V rámci zkoumání léčebných možností lze vyzdvihnout objev filadelfského chromosomu – první genetické abnormality spojené s onkologickým onemocněním. Právě tím započala cesta k rozkrytí patogeneze CML a byla připravena půda pro cílenou terapii. Ta byla na americký trh v této indikaci poprvé uvedena v roce 2001. Od té doby přibyli zástupci 2. a 3. generace ATP-kompetitivních inhibitorů tyrosinkinázy (TKI). Terapeutická revoluce se propsala do celkového přežití i očekávané doby života prakticky korespondující s údaji o populaci, jež touto chorobou zatížena není.
Navíc u jedinců, kteří dosáhnou hluboké odpovědi na léčbu, je dokonce možné ji s 50% úspěšností vysadit. „Víme, že je to bezpečné. Když se onemocnění vrátí a my vrátíme terapii, prakticky u 100 % pacientů se odpověď na ni vrátí,“ upřesňuje docentka Žáčková. „Mohli bychom tak sice říct, že máme všechno hotovo, ale budeme pokračovat, protože víme, že je tu stále prostor pro zlepšení, a to poměrně významný,“ dodává.
Většina českých pacientů s CML je léčena dlouhodobě a díky centralizaci existuje i poměrně jasný obraz o jejich situaci. K jeho získání slouží databáze INFINITY provozovaná The Czech Leukemia Study for Life. „Se svými více než 2600 zařazenými pacienty je bez přehánění jednou z nejrobustnějších a nejkvalitnějších databází na světě,“ upozorňuje hematoonkoložka.
Oblastí, kde léčba ATP-kompetitivními TKI naráží na limity, lze ovšem najít hned několik. Prognóza spojená s pokročilými fázemi nemoci je srovnatelná s prognózou u obtížně léčitelné akutní leukémie. V praxi se však setkáváme také s kupením léčebných linií, nedostupnou terapií a vznikem mutací.
Vedlejší nežádoucí účinky (NÚ) léčby jsou pravděpodobně kvůli působení mimo zamýšlený molekulární cíl poměrně časté, a tak se stává, že pacienti jsou více než samotnou nemocí ohroženi kardiovaskulárními komorbiditami. Některé NÚ mohou být i velmi závažné (například cévní uzávěry) a spojené už s prvoliniovou léčbou. Až 50 % nemocných v 1. linii terapii přerušuje, nejčastěji z důvodu její intolerance, a řešením není ani redukce dávek.
Z dostupných dat je patrný propad kvality života spojený s léčbou. Není možné se upínat ani na možnost vysazení. „Šance na vysazení, pokud selhala předchozí linie, je poměrně malá. Ale podíl prvoliniových pacientů, u nichž bychom očekávali, že druhogeneračními přípravky dosáhnou větší míry hlubokých léčebných odpovědí a masivního vysazování, je stále velmi limitovaný,“ přiznává docentka Žáčková.
Problémy se nevyhýbají ani těm, kdo na léčbu odpovídají nejlépe a jsou kandidáty na její vysazení. I ti se totiž mohou potýkat s nepříjemnými NÚ (syndromem z vysazení). Dotazníkové šetření, jež bylo mezi českými pacienty s CML provedeno, ukazuje, že ochota přistoupit k vysazení terapie u řady z nich nemusí být příliš velká, a to i kvůli častějšímu sledování, které pro ně může být velmi logisticky náročné.
„Je zapotřebí změny a já bych tu změnu namířila přímo do první linie, protože se zdá být klíčová a určující pro všechny ostatní situace,“ konstatuje hematoonkoložka. Řešení limitů nabízejí alosterické TKI, které mají jiný mechanismus účinku a jsou velmi selektivní. Na základě nejnovějších výsledků klinických studií se předpokládá jejich postupný přechod do 1. linie.
Naději spatřuje docentka Žáčková také ve studii HALF založené na databázi INFINITY, jež má představit model bezpečného vysazování léčby. „Jsme přesvědčeni, že chronická myeloidní leukémie je unikátní, je vzorem pro další nádorová onemocnění a v podstatě jsme svědky další modelové pozice – chronického nádorového onemocnění se vším všudy, se všemi aspekty, které stále nejsou naplněné. Je skvělé vědět, že máme nové přírůstky do armamentaria farmakoterapie, jež jsou schopny tyto parametry úspěšné chronické léčby naplnit. Můžeme zásadním způsobem přispět našimi daty a centralizovanou péčí,“ uzavírá.
(pok)
Zdroj: Chronická myeloidní leukémie – 25 let od léčebné revoluce. Tisková konference. AIFP, Praha, 4. 12. 2025.
