Nová průřezová analýza ukázala nárůst celosvětové prevalence akné v roce 2023 o 63 % oproti roku 1990. Tato analýza hodnotila incidenci, prevalenci a roky života ztracené v důsledku předčasného úmrtí nebo prožité se zdravotním postižením (DALY) v důsledku acne vulgaris ve 204 zemích a oblastech v období let 1990–2023 na základě dat ze studie Global Burden of Disease (GBD).
V roce 2023 byl odhadovaný počet osob s akné 54,4 milionu (0,67 %), ženy tvořily 56 % postižené populace. Roční incidence činila 27,8 milionu (0,34 %) a počet DALY byl 1,17 milionu (tj. 14,5 na 100 000 obyvatel). Nejvyšší výskyt akné byl ve věkové skupině 15–19 let (4,15 % u žen a 3,39 % u mužů), počet DALY na 100 000 obyvatel v této věkové skupině dosáhl 89,2 u žen a 73,4 u mužů. Roční incidence byla nejvyšší ve věkové skupině 10–14 let (2,03 % u žen a 1,60 % u mužů).
Mezi roky 1990 a 2023 vzrostly věkově standardizované riziko incidence akné z 0,21 % na 0,36 %, tj. o 67,3 %, věkově standardizované riziko prevalence o 63,6 % a věkově standardizovaná míra DALY o 63,5 %. Podle odhadů by do roku 2050 prevalence akné měla celosvětově vzrůst na 77,0 milionu případů, incidence na 37,5 milionu a počet DALY na 1,65 milionu.
Zdroj: Parraga P., Tang J., Barbieri J. S. Global burden of acne vulgaris from 1990–2023 and forecasts to 2050. JAMA Dermatol 2026 Oct 14: e263943, doi: 10.1001/jamadermatol.2026.3943.
V sezóně 2024–2025 snížilo očkování počet hospitalizací z důvodu chřipky typu B i obou podtypů chřipky typu A u dospělých v USA o 40 %. Efekt byl obdobný napříč věkovými skupinami: pokles činil 50 % ve věku 18–49 let, 41 % ve věku 50–64 let a 39 % ve věku ≥ 65 let. Podobné výsledky byly zaznamenány také u obou podtypů chřipky A: u A(H1N1)pdm09 pokles dosáhl 41 %, u A(H3N2) 43 %.
Účinnost očkování jakožto prevence hospitalizace pro chřipku dosáhla u imunokompetentních jedinců 47 %, zatímco u imunokompromitovaných pacientů činil její odhad 7 %. U osob s 0–3 chronickými chorobami dosahovala účinnost vakcinace 48 %, u osob s ≥ 4 chronickými chorobami 31 %.
Očkování také snížilo riziko závažných nepříznivých výsledků nemocniční léčby: o 41 % snížilo potřebu standardní oxygenoterapie, o 38 % použití neinvazivní respirační podpory, o 58 % potřebu invazivní podpory, o 58 % přijetí na JIP a o 52 % riziko úmrtí.
Zdroj: Lewis N. M., Cleary S., Harker E. J. et al.; Investigating Viruses in the Acutely Ill (IVY) Network. Influenza vaccine effectiveness against influenza A-associated hospitalization and severe in-hospital outcomes among adults in the United States, 2024–2025. Clin Infect Dis 2026 Sep 26: ciag540, doi: 10.1093/cid/ciag540.
Proč se někteří lidé po očkování cítí úplně v pohodě, zatímco jiní si musí jít lehnout s horečkou a chřipkovými příznaky? Podle nedávno publikované studie mikrobiologů z Ústavu Maxe Plancka v Tübingenu za to zřejmě může střevní mikrobiota. Zjistili to analýzou dat od 171 zdravých mladých dospělých, kteří v letech 2021–2022 podstoupili vakcinaci proti COVID-19 a před očkováním a po něm poskytli vzorky krve a stolice a měřili si tělesnou teplotu.
Účastníci s postvakcinační horečkou měli vyšší vstupní hodnoty markerů střevního zánětu a vyšší podíl bičíkatých bakterií ve střevním mikrobiomu. Flageliny – proteiny tvořící bičík i u patogenních druhů jako Salmonella – jsou přitom signálem k aktivaci zánětlivých procesů. Přenesení střevního mikrobiomu účastníků s postvakcinační horečkou do myšího modelu vedlo u pokusných zvířat ke zvýšené reakci na očkování. Ukázalo se také, že strava bohatá na tuky a zpracované potraviny se pojila s vyšší hladinou flagelinů a zánětu, zatímco u účastníků s převážně rostlinnou stravou byla zaznamenána nižší pravděpodobnost rozvoje horečky po očkování. Přítomnost střevního zánětu, flagelinů ani typ stravy nijak neovlivňovaly protilátkovou odpověď.1, 2
Zdroje:
1. Huus K. E., Abo H., Tan Y. H. et al.; µHEAT Study Group. The human gut microbiome primes fever after vaccination. Science 2026 Oct 8; 394 (6820): eaea7733, doi: 10.1126/science.aea7733.
2. Wilcox C. Postvaccine fever is a gut reaction. ScienceAdviser, 2026 Oct 13. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-why-big-dogs-age-faster-little-ones
U dospělých s migrénou byl ve studii HeAD-US provedené v roce 2023 zjištěn vyšší počet dní s bolestí hlavy za měsíc (MHD) a horší skóre disability MIDAS (Migraine Disability Assessment), pokud spali méně než 6 hodin nebo více než 10 hodin za den v porovnání s normální délkou spánku 7–9 hodin. Větší nepříznivý dopad byl pozorován u příliš dlouhého spánku.
Do této průřezové analýzy bylo zařazeno 6267 osob průměrného věku 41,5 roku (91,7 % žen). Délka spánku a MHD byly hodnoceny podle jejich záznamů. V porovnání s normální délkou spánku byl příliš krátký spánek spojen se zvýšením MHD o 10,9 % (IRR 1,11; 95% CI 1,05–1,17) a skóre MIDAS o 13,6 % (IRR 1,14; 95% CI 1,08–1,20). Příliš dlouhý spánek byl spojen s nárůstem MHD o 27,1 % (IRR 1,27; 95% CI 1,07–1,51) a skóre MIDAS o 66,0 % (IRR 1,66; 95% CI 1,41–1,96). Jedinci s příliš krátkým i s příliš dlouhým spánkem měli také vyšší skóre stresu dle škály PSS-4 (Perceived Stress Scale 4). Pociťovaný stres se přitom podílel na souvislosti s MHD u příliš krátkého spánku ze 48 % a u příliš dlouhého spánku ze 30 %, respektive na zvýšení skóre MIDAS u příliš krátkého spánku ze 70 % a u příliš dlouhého spánku ze 23 %.
Správná délka spánku, zejména prevence příliš dlouhého spánku, a intervence namířené proti stresu by tedy mohly být přínosem při péči o pacienty s migrénou.
Zdroj: Vgontzas A., Fanning K. M., Bostic R. C. et al. The association between sleep duration and migraine frequency, disability, and perceived stress in the Headache Assessment via a Digital Platform in United States (HeAD-US) study. Headache 2026 Sep 28, doi: 10.1111/head.70215 [Epub ahead of print].
(zza, este)
