Úvodní přednáška MUDr. Tomáše Šebka otevřela kongres Pharma Profit nejen odborně, ale i lidsky. Chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic a zakladatel platformy Ministr zdraví hovořil z pozice lékaře, který působil v krizových oblastech, i člověka, který si uvědomuje, že zdraví není jen o medicíně, ale jde především o každodenní rozhodnutí.
Ve svém příspěvku se opřel o desatero duševní a fyzické odolnosti, které definuje hlavní oblasti ovlivňující kvalitu života ve vyšším věku – od dostupnosti péče a sociálních vazeb až po životní styl a prostředí. Zároveň poukázal na nesoulad mezi tím, co zdraví skutečně ovlivňuje, a tím, kam směřují investice ve zdravotnickém systému. Analýzy dostupné na webovém portálu www.dataozdravi.cz ukazují, že zásadní roli hrají právě naše návyky, prostředí a genetika – tedy faktory, které máme z velké části ve vlastních rukou.
Dr. Šebek připomněl, že pokud chceme prodloužit dobu prožitou ve zdraví, musíme lékárníkům umožnit aktivně se zapojit do prevence, edukace i podpory zdravého životního stylu. Právě oni jsou často prvním kontaktem pacienta se zdravotním systémem, a jejich potenciál v rámci primární péče je přesto stále nedoceněný.
V krátké, ale výstižné přednášce byly prezentovány výhody elektronické výměny dat (EDI) v lékárenském provozu. Systém umožňuje automatizovanou komunikaci mezi lékárnami a distributory – od objednávek po fakturaci. Díky EDI se zrychluje tok informací, snižuje chybovost a zvyšuje efektivita dodavatelského řetězce. Léky se tak k pacientům dostávají rychleji a spolehlivěji.
Přednáška ukázala, že digitalizace je nejen technickou inovací, ale především praktickým nástrojem pro zlepšení každodenního provozu lékáren.
Mgr. Jana Bryknarová z agentury Ipsos HealthCare představila výsledky rozsáhlého kvantitativního výzkumu, který mapoval pohled české veřejnosti na roli lékárníků. Z dat vyplynulo, že zájem o zdraví a péči o sebe roste, a lékárny jsou proto pro většinu lidí důležitým místem, kde hledají nejen léčiva, ale i rady a podporu. Výzkum tak potvrdil, že role lékárníka se postupně proměňuje – od výdejce léků k odborníkovi, který má potenciál stát se partnerem v péči o pacienta.
V prezentaci zazněly i poznatky z rozhovorů s lékárníky napříč různými typy lékáren, které potvrdily, že farmaceuti mají výrazný vliv na rozhodování pacientů, například při výběru značky či typu přípravku.
Panelová diskuse, která proběhla v dopoledním bloku kongresu, se zaměřila na aktuální možnosti a limity lékárenských služeb ve světle nové legislativy. Pod moderací PharmDr. Michala Krejsty se sešli inspektorka Oddělení dozoru nad reklamou SÚKL PharmDr. Rafífa Hamoudová, prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, předseda spolku Mladí lékárníci PharmDr. Milan Rydrych, farmaceut PharmDr. Stanislav Havlíček a výkonná ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí Mgr. Irena Storová.
Diskutovalo se o tom, že současná legislativa novým službám příliš nenahrává – například nové znění definice farmaceutické péče podle některých účastníků spíše zužuje, než rozšiřuje možnosti lékárníků. Zazněla potřeba budovat důvěru pacientů s tím, že lékárna je nízkoprahové zdravotnické zařízení, které má potenciál oslovit širokou veřejnost. V mnoha evropských zemích mají lékárníci výrazně širší kompetence a data ze zahraničí ukazují, že jejich přínos je značný – ať už jde o prevenci, očkování nebo edukaci.
Panelisté se shodli, že samotná data podporující rozšiřování kompetencí lékárníků nestačí – důležitou roli hraje i lobby některých lékařských skupin, politická vůle a celkový stav populace. Zaznělo, že mladší lékaři jsou v otázce spolupráce s lékárníky zpravidla otevřenější, zatímco negativní hlasy bývají často hlasitější. Diskuse se dotkla i tématu reklamy – zejména její formy na sociálních sítích, role influencerů a potřeby jasné regulace.
Gerontoložka doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., upozornila na zásadní výzvy, které přináší stárnutí populace. Až 20 % seniorů trpí duševními onemocněními, nejčastěji depresí a úzkostí, a přibližně třetina se potýká s osamělostí – fenoménem, jehož negativní dopady na zdraví mohou být srovnatelné s kouřením či obezitou. Osamělost ve stáří je spojená se zhoršením kognitivních funkcí, sníženou odolností vůči infekcím i vyšším rizikem chronických onemocnění.
Docentka Holmerová zdůraznila, že senioři často vyhledávají pomoc u praktických lékařů, přičemž své obtíže formulují spíše jako somatické než psychické. V této souvislosti poukázala na důležitou roli lékárníků, kteří jsou snadno dostupní, důvěryhodní a mají prostor pro krátký rozhovor. Právě oni mohou být těmi, kdo seniory nasměrují k dalším službám, komunitním aktivitám nebo preventivním programům.
Molekulární biolog RNDr. Petr Ryšávka se věnoval tématu propojení střevního mikrobiomu a psychiky. Zdůraznil, že mikrobiom matky hraje zásadní roli ve vývoji mozku plodu již během těhotenství. V přednášce zazněly souvislosti mezi mikrobiomem a neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba.
Dr. Ryšávka se dotkl i kontroverzního tématu vztahu střevních bakterií a autismu, které je stále předmětem intenzivního výzkumu. Důvodem je, že zánětlivé procesy ve střevě mohou ovlivňovat mozkovou plasticitu a tím i vývojové trajektorie nervové soustavy.
Závěrečné tandemové vystoupení PharmDr. Jany Matuškové a právníka Mgr. Libora Štajera nabídlo pohled na dispenzační činnost lékárníků z odborné a legislativní perspektivy.
Dr. Matušková se zaměřila na praktické aspekty výdeje léčiv, definice legislativních kategorií a názorné příklady z praxe. Konkrétně se věnovala generické substituci a otázce příprodeje – tedy doporučování souvisejících produktů při výdeji léků na předpis. Zdůraznila, že takové doporučení je smysluplné pouze tehdy, pokud je odborně podložené a přináší pacientovi reálný benefit. Mgr. Štajer doplnil právní rámec těchto situací a upozornil na nutnost dodržování pravidel chránících jak pacienta, tak lékárníka.
(zemt)
Zdroj: Kongres Pharma Profit. Olomouc, 9. 10. 2025.
