Měchovci jsou drobné hlístice běžně infikující střeva lidí v tropických oblastech se špatnou hygienou. Vzhledem ke své schopnosti uvolňovat látky podporující přežití ve střevě hostitele, mezi něž patří i řada molekul s protizánětlivým účinkem, byli již dříve studováni v léčbě zánětlivých střevních onemocnění. Vědci z Washingtonovy univerzity v St. Louis se však rozhodli nespoléhat na červíkovy vlastní molekuly a připravili geneticky modifikovaného měchovce rodu Ancylostoma ceylanicum schopného produkovat a uvolňovat léčivo v živém hostiteli.
Systém testovali na protilátce proti tetrodotoxinu − smrtelnému neurotoxinu z ryby fugu. Po podání modifikovaného měchovce pokusným křečkům docházelo k vylučování protilátky do krevního oběhu hostitele. Krevní sérum křečků bylo schopné tetrodotoxin částečně neutralizovat. Mezi výhody měchovců jakožto výrobce léčivé látky patří několikaleté přežívání ve střevě hostitele a hlavně omezená infekce, která je v případě potřeby snadno vyléčitelná podáním jediné dávky antiparazitika. V hostitelském organismu se tito hlísti nemnoží. Ačkoli ve střevě kladou vajíčka, larvy potřebují pro svůj vývoj pobyt v půdě.
Vědci uvažují také o genetických úpravách, které by bránily uvolňování larev do prostředí. Zdá se, že geneticky upravení měchovci by mohli být zajímavou platformou pro onemocnění vyžadující dlouhodobou cílenou léčbu zejména ve střevě.1, 2
Mitochondriální transplantace má potenciál léčit řadu onemocnění způsobených defekty v těchto organelách zásadních pro energetický metabolismus buňky. Problémem ovšem je, že po vystavení krvi nebo tkáním ztrácejí „holé“ mitochondrie elektrický gradient na své vnější membráně, buňka je pak identifikuje jako poškozené a odbourá. Úspěšnost absorpce exogenních mitochondrií buňkami ve tkáňové kultuře se tak pohybuje jen asi kolem 5 % − pro účinnou léčbu na úrovni lidského organismu by tedy bylo třeba aplikovat obrovská množství mitochondrií.
Vědci z Kantonské univerzity přišli s elegantním způsobem, jak tento problém obejít, a mitochondrie schovali do erytrocytové membrány. Mitochondriální „kapsle“ připravené pomocí komerčně dostupného kitu byly buňkami v tkáňových kulturách absorbovány s účinností okolo 80 %. Při aplikaci v myším modelu Leighova syndromu prodloužily „kapsle“ oproti „holým“ mitochondriím život zvířat přibližně o 2 týdny.3, 4
Vědcům z Farmaceutické univerzity v Šen-jangu se podařilo připravit oční kapky schopné pronikat hematoretinální bariérou díky exosomům odvozeným z prasečího spermatu. Uvnitř těchto miniaturních lipidových „váčků“, jež pomáhají spermiím pronikat reprodukčním traktem prasnice, se však skrývalo protinádorové léčivo. Po aplikaci kapek myším s retinoblastomem docházelo k zastavení růstu nádoru a zachování zraku. U kontrolních zvířat, jimž bylo léčivo aplikováno bez exosomů, ovšem tumor dále rostl a šířil se do dalších částí oka, neboť aktivní látka sama o sobě nebyla schopna překonat hematoretinální bariéru.
Pokusy provedené na tkáňové kultuře buněk lidské rohovky ukázaly, že exosomy z prasečího spermatu jsou schopné otevírat těsné spoje (tight junctions) − semipermeabilní struktury vnější membrány buněk očního povrchu. Pro zvýšení selektivity vědci na exosomy připojili molekuly kyseliny listové, kterou nádor ze svého okolí vychytává v mnohem větší míře než zdravé buňky. Při testování bezpečnosti přípravku u králíků se oční kapky jevily během 30denní opakované aplikace jako bezpečné, i když bylo pozorováno mírné podráždění rohovky.
Pokud se podaří přenést tento systém do klinického vývoje, mohl by v budoucnu umožnit méně invazivní léčbu retinoblastomu. Vědci také doufají, že se jej podaří modifikovat pro průnik dalšími obtížně překonatelnými rozhraními – hematoencefalickou či slizniční bariérou.5, 6
Hluboko v hypothalamu se skrývají neurony esenciální pro regulaci energetické homeostázy. Produkují neuropeptid AgRP (agouti-related protein), který hraje klíčovou roli ve spouštění pocitu hladu. Neurony AgRP jsou aktivní, pokud tělo potřebuje energii, a vypínají se po příjmu potravy.
Dosud byly považovány za jakési „měřiče kalorií“. Vědci z Pensylvánské univerzity však při pokusech s myšími modely ukázali, že příjem glukózy aktivitu těchto neuronů významně snižuje, zatímco příjem fruktózy v množství poskytujícím stejnou energetickou hodnotu má signifikantně menší efekt. Další experimenty odhalily, že fruktóza oproti glukóze spouští úplně jinou komunikační dráhu mezi mozkem a střevem. Tato dráha zahrnuje „odbočku“ přes bloudivý nerv.
Výsledky tak naznačují, že neurony AgRP namísto prostého počítání kalorií rozlišují jednotlivé druhy cukrů. Odlišné mechanismy odpovědi na příjem sacharidů by mohly vysvětlovat preferenci glukózy oproti fruktóze. Možná proto je čokoláda o tolik lákavější než jablko.7, 8
(este)
Zdroje:
1. Singh K. S., Bharti S., Rosa B. A. et al. Transgenic hookworm secretes anti-tetrodotoxin human single chain antibody. Nat Commun 2026 Jun 3; 17 (1): 4691, doi: 10.1038/s41467-026-73447-9.
2. Ballard S. Genetically modified hookworms produce and deliver therapeutics. WashU Medicine, 2026 Jun 3. Dostupné na: https://medicine.washu.edu/news/genetically-modified-hookworms-produce-and-deliver-therapeutics
3. Du S., Long Q., Zhou Y. et al. Transplantation of encapsulated mitochondria alleviates dysfunction in mitochondrial and Parkinson's disease models. Cell 2026 May 14; 189 (10): 2821–2833.e23., doi: 10.1016/j.cell.2026.02.023.
4. Chen E. Masked mitochondria slip into cells to treat disease in mice. Nature 2026 Mar 19, doi: 10.1038/d41586-026-00869-2 [Epub ahead of print].
5. Zhao J., Yin T., Deng Y. et al. Harnessing semen-derived exosomes for noninvasive fundus drug delivery: a paradigm for exosome-based ocular fundus therapeutics. Sci Adv 2026 Mar 27; 12 (13): eadw7275, doi: 10.1126/sciadv.adw7275.
6. Fieldhouse R. Eye drops made from pig semen deliver cancer treatment to mice. Nature 2026 Apr; 652 (8109): 284−285, doi: 10.1038/d41586-026-00982-2.
7. McKnight A. D., de Araujo A., Hsu F. Y. et al. Attenuated hypothalamic response to fructose via a dedicated gut-brain pathway. Neuron 2026 Jun 10: S0896-6273(26)00384-3, doi: 10.1016/j.neuron.2026.05.013.
8. Wilcox C. When hungry for sugar, the brain isn’t fooled by calories. ScienceAdviser, 2026 Jun 16. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-when-hungry-sugar-brain-isn-t-fooled-calories#when-hungry
