V mnoha evropských zemích mohou lékárníci očkovací látky nejen vydávat, ale také podávat, případně je i předepisovat. Nejčastěji se to týká vakcín proti chřipce, COVID-19 (resp. SARS-CoV-2), pertusi a lidskému papilomaviru (HPV). Zapojení lékárníků do této praxe se projevuje zvýšením proočkovanosti zdravé dospělé populace. Například v Estonsku se v roce 2018 díky osvětové kampani v lékárnách zvedla oproti předchozím letům proočkovanost proti chřipce o 10 %, a u seniorů dokonce o 114 %. Očkování se takto totiž může stát dostupnějším pro ty, kteří jsou časově vytížení a méně motivovaní navštívit praktického lékaře. Ve Velké Británii se osvědčilo zpřístupnění vakcinace v lékárnách postupně – nejprve se zavedlo jen pro část populace a až poté, co byly patrné jeho přínosy, se rozšířilo na další skupiny.
Čeští lékárníci podle platné legislativy nemohou vakcíny aplikovat. Návrh na jejich zapojení do očkovacích kampaní byl v roce 2023 předložen v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, ale nebyl schválen. Dnes se tato vize jeví reálněji, protože se nedávno stala součástí Národní očkovací strategie. Cílem rozšíření vakcinačních kompetencí na lékárníky je zlepšit proočkovanost doporučenými vakcínami, která z mezinárodního srovnání vychází jako podprůměrná. Rozšíření očkovacích kapacit mimo ordinace také umožňuje praktickým lékařům zaměřit se na složitější případy. Tento krok by ovšem bylo nutné vedle legislativních úprav podepřít kvalitním systémem postgraduálního vzdělávání, stanovením jasných standardů a plnou integrací záznamů o očkování do zdravotnické dokumentace.
Další oblast, v níž lékárníci mohou nabýt nové kompetence, představuje point-of-care testování (POCT) zaměřené například na kontrolu hodnot C-reaktivního proteinu (CRP), glykémie, cholesterolu nebo detekci různých virových infekcí (COVID-19, HIV, virové hepatitidy). Lékárníci by tak mohli přispět k časnému záchytu onemocnění a k lékaři poslat pacienta již s konkrétními naměřenými hodnotami a základní edukací.
I zde je možné se inspirovat zkušenostmi napříč Evropou:
V českém prostředí se POCT v lékárnách objevuje jen z podnětu samotných provozovatelů (zpravidla řetězců). V zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, je sice zmíněno lékárenské poradenství v kontextu včasného rozpoznání onemocnění a Česká lékárnická komora nabízí garantované kurzy měření krevního tlaku a cholesterolu, ovšem nejsou k dispozici nejen komplexní legislativa a metodika, ale ani jednotný systém zapisování výsledků do zdravotnické dokumentace a jasně nastavené úhrady.
Ačkoli dvě výše představené oblasti rozšíření kompetencí lze považovat za stěžejní, lékárníci mají možnost přispět ke zkvalitnění primární péče i dalšími cestami. Mimo jiné mohou dlouhodobě sledovat chronické pacienty a včas zachytit jejich problémy s adherencí, nežádoucí účinky léčby nebo zhoršení chronického onemocnění, ale také nabízet pokročilé farmaceutické služby, tedy vyhodnotit polyfarmacii a riziko lékových interakcí, v určitém rámci upravit dávku a formu léčiv, případně opakovaně předepsat chronickou medikaci.
Rozšíření kompetencí umožňuje lékárníkům stát se partnerem lékaře v primární péči a navázat kontakt s pacienty, kteří by jinak propadli sítem systému. Chybí k tomu však jasný rámec – od legislativního ukotvení přes úhradové mechanismy až po systémovou spolupráci s praktickými lékaři pro dospělé. Výchozím bodem pro debatu odborné veřejnosti o tématu může být seznámení se se zkušenostmi z dalších evropských zemí, které dokazují, že se jedná o trend, nikoli výjimky a že rozšíření kompetencí přináší konkrétní výsledky.
Detailní přehled o tom, jakými kompetencemi lékárníci v jednotlivých zemích Evropy disponují, si můžete zobrazit na portálu Data o zdraví, tabulky a mapy jsou doplněny shrnutím dostupné evidence o přínosu kompetencí, které sahají nad rámec těch, jež jsou běžné v Česku.
(pok)
Zdroje:
1. Interaktivní report kompetencí lékárníků v evropských zemích. Data o zdraví, 2026. Dostupné na: www.dataozdravi.cz/temata/clanky/rozsirovani_kompetenci/kompetence_lekarniku
2. Sepp K., Kukk C., Cavaco A., Volmer D. How involvement of community pharmacies improves accessibility to and awareness about flu vaccination? An example from Estonia. Expert Rev Vaccines 2020; 19 (10): 983–990, doi: 10.1080/14760584.2020.1825949.
3. Rohla M., Haberfeld H., Sinzinger H. et al. Systematic screening for cardiovascular risk at pharmacies. Open Heart 2016; 3: e000497, doi: 10.1136/openhrt-2016-000497.
4. Verboven B., De Wulf I., Saevels J., Verpraet G. COVID-19 rapid antigen tests in Belgian community pharmacy: from local needs to a national health service. Int J Integr Care 2022; 22 (S3): 416.
5. Figueira I, Teixeira I., Rodrigues A. T. et al. Point-of-care HIV and hepatitis screening in community pharmacies: a quantitative and qualitative study. Int J Clin Pharm 2022; 44 (5): 1158–1168, doi: 10.1007/s11096-022-01444-1.
6. Murteira R., Cary M., Galante H. et al. Effectiveness of a collaborative diabetes screening campaign between community pharmacies and general practitioners. Prim Care Diabetes 2023; 17 (4): 314–320, doi: 10.1016/j.pcd.2023.04.007.
7. Pharmacy as a gateway to care. International Pharmaceutical Federation (FIP), 2017. Dostupné na: www.fip.org/file/1352
8. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Dostupné na: www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372
