V posledních pěti letech narůstá zájem o využití psychedelik – zejména psilocybinu – v neurologii. Zatímco klasické studie hodnotily tyto látky především z pohledu psychiatrie, současný výzkum se posouvá směrem k neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc.
Preklinická data naznačují, že psychedelika by mohla ovlivňovat procesy neuroplasticity a neurozánětu, tedy biologické mechanismy, které patří mezi determinanty progrese těchto chorob. Kromě toho se zkoumá i jejich potenciál ke zmírnění přidružené úzkosti, deprese nebo apatie, které významně snižují kvalitu života pacientů a často odolávají běžné farmakoterapii.
Psilocybin je přírodní tryptaminové psychedelikum, jehož účinek je zprostředkován především přes serotoninový receptor 5-HT2A. Ten je hojně zastoupen v oblastech mozku náchylných k neurodegeneraci, jako je prefrontální kůra nebo hipokampus.
Po jeho aktivaci dochází ke spuštění signálních drah a následnému ovlivnění genové exprese a synaptické plasticity. Podílí se na tom molekuly jako BDNF (brain-derived neurotrophic factor) nebo mTOR (mammalian target of rapamycin), jejichž aktivace podporuje růst dendritických trnů a vznik nových synapsí.
Aktivace 5-HT2A má vliv i na zvýšení funkční konektivity mozkových sítí (včetně specifického vlivu na default mode network), modulaci glutamátergního přenosu, nepřímé ovlivnění dopaminového systému a má také imunomodulační účinky.
Aktivované mikrogliové buňky, produkce prozánětlivých cytokinů a oxidativní stres přispívají k poškození neuronů a progrese onemocnění. Psilocybin a další klasická psychedelika vykazují v preklinických modelech schopnost tlumit neurozánět prostřednictvím ovlivnění signálních drah jako NF-κB, PI3K/Akt nebo mTOR.
Regulace mikrogliové aktivity a potlačení produkce prozánětlivých cytokinů jsou považovány za možný neuroprotektivní mechanismus, ačkoli klinická data v této oblasti zatím chybí.
K Alzheimerově nemoci (AD) se váže progresivní poškození hipokampu nebo prefrontální kůry, kde se nachází vysoká exprese receptorů 5-HT2A. Hypoteticky by zde aktivace těchto receptorů mohla přispět ke stimulaci synaptické plasticity, a tím zpomalit kognitivní úpadek.
Preklinická data ukazují, že psilocybin a jeho metabolit psilocin mohou přes zvyšování hladiny BDNF podporovat růst dendritů a tlumit neurozánět. Klinická data potom zaměřují pozornost především na afektivní složku onemocnění. Například probíhající klinická studie testuje podávání vyšších dávek psilocybinu u pacientů s mírnou kognitivní poruchou nebo časnou fází AD za účelem zmírnění depresivních příznaků.
Účinky na kognitivní funkce jako takové zůstávají neprokázané, dostupné důkazy zatím neumožňují hodnotit psilocybin jako kognitivní intervenci.
U Parkinsonovy nemoci (PD) dochází k úbytku dopaminergních neuronů, ale současně i k narušení serotonergního systému, jehož dysregulace může přispívat k některým nemotorickým i motorickým projevům.
Psilocybin, jako agonista receptorů 5-HT2A, může modulovat aktivitu kortikostriatálních okruhů nejen přes serotonin, ale i nepřímo ovlivněním dopaminové signalizace. Preklinické studie naznačují, že aktivace 5-HT2A může ovlivnit uvolňování dopaminu v mezokortikálních a limbických oblastech, což by mohlo mít vliv na motoriku i afektivní symptomy.
Kromě toho může psilocybin teoreticky ovlivnit synaptickou plasticitu v prefrontálních a motorických oblastech a modulovat funkční konektivitu sítí zapojených do pohybové kontroly. Tento efekt by mohl potenciálně přispět ke zlepšení jemné motoriky či hybnosti, což podporují i předběžná data.
Letos byla publikována pilotní otevřená studie, která testovala podání psilocybinu v kombinaci s psychoterapií u 12 pacientů s PD a komorbidní depresí. Výsledky ukázaly statisticky i klinicky významné zlepšení depresivních a úzkostných symptomů, zlepšila se i některá skóre motoriky a kognice. Tolerance byla velmi dobrá, bez vážných nežádoucích účinků. Autoři ovšem upozorňují, že jde o první malou studii bez placebové kontroly a výsledky je třeba interpretovat s opatrností.
