogenetiky − technologie umožňující zapínat a vypínat neurony pomocí světelných pulzů. O letošní cenu za fyziologii a lékařství se podělili Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel(na snímcích níže v tomto pořadí).
Regulatorní schválení není cílovou rovinkou, ale začátkem dalšího závodu – o úhradu, dostupnost, místo v léčebném algoritmu i přízeň zdravotnických pracovišť. V uplynulém měsíci se do bodu zlomu dostaly mimo jiné první cílené terapie dvou vzácných neurologických onemocnění, máme i nová přesvědčivá data v léčbě IgA nefropatie a malobuněčného karcinomu plic a již v létě odstartovalo další kolo technologického souboje o budoucnost srdeční ablace. Pětice příběhů vybraných pro toto vydání našeho nového seriálu opět potvrzuje, že hodnotu inovací určuje nejen výsledek studie, ale také schopnost proměnit jej v dostupnou a široce využívanou možnost terapie.
Generická substituce představuje v každodenní lékárenské praxi jeden z nejčastějších dispenzačních úkonů. Skrývá však v sobě mnohem více než jen administrativní a ekonomický rozměr. Jak citlivě a srozumitelně vysvětlit záměnu léčivého přípravku, získat důvěru pacienta a současně předejít nebezpečným duplicitám v jeho domácí medikaci?
V dnešní čerstvé porci jednohubek si projdeme trochu nečekané a možná i lehce bizarní zákruty farmakoterapeutického výzkumu, ze kterých by se však mohla rozvinout hudba blízké budoucnosti. Dozvíme se, jak by mohla vypadat mitochondriální transplantace, k čemu se také hodí prasečí sperma, ale nejprve objasníme terapeutické účinky drobné střevní hlístice. Snad vás představa střevního parazita nepřipraví o chuť zobnout si pár zajímavostí z čerstvě prostřeného stolu! Na závěr si je totiž můžete osladit dle libosti…
Lidský mikrobiom zásadně ovlivňuje celkové zdraví i imunitu, jeho cílená modulace pomocí vlákniny však u pacientů často naráží na špatnou toleranci a zažívací dyskomfort. Řešení nabízí částečně hydrolyzovaná guarová guma (PHGG) v přípravku OptiFibre. Tato moderní prebiotická vláknina díky pomalé fermentaci cíleně podporuje růst klíčových bakterií, zejména Akkermansia muciniphila, aniž by svým uživatelům komplikovala život nadýmáním či bolestmi břicha.
Vakcína ve spreji chránící před širokým spektrem respiračních infekcí a alergenů – to je nový objev širší vědecké komunity vedené odborníky ze Stanfordovy univerzity. Tým vědců udělal zásadní krok směrem k vývoji nosního spreje, který by jednou mohl chránit populaci před mnoha nemocemi − od chřipky až po alergie.
Čerstvé výsledky studií fází II a III posouvají nové přístupy v onkologii a imunologii, rozšíření indikace proměňuje vědecký úspěch v licenční příjmy a dvě téměř 11miliardové akvizice ukazují, jak vysoko farmaceutické firmy oceňují potenciál nadějných látek. Ani splnění primárního cíle studie však nemusí být pro trh dostatečně přesvědčivé, jak ukazuje závěrečný příběh. V dalším vydání nové pravidelné rubriky přinášíme 5 událostí, v nichž se klinický význam bezprostředně promítá do obchodních příležitostí i investorských očekávání v biotechnologickém a farmaceutickém průmyslu.
