Psychedelika znovu vstupují do medicíny, tentokrát s ambicí ovlivnit nejen symptomy, ale i biologický průběh neurodegenerativních onemocnění. Co zatím ukazují data a kde je třeba opatrnosti?
Zrychlené schválení elamipretidu americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) představuje historický milník v léčbě mitochondriálních onemocnění. Jde o první terapii cílenou na poruchu kardiolipinu a současně první schválený lék pro pacienty s Barthovým syndromem – ultravzácným život ohrožujícím onemocněním, které postihuje především chlapce.
Anti-NMDAR encefalitida má i přes standardní imunosupresi vysokou morbiditu a dlouhou rekonvalescenci. Cílenější léčba je proto potřebná. Preklinická studie představuje monovalentní humanizovanou protilátku, která blokuje vazbu patogenních IgG bez narušení funkce receptoru. Účinek byl doložen na mnoha in vitro a in vivo modelech, včetně modelování dávkování pro lidské pacienty.
Nízký příjem živin, nárůst hmotnosti během léčby, vliv specifických složek stravy na náladu a bažení. U pacientů se závislostí bývají výživové problémy nenápadné, ale zásadní. Jaký může mít strava dopad na zotavování se ze závislosti nebo na relapsy?
Zájem o léčebné konopí v posledních letech prudce roste, ale vědecké důkazy o jeho skutečné účinnosti při zvládání bolesti zůstávají nejednoznačné. Lékaři tak často stojí před dilematem, jak s tímto terapeutickým prostředkem pracovat.
Duktální adenokarcinom pankreatu zůstává jednou z nejzávažnějších malignit s extrémně nízkou šancí na dlouhodobé přežití. Navzdory pokrokům v chirurgii a adjuvantní léčbě se pětileté přežití v globálním měřítku pohybuje pod hranicí 10 %, zatímco medián bezpříznakového období po resekci nepřesahuje 14 měsíců. Vysoká agresivita nádoru a jeho odolnost vůči standardní chemoterapii činí z adenokarcinomu pankreatu diagnózu, která dlouhodobě odolává terapeutickému pokroku. I proto se pozornost výzkumných týmů stále častěji upírá k imunoterapii, zejména k možnostem využití vakcín.
Souvislosti mezi chronickým stresem a změnami v trávicím traktu jsou podloženy řadou studií a výzkumů, poznatků o vlivu akutního stresu na gastrointestinální trakt je však k dispozici méně. Přehledový článek publikovaný v Journal of Physiology přináší bližší pohled na různé aspekty vlivu stresu na trávicí ústrojí.
Odclonění placebo efektu je běžnou součástí klinického hodnocení vedoucího k registraci léčiv – a je také pokládán za vysvětlení, proč alternativní léčba někomu skutečně pomáhá. Jeho opak, nocebo, je zmiňován mnohem méně často, přestože podle nedávno publikované studie může být silnější a trvat déle.
„Raději bylinky než chemii.“ Podobné věty slýchají lékaři i lékárníci stále častěji. Za tímto postojem stojí tzv. appeal to nature – argumentační klam založený na představě, že přírodní je vždy lepší a bezpečnější. V odborné literatuře se tento způsob uvažování označuje širším pojmem „naturalistický klam“. Takové myšlení dnes významně ovlivňuje rozhodování nejen pacientů, ale často i samotných zdravotníků.
„Tělo je zanesené toxiny, potřebuji očistu!“ Pacienti o detoxikaci mluví s vášní, marketing ji prodává jako univerzální řešení. Co však říká fyziologie a medicínská praxe? A jak v ordinaci argumentovat bez zbytečné konfrontace?
