Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékárníky.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
3 min čtení
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?

Od Korotkovových ozev k moderním technologiím

Měření TK patří mezi základní nástroje prevence a kontroly kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Současné tonometry již neslouží pouze ke stanovení systolického (sTK) a diastolického (dTK) tlaku krve, ale nabízejí řadu funkcí, které mohou zpřesnit výsledky měření nebo upozornit na další zdravotní rizika. Porozumění jejich principům umožňuje lékárníkovi doporučit pacientovi přístroj odpovídající jeho potřebám, schopnostem i zdravotnímu stavu.

Reklama

Auskultační metoda představuje tradiční způsob měření TK, kdy se pomocí fonendoskopu sledují charakteristické zvuky na brachiální tepně během postupného vypouštění vzduchu z manžety. Tyto takzvané Korotkovovy ozvy (fenomény) vznikají v důsledku turbulentního proudění krve v částečně stlačené tepně. Přestože byla tato metoda dlouhá desetiletí považována za zlatý standard měření TK, její spolehlivost je významně závislá na zkušenostech vyšetřujícího a může ji snadno narušit hluk v okolí. Původní rtuťové tlakoměry dnes navíc byly zcela nahrazeny bezrtuťovými přístroji.

Reklama

Jak fungují současné tonometry?

Většina dnešních digitálních tlakoměrů pracuje na principu oscilometrie. Přístroj pomocí senzoru zachytává drobné tlakové změny neboli oscilace, které se v manžetě objevují v okamžiku, kdy krev začne znovu pulzovat v tepně a narazí do její stěny. Na jejich základě určí střední arteriální tlak a pomocí výpočtového algoritmu následně odhadne hodnoty sTK a dTK.

Co rozhoduje o spolehlivosti výsledků?

Pro běžného uživatele jsou hlavními výhodami jednoduchost, rychlost a minimální nároky na obsluhu nebo předchozí zkušenosti měřící osoby. Přesto se mohou jednotlivé přístroje v přesnosti měření významně lišit, což je dáno odlišnou kvalitou použitých výpočetních algoritmů nebo schopností softwaru vyhodnocovat a filtrovat rušivé vlivy.

Kdy může být měření méně přesné?

Ke zkreslení výsledků může docházet například u starších osob nebo pacientů s diabetem. Změny v pružnosti cév totiž ovlivňují průběh pulzní vlny, ze které tonometr hodnoty TK vypočítává. Obdobný problém představují také srdeční arytmie. Při nepravidelném srdečním rytmu se mění časový odstup i síla jednotlivých srdečních stahů, což může ztížit vyhodnocení pulzní vlny a snížit přesnost měření.

Technologie zvyšující přesnost výsledků

Kombinace dvou metod

S cílem zvýšit přesnost měření právě u těchto rizikových skupin byly vyvinuty systémy kombinující dva nezávislé způsoby stanovení TK. Kromě analýzy pulzní vlny využívají také miniaturní mikrofon zaznamenávající Korotkovovy fenomény. Pokud jsou zvukové signály dostatečně kvalitní, přístroj vychází přednostně z nich; v opačném případě využije údaje získané z pulzní vlny. S tímto principem kombinovaného měření se lze setkat například pod označením Duo Sensor Technology.

Třikrát během chvíle

Spolehlivost výsledků může zvýšit také technologie automatického trojího měření, známá například pod označením MAM (Microlife Average Mode). Tonometr během 1 měřicího cyklu provede 3 odečty v krátkých, zpravidla 15sekundových intervalech a následně vypočítá jejich průměr. Tím se omezuje vliv krátkodobých změn TK, nedostatečného zklidnění před vyšetřením nebo přirozené variability TK.

Technologie pro záchyt FiS

Mezi klinicky nejvýznamnější funkce moderních tonometrů patří schopnost upozornit na možnou přítomnost fibrilace síní (FiS) během měření. Přístroj vyhodnocuje pravidelnost srdečního rytmu a pokud zaznamená chaotické a nepravidelné intervaly mezi pulzy odpovídající FiS, signalizuje tuto skutečnost zobrazením příslušné ikony na displeji.

Nejedná se o stanovení diagnózy, ale jde o upozornění na výsledek měření, který by měl vést k dalšímu lékařskému vyšetření. S tímto principem se lze setkat například pod označením AFIBsens nebo Intellisense AFib. Oba názvy odkazují na schopnost přístroje upozornit na možnou přítomnost FiS.

Technologie zvyšující komfort měření

Aby nafukování nebolelo

Jednou z novějších funkcí digitálních tonometrů je automatické řízení tlaku v manžetě. Klasické digitální tonometry manžetu často zbytečně přefukují, což vede k nepříjemným pocitům a někdy i k nutnosti měření opakovat. Přístroje s označením jako IntelliSense, Inflationary Non-Invasive Blood Pressure nebo Inflation Mode Technology (IMT) nafukují manžetu vždy pouze do takové míry, aby byl systém schopen provést přesný odečet hodnot. Ocení to zvláště pacienti, kterým je doporučeno měřit TK často a pravidelně.

Manžeta, která odpouští chyby

Častým úskalím domácího měření bývá špatně nasazená manžeta. Klasická textilní, kterou si pacient musí kolem paže sám správně obtočit a utáhnout suchým zipem, vyžaduje jistou zručnost, přičemž senzor musí ležet přesně nad pažní tepnou. I zdánlivě zanedbatelné pootočení při omotávání paže pak snadno vede ke zkresleným výsledkům.

