Evropská léková agentura (EMA) v červencovém a srpnovém zpravodaji informovala o vydání pozitivního stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) k udělení registrace pro 18 nových léčivých přípravků (LP). Jaké novinky ve farmakoterapii tedy můžeme očekávat?
Další výběr stručných aktualit z klinického výzkumu tentokrát upozorňuje na nové poznatky k bezpečnostnímu profilu látek ze skupiny GLP‑1RA a k jejich interakcím s některými běžně užívanými perorálními léčivy, ale také na velmi aktuální souvislost mezi vedrem a rizikem hypoglykémie u diabetiků nebo na možnosti doplňkové bylinné léčby metabolické jaterní steatózy.
S letní sezónou a koupáním pod širým nebem i v bazénech roste v lékárnách počet dotazů na typické letní neduhy. Plavecké ucho, vaginální infekce, oči podrážděné od chloru či soli nebo záněty močových cest z mokrých plavek – to jsou potíže, které pacienti často řeší nejdříve s lékárníky. Jak v každodenní praxi správně odhalit příčinu těchto potíží, zvolit vhodný postup samoléčby a bezpečně rozpoznat varovné signály pro odeslání k lékaři? Následující článek přináší přehledné vodítko.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) letos upozornil na riziko somnambulismu a komplexního spánkového chování při léčbě zolpidemem. Jak nahlížet na bezpečnost dlouhodobého užívání Z-hypnotik, jejich vliv na spánkovou architekturu, kognici či riziko zhoršení stavu následující den (next-day impairment)? O aktuálních datech i nových terapeutických možnostech hovoříme s vedoucí lékařkou oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví doc. MUDr. Jitkou Buškovou, Ph.D.
Časově omezené stravování může pomáhat pacientům s idiopatickým zánětlivým onemocněním střev (IBD). Jsou o tom přesvědčeni vědci z Calgarské univerzity, kteří ve své pilotní studii ukázali, jak přerušovaný půst dokázal snížit aktivitu onemocnění a zlepšit doprovodné příznaky.
S nástupem léta přibývá pacientů, kterým je vhodné připomenout zásady ochrany před sluncem. U některých však nejde jen o prevenci spálení nebo předčasného stárnutí kůže. Řada léčiv totiž může změnit reakci organismu na UV záření a zvýšit riziko akutních i dlouhodobých kožních komplikací. Které skupiny léčiv představují největší riziko a jaká doporučení zvolit u konkrétního pacienta a jeho terapie?
Trávicí potíže a alergie se v lékárnách řeší celoročně, ovšem léto přináší akutní příhody vyžadující okamžitý zásah přímo na místě. S urgentními stavy tak farmaceut často radí nejen za tárou, ale i „v civilu“ u vody či na výletě. Většina těchto situací přitom souvisí s letním stravováním – od grilování přes exotické plodiny až po doušek limonády s vosou. Následující článek nabízí praktický přehled, jak v těchto krizových momentech správně reagovat, co doporučit pacientům zpoza táry a jak efektivně improvizovat v terénu bez lékárenského zázemí.
Mnoho pacientů dlouhodobě a opakovaně nedodržuje lékaři předepsanou medikaci. Řešením by mohl být biologicky rozložitelný, „stravitelný“ systém monitorování. Jeden takový v podobě pilulky komunikující ze žaludku navrhli odborníci z Massachusetts Institute of Technology (MIT).
Jaký vliv má umělé opalování na zdraví kůže? Podle autorů níže citované recentní studie působí solária na molekulární úrovni větší poškození než běžné sluneční záření, a vzhledem k alarmujícím důsledkům by proto používání těchto zařízení mělo být zakázáno přinejmenším pro nezletilé.
Onkologické postižení vaječníků je zákeřné. Vyznačuje se často opožděnou diagnózou, vysokou mírou rekurence a limitovanými terapeutickými možnostmi. Dostupná léčiva na nemoc většinou nestačí, navíc pacientky mnohdy zatěžují vedlejšími účinky. Při hledání látek s potenciálem vyšší účinnosti a snížené toxicity proto vědci zkoumají protinádorovou účinnost různých přírodních látek.