Vakcína ve spreji chránící před širokým spektrem respiračních infekcí a alergenů – to je nový objev širší vědecké komunity vedené odborníky ze Stanfordovy univerzity. Tým vědců udělal zásadní krok směrem k vývoji nosního spreje, který by jednou mohl chránit populaci před mnoha nemocemi − od chřipky až po alergie.
Čerstvé výsledky studií fází II a III posouvají nové přístupy v onkologii a imunologii, rozšíření indikace proměňuje vědecký úspěch v licenční příjmy a dvě téměř 11miliardové akvizice ukazují, jak vysoko farmaceutické firmy oceňují potenciál nadějných látek. Ani splnění primárního cíle studie však nemusí být pro trh dostatečně přesvědčivé, jak ukazuje závěrečný příběh. V dalším vydání nové pravidelné rubriky přinášíme 5 událostí, v nichž se klinický význam bezprostředně promítá do obchodních příležitostí i investorských očekávání v biotechnologickém a farmaceutickém průmyslu.
Dnešní vydání jednohubek věnujeme nejzajímavějším sdělením, která zazněla na mezinárodní konferenci AIDS 2026. Na konci července se v Riu de Janeiro sešlo více než 7,5 tisíce delegátů, kteří diskutovali různá témata související s virem lidské imunodeficience (HIV) – od vědeckých pokroků v hledání účinné léčby přes sociální problémy spojené s nákazou až po dostupnost zdravotní péče nebo profylaxe infekce HIV v rámci různých regionů. Vybíráme pro vás novinky z klinického výzkumu v této oblasti.
Každý den v lékárně je víc než výdej léků – je to neustálá komunikace s pacienty, jejich emocemi, očekáváními i frustrací. Právě tato opakovaná psychická zátěž může u farmaceutů nenápadně přerůst v přetížení a postupně i vyčerpání, které bývá jedním z prvních signálů rozvíjejícího se vyhoření. V následujícím textu se podíváme na to, proč vzniká, jak ho včas rozpoznat a jak mu v praxi předcházet.
Glaukom je jednou z hlavních příčin nevratné slepoty. Kromě včasného odhalení je zásadním faktorem pro zachování zraku u pacienta i zodpovědný přístup k léčbě. Usnadnit a zpřesnit terapii by mohly nové bezbateriové a celopolymerové chytré kontaktní čočky.
Úspěšná studie může otevřít miliardový trh, neúspěšná během dne smazat miliardy z hodnoty biotechnologické firmy. V prvním dílu nové pravidelné rubriky vybíráme pětici žhavých letních událostí z oblasti biomedicínského průmyslu, které mají potenciál změnit nejen průběh léčby řady onemocnění a prognózu pacientů, ale i vyhlídky samotného byznysu, který za jejím vývojem stojí.
Buněčná CAR-T terapie (chimeric antigen receptor T-cells) již několik let patří mezi léčebné modality u vybraných hematologických malignit. Teprve letos je však českým pacientům dostupné kompletní portfolio všech 6 CAR-T přípravků schválených v Evropské unii (EU), včetně léčby určené pro nemocné s mnohočetným myelomem. Česko se tak zařadilo mezi evropské země s nejširší dostupností těchto vysoce inovativních terapií... Požádali jsme v této souvislosti přední české odborníky, aby se podělili o svůj pohled na postavení CAR-T v léčbě hematoonkologických malignit: Jaké jsou hlavní přínosy pro pacienty? Kdo z této modality může nejlépe profitovat? A jak odborníci vidí budoucnost této léčebné metody – lze očekávat rozšíření jejích indikací i mimo hematoonkologii?
Dětskou problematiku v „jednohubkách“ z klinického výzkumu často spíš opomíjíme. Toto vydání proto zaměříme výhradně na ni. Profesor pediatrie William T. Basco jr. z Tennesseeské univerzity upozorňuje na výsledky prací publikovaných v loňském roce, které mu stále leží v hlavě a jejichž výsledky využívá při výuce studentů i postgraduálním vzdělávání kolegů.
Inhalace je důležitou a běžnou metodou podávání léků pacientům s respiračním onemocněním. Pod obecným pojmem inhalátory se přitom skrývají i nebulizátory, jež se od klasických inhalátorů podstatně liší a vyžadují jiný způsob zacházení. Následující článek přináší přehledný souhrn základních typů obou zařízení, jejich odlišností a praktických doporučení pro jejich používání.
Mikrobiální společenství tvoří dynamickou síť vztahů, ve které se střídá soutěž o zdroje i vzájemná spolupráce. Práce publikovaná v časopisu Science ukazuje, že právě tento poměr může rozhodovat o tom, zda je mikrobiom v rovnováze. A představuje nový ukazatel schopný tyto změny popsat napříč různými onemocněními.