V roce 2024 odstartoval první velký evropský klinický projekt financovaný z programu Horizon Europe. Probíhající studie PsyPal zkoumá účinnost psilocybinové terapie u pacientů v paliativní péči, včetně osob s atypickou Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou a ALS.
Cílem není ovlivnit biologický průběh nemoci, ale zmírnit existenciální distres, deprese a úzkost u pacientů, u nichž konvenční léčba selhává. Tento projekt je prvním svého druhu v EU a ukazuje na rostoucí ochotu evropských institucí podporovat výzkum v oblasti psychedelik.
Účinnost psychedelik záleží i na kontextu jejich podání. Model set and setting zahrnuje přípravu pacienta, terapeutické vedení během účinku látky a následnou integraci zážitku. Dopad na výsledný terapeutický efekt je velký a má význam zejména u zranitelných skupin, jako jsou pacienti s neurodegeneracemi.
V současných studiích je proto psychedelická intervence vnímána jako kombinace farmakoterapie a psychoterapie, nikoli jako jednorázové podání látky.
Ačkoli psilocybin vykazuje v rámci klinických studií nízkou toxicitu a dobrou snášenlivost, opatrnost je na místě u starších osob a pacientů s neurodegeneracemi.
Jedním z hlavních rizik jsou kardiovaskulární účinky, konkrétně přechodné zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence. U seniorů s hypertenzí či jinými kardiovaskulárními komorbiditami může být tento efekt překážkou.
Další výzvou je kognitivní stav a schopnost informovaného souhlasu. U pacientů s pokročilou demencí nebo těžkou poruchou kognitivních funkcí je riziko akutního zmatení, paranoidních reakcí nebo zvýšené úzkosti vyšší, zejména při nedostatečné psychologické přípravě. V takových případech může být obtížné zajistit platný souhlas s léčbou, a proto se doporučuje velmi přísný výběr pacientů a přítomnost zkušeného terapeutického týmu.
Ve studiích na mladších a somaticky zdravých osobách byly nežádoucí účinky spíše mírné a přechodné, například nauzea, bolest hlavy nebo únava po podání. Dlouhodobá data o bezpečnosti u polymorbidních seniorů ale zatím chybí.
Psilocybin a další klasická psychedelika představují perspektivní směr výzkumu v oblasti neurodegenerativních onemocnění. V preklinických studiích prokazují schopnost ovlivňovat synaptickou plasticitu, tlumit neurozánět a modulovat některé neurotransmiterové systémy.
Do budoucna můžeme očekávat více klinických výzkumů i zkoumání přístupů bez halucinogenního efektu, například nepsychedelické deriváty nebo mikrodávkování psilocybinu.
(lp)
Zdroje:
1. Barton N. Evaluating psilocybin as a treatment for neuropsychiatric symptoms in Parkinson’s Disease. Global Journal of Medical Research 2025; 25: 1–7, doi: 10.34257/GJMRAVOL25IS1PG1.
2. Bradley E. R., Sakai K., Fernandes-Osterhold G. et al. Psilocybin therapy for mood dysfunction in Parkinson’s disease: an open-label pilot trial. Neuropsychopharmacology 2025; 50 (8): 1200–1209, doi:10.1038/s41386-025-02097-0.
3. Madero S., Soto-Angona O., Ona G. et al. Current perspectives on psychedelic treatments in Europe. The Lancet Regional Health – Europe 2026; 61: 101537, doi: 10.1016/j.lanepe.2024.101537.
4. Zheng S., Ma R., Yang Y., Li G. Psilocybin for the treatment of Alzheimer’s disease. Front Neurosci 2024; 18: 1420601, doi: 10.3389/fnins.2024.1420601.
5. Adeyinka D., Forsyth D., Currie S., Faraone N. Neurobiology of psilocybin: a comprehensive overview and comparative analysis of experimental models. Front Syst Neurosci 2025; 19: 1585367, doi: 10.3389/fnsys.2025.1585367.
6. Pacienti budou moci od příštího roku využít léčebný psilocybin, umožní to zákon. ČTK, 6. 12. 2025. Dostupné na: www.ceskenoviny.cz/zpravy/pacienti-budou-moci-od-pristiho-roku-vyuzit-lecebny-psilocybin-umozni-to-zakon/2756830