Řešením je pevná, již vytvarovaná manžeta, kterou lze snadno nasadit i jednou rukou. Její hlavní výhodou je rozšířená plocha snímače obepínající celou paži, díky níž přístroj spolehlivě změří TK bez ohledu na to, jak je manžeta na ruce natočená. Tato technologie, označovaná jako Intelli Wrap Cuff, je zvláště vhodná pro pacienty s omezenou hybností či motorikou.

Tonometr a chytrý telefon –⁠ digitální deník TK

Stále více tonometrů nabízí bezdrátový přenos dat do mobilního telefonu. Naměřené hodnoty se automaticky ukládají do časových přehledů, které umožňují sledovat dlouhodobé trendy. Přínos této technologie nespočívá pouze v pohodlí. Pacientovi odpadá nutnost vést papírový deník a lékař může při kontrole získat ucelenější přehled o vývoji hodnot TK než při jednorázovém měření v ordinaci.

Závěr

Při doporučování tonometru by měl lékárník vycházet především z potřeb konkrétního pacienta. Časté domácí měření usnadňuje automatické řízení tlaku v manžetě nebo propojení přístroje s mobilní aplikací. Při kolísavých hodnotách TK může být výhodou automatické trojí měření. U seniorů a osob se zvýšeným KV rizikem pak stojí za pozornost přístroje schopné upozornit na možnou přítomnost FiS. Nejmodernější tonometry přitom často kombinují více technologií v jednom přístroji.

(zemt)

Zdroje:
1. AFIBsens technology. Microlife AG. Dostupné na: www.microlife.com/technologies/blood-pressure/afib-technology
2. Mousavi S. S., Reyna M. A., Clifford G. D. et al. A survey on blood pressure measurement technologies: addressing potential sources of bias. Sensors (Basel) 2024; 24 (6): 1730, doi: 10.3390/s24061730.
3. Picone D. S., Padwal R., Stergiou G. S. et al. How to find and use validated blood pressure measuring devices. J Hum Hypertens 2023; 37 (2): 108–114, doi: 10.1038/s41371-022-00718-5.
4. Santala O. E., Lipponen J. A., Jäntti H. et al. Novel technologies in the detection of atrial fibrillation: review of literature and comparison of different novel technologies for screening of atrial fibrillation. Cardiol Rev 2024; 32 (5): 440–447, doi: 10.1097/CRD.0000000000000526.

Populární články

Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Veganství, respektive vegetariánství představuje pro lékárníky specifické výzvy –⁠ od identifikace nutričních deficitů až po komplexní poradenství ohledně vhodných doplňků a léčiv. Následující článek přináší ucelený přehled nejdůležitějších rizikových živin, poskytuje praktická doporučení pro suplementaci a upozorňuje na komplikace při identifikaci veganských přípravků v lékárenské praxi.
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Dnešní vydání „jednohubek“ tentokrát pojmeme více monotematicky než jindy −⁠ podíváme se totiž na několik novinek z oblasti klinického výzkumu onkologických onemocnění a jejich farmakoterapie, jež byly prezentovány v uplynulých měsících. Mimo jiné představíme nové slibné režimy léčby karcinomů pankreatu či plic nebo možnost potlačení častých nežádoucích účinků spojených s protinádorovou terapií na bázi anti-EGFR. Nejprve však poodhalíme potenciální ochranný vliv olivového oleje ve spojitosti s hormonálně negativními typy karcinomu prsu.
Z medicínyTéma měsíce
Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Zrychlené schválení elamipretidu americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) představuje historický milník v léčbě mitochondriálních onemocnění. Jde o první terapii cílenou na poruchu kardiolipinu a současně první schválený lék pro pacienty s Barthovým syndromem –⁠ ultravzácným život ohrožujícím onemocněním, které postihuje především chlapce.
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Do elektronického receptáře individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) přibyla během roku 2025 řada receptur pro lékové formy typu gelu. S tímto trendem však rostou i nároky na jejich správnou přípravu. Následující prakticky laděný článek se proto zaměřuje na charakteristiku gelotvorných látek a ukazuje na možná úskalí technologických postupů.
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Evropská léková agentura (EMA) ve svém zpravodaji informovala o vydání stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) pro 15 nových léčivých přípravků (LP), kterým doporučil udělení registrace. U dalších 8 pak doporučil rozšíření nebo zavedení nové indikace.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
I po čtvrtstoletí cílené terapie CML je stále co zlepšovat

I po čtvrtstoletí cílené terapie CML je stále co zlepšovat

26. října 2026
26. října 2026
Chronická myeloidní leukémie (CML) je první onkologickou diagnózou, u níž pacienti začali profitovat z cílené terapie. Infaustní prognózu díky tomu vystřídala dlouhodobá, nebo dokonce celoživotní léčba. Kde však existuje prostor její výsledky dále zlepšovat a optimalizovat, popisuje doc. MUDr. Daniela Žáčková, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno.
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Z medicínyLifestyle
Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Příprava gelů v lékárně – od teorie k bezchybné praxi

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Genovka proti Huntingtonovi, mužské gely proti početí a důkazy proti bludům −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/12

Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu17. prosince 2025

Parafiny v rukou lékárníka: Proč je technologie potřebuje a mýty zneužívají?

Téma: Technologie léků7. ledna 2026
Téma: Technologie léků7. ledna 2026

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Alkohol, zima a léky −⁠ sezónní rizika interakcí očima lékárníka

Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče22. prosince 2025

Kompetence lékárníků v Evropě –⁠ čím je možné se inspirovat

Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026
Téma: Komunikace a péče8. ledna 2026