Měření TK patří mezi základní nástroje prevence a kontroly kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Současné tonometry již neslouží pouze ke stanovení systolického (sTK) a diastolického (dTK) tlaku krve, ale nabízejí řadu funkcí, které mohou zpřesnit výsledky měření nebo upozornit na další zdravotní rizika. Porozumění jejich principům umožňuje lékárníkovi doporučit pacientovi přístroj odpovídající jeho potřebám, schopnostem i zdravotnímu stavu.
Auskultační metoda představuje tradiční způsob měření TK, kdy se pomocí fonendoskopu sledují charakteristické zvuky na brachiální tepně během postupného vypouštění vzduchu z manžety. Tyto takzvané Korotkovovy ozvy (fenomény) vznikají v důsledku turbulentního proudění krve v částečně stlačené tepně. Přestože byla tato metoda dlouhá desetiletí považována za zlatý standard měření TK, její spolehlivost je významně závislá na zkušenostech vyšetřujícího a může ji snadno narušit hluk v okolí. Původní rtuťové tlakoměry dnes navíc byly zcela nahrazeny bezrtuťovými přístroji.
Většina dnešních digitálních tlakoměrů pracuje na principu oscilometrie. Přístroj pomocí senzoru zachytává drobné tlakové změny neboli oscilace, které se v manžetě objevují v okamžiku, kdy krev začne znovu pulzovat v tepně a narazí do její stěny. Na jejich základě určí střední arteriální tlak a pomocí výpočtového algoritmu následně odhadne hodnoty sTK a dTK.
Pro běžného uživatele jsou hlavními výhodami jednoduchost, rychlost a minimální nároky na obsluhu nebo předchozí zkušenosti měřící osoby. Přesto se mohou jednotlivé přístroje v přesnosti měření významně lišit, což je dáno odlišnou kvalitou použitých výpočetních algoritmů nebo schopností softwaru vyhodnocovat a filtrovat rušivé vlivy.
Ke zkreslení výsledků může docházet například u starších osob nebo pacientů s diabetem. Změny v pružnosti cév totiž ovlivňují průběh pulzní vlny, ze které tonometr hodnoty TK vypočítává. Obdobný problém představují také srdeční arytmie. Při nepravidelném srdečním rytmu se mění časový odstup i síla jednotlivých srdečních stahů, což může ztížit vyhodnocení pulzní vlny a snížit přesnost měření.
S cílem zvýšit přesnost měření právě u těchto rizikových skupin byly vyvinuty systémy kombinující dva nezávislé způsoby stanovení TK. Kromě analýzy pulzní vlny využívají také miniaturní mikrofon zaznamenávající Korotkovovy fenomény. Pokud jsou zvukové signály dostatečně kvalitní, přístroj vychází přednostně z nich; v opačném případě využije údaje získané z pulzní vlny. S tímto principem kombinovaného měření se lze setkat například pod označením Duo Sensor Technology.
Spolehlivost výsledků může zvýšit také technologie automatického trojího měření, známá například pod označením MAM (Microlife Average Mode). Tonometr během 1 měřicího cyklu provede 3 odečty v krátkých, zpravidla 15sekundových intervalech a následně vypočítá jejich průměr. Tím se omezuje vliv krátkodobých změn TK, nedostatečného zklidnění před vyšetřením nebo přirozené variability TK.
Mezi klinicky nejvýznamnější funkce moderních tonometrů patří schopnost upozornit na možnou přítomnost fibrilace síní (FiS) během měření. Přístroj vyhodnocuje pravidelnost srdečního rytmu a pokud zaznamená chaotické a nepravidelné intervaly mezi pulzy odpovídající FiS, signalizuje tuto skutečnost zobrazením příslušné ikony na displeji.
Nejedná se o stanovení diagnózy, ale jde o upozornění na výsledek měření, který by měl vést k dalšímu lékařskému vyšetření. S tímto principem se lze setkat například pod označením AFIBsens nebo Intellisense AFib. Oba názvy odkazují na schopnost přístroje upozornit na možnou přítomnost FiS.
Jednou z novějších funkcí digitálních tonometrů je automatické řízení tlaku v manžetě. Klasické digitální tonometry manžetu často zbytečně přefukují, což vede k nepříjemným pocitům a někdy i k nutnosti měření opakovat. Přístroje s označením jako IntelliSense, Inflationary Non-Invasive Blood Pressure nebo Inflation Mode Technology (IMT) nafukují manžetu vždy pouze do takové míry, aby byl systém schopen provést přesný odečet hodnot. Ocení to zvláště pacienti, kterým je doporučeno měřit TK často a pravidelně.
Častým úskalím domácího měření bývá špatně nasazená manžeta. Klasická textilní, kterou si pacient musí kolem paže sám správně obtočit a utáhnout suchým zipem, vyžaduje jistou zručnost, přičemž senzor musí ležet přesně nad pažní tepnou. I zdánlivě zanedbatelné pootočení při omotávání paže pak snadno vede ke zkresleným výsledkům.
Řešením je pevná, již vytvarovaná manžeta, kterou lze snadno nasadit i jednou rukou. Její hlavní výhodou je rozšířená plocha snímače obepínající celou paži, díky níž přístroj spolehlivě změří TK bez ohledu na to, jak je manžeta na ruce natočená. Tato technologie, označovaná jako Intelli Wrap Cuff, je zvláště vhodná pro pacienty s omezenou hybností či motorikou.
Stále více tonometrů nabízí bezdrátový přenos dat do mobilního telefonu. Naměřené hodnoty se automaticky ukládají do časových přehledů, které umožňují sledovat dlouhodobé trendy. Přínos této technologie nespočívá pouze v pohodlí. Pacientovi odpadá nutnost vést papírový deník a lékař může při kontrole získat ucelenější přehled o vývoji hodnot TK než při jednorázovém měření v ordinaci.
Při doporučování tonometru by měl lékárník vycházet především z potřeb konkrétního pacienta. Časté domácí měření usnadňuje automatické řízení tlaku v manžetě nebo propojení přístroje s mobilní aplikací. Při kolísavých hodnotách TK může být výhodou automatické trojí měření. U seniorů a osob se zvýšeným KV rizikem pak stojí za pozornost přístroje schopné upozornit na možnou přítomnost FiS. Nejmodernější tonometry přitom často kombinují více technologií v jednom přístroji.
(zemt)
Zdroje:
1. AFIBsens technology. Microlife AG. Dostupné na: www.microlife.com/technologies/blood-pressure/afib-technology
2. Mousavi S. S., Reyna M. A., Clifford G. D. et al. A survey on blood pressure measurement technologies: addressing potential sources of bias. Sensors (Basel) 2024; 24 (6): 1730, doi: 10.3390/s24061730.
3. Picone D. S., Padwal R., Stergiou G. S. et al. How to find and use validated blood pressure measuring devices. J Hum Hypertens 2023; 37 (2): 108–114, doi: 10.1038/s41371-022-00718-5.
4. Santala O. E., Lipponen J. A., Jäntti H. et al. Novel technologies in the detection of atrial fibrillation: review of literature and comparison of different novel technologies for screening of atrial fibrillation. Cardiol Rev 2024; 32 (5): 440–447, doi: 10.1097/CRD.0000000000000526.
