Nedávno byla v časopisu Nature Medicine publikována dosud největší analýza snímků z funkční magnetické rezonance (fMRI) mozku po aplikaci psychedelika. Analýza zkombinovala data z 11 studií a zahrnula více než 500 skenů od 267 osob, které užily 1 z 5 zkoumaných psychedelik – psilocybin, diethylamid kyseliny lysergové (LSD), meskalin, N,N-dimethyltryptamin (DMT) či ayahuasku (obsahuje DMT).
Dosud převládající teorie říká, že účinek psychedelik je daný dočasnou dezintegrací nebo „rozpuštěním“ nervových sítí v mozku. Analýza však ukázala, že u účastníků, kteří užili psychedelikum, naopak došlo ke zvýšení komunikace mezi jednotlivými oblastmi mozku. Výrazně vzájemně propojenější byly různé oblasti zajišťující pokročilé kognitivní procesy. Tyto oblasti navíc silněji komunikovaly se sítěmi zajišťujícími zpracování vizuálních a zvukových podnětů, koordinujícími motorickou kontrolu a s podkorovými oblastmi účastnícími se vnímání, motivace a pocitu odměny.1, 2
Postakutní následky infekce SARS-CoV-2, tzv. dlouhý covid, postihují velké množství lidí. Mezi nejčastější a nejvíce omezující příznaky patří přetrvávající únava, která dlouhodobě snižuje kvalitu života. Účinnost v prevenci dlouhého covidu prokázalo antidibetikum metformin. Antidepresivum fluvoxamin (selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu) má protizánětlivé účinky a v několika studiích snížilo riziko hospitalizace pro akutní COVID-19. Jeho vliv na CNS a imunomodulační účinky jsou důvodem, proč toto léčivo bylo hodnoceno v léčbě neurokognitivní manifestace a únavy u dlouhého covidu.
Jednalo se o randomizovanou placebem kontrolovanou studii, která proběhla u ambulantních pacientů v Brazílii. Zařazeno bylo 399 dospělých s únavou přetrvávající nejméně 90 dní po doložené infekci SARS-CoV-2. Ve studii užívali fluvoxamin 100 mg 2× denně nebo metformin 750 mg 2× denně nebo placebo po dobu 60 dnů. Fluvoxamin vedl k významnému zmírnění únavy dle skóre Fatigue Severity Scale (FSS) po 60 dnech a tento účinek přetrvával i po 90 dnech. Kromě toho zvýšil skóre kvality života dle dotazníku EQ-5D-5L i podíl pacientů s vymizením únavy (FSS < 3). Výskyt nežádoucích příhod byl přitom ve skupině s fluvoxaminem nejnižší. Metformin v tomto kontextu významný přínos neprokázal.3
Finská studie analyzovala zdravotní záznamy více než 62,5 tisíce lidí starších 65 let, kterým byla mezi lety 2017 a 2020 diagnostikována demence. Kontrolní vzorek tvořilo téměř 313 tisíc osob odpovídajícího věku, pohlaví, vzdělání a rodinného stavu, ovšem bez diagnózy demence. U všech účastníků vědci vyhledali všechny další v nemocnici léčené stavy a hospitalizace ve 20 letech předcházejících diagnóze či datu zahrnutí do studie.
Podařilo se identifikovat 29 komorbidit asociovaných s nejméně 20% zvýšením rizika diagnózy demence průměrně po 5–6 letech. Ve 27 případech se jednalo o behaviorální, psychiatrické, kardiometabolické, neurologické, endokrinní, zažívací či oční poruchy/stavy nebo různá zranění. Zbylé 2 komorbidity byly infekčního původu – těžká cystitida zvyšovala riziko demence přibližně o 19 % (po adjustaci na výskyt ostatních komorbidit), stejně jako bakteriální infekce s blíže nespecifikovanou lokalizací. Riziko spojené s infekcí nesouviselo s žádnou ze 27 ostatních poruch, bylo srovnatelné bez ohledu na pohlaví či vzdělání a korelace byla silnější v případě časného nástupu demence. Vzhledem ke zdroji dat (celonárodní zdravotnický registr) nebylo možné posoudit další psychosociální, behaviorální či biologické zavádějící proměnné.4, 5
Tým lékařů z univerzitní nemocnice v Erlangenu publikoval kazuistiku 47leté ženy s ultravzácnou kombinací 3 autoimunitních hematologických onemocnění, kterou se podařilo uvést do remise pomocí CAR-T-buněčné terapie.
Pacientčiny B buňky tvořily autoprotilátky proti erytrocytům, trombocytům i fosfolipidům, a žena tak trpěla těžkou refrakterní autoimunitní hemolytickou anémií (AIHA) s přidruženou imunitní trombocytopenií (ITP) a antifosfolipidovým syndromem (APS). Onemocnění bylo život ohrožující a nereagovalo na 9 předchozích linií terapie, žena byla závislá na denních transfuzích erytrocytů. Při posledním vzplanutí, které nebylo možné dostat pod kontrolu navzdory vysokým dávkám kortikosteroidů, byly pro pacientku připraveny autologní T buňky s chimerickým antigenním receptorem (CAR-T) proti B-buněčnému antigenu CD19. Po lymfodepleci pomocí fludarabinu a cyklofosfamidu a následném podání CAR-T došlo k rychlé a setrvalé depleci B buněk.
Po 7 dnech od podání CAR-T bylo dosaženo nezávislosti na transfuzích, po 25 došlo k normalizaci hladiny hemoglobinu a vymizení markerů hemolýzy. Během následných 11 měsíců sledování se normalizovala hladina antifosfolipidových protilátek a došlo i ke stabilizaci ITP. Nevyskytl se syndrom z uvolnění cytokinů ani neurotoxicita.6, 7
(este, zza)
Zdroje:
1. Girn M., Doss M. K., Roseman L. et al. An international mega-analysis of psychedelic drug effects on brain circuit function. Nat Med 2026 Apr; 32 (4): 1543−1554, doi: 10.1038/s41591-026-04287-9.
2. Naddaf M. Your brain on drugs: different psychedelics work in surprisingly similar ways. Nature 2026 Apr 7, doi: 10.1038/d41586-026-01053-2 [Epub ahead of print].
3. Reis G., Dos Santos Moreira Silva E. A., Medeiros Silva D. C. et al.; REVIVE Investigators. The effect of fluvoxamine and metformin for fatigue in patients with long COVID: an adaptive randomized trial. Ann Intern Med 2026 May; 179 (5): 621–628, doi: 10.7326/ANNALS-25-03959.
4. Sipilä P. N., Korhonen K., Lindbohm J. V. et al. The role of noninfectious comorbidities in the association between severe infections and risk of dementia in Finland: a nationwide registry study. PLoS Med 2026 Mar 24; 23 (3): e1004688, doi: 10.1371/journal.pmed.1004688.
5. Lesté-Lasere C. Cystitis or tooth decay could trigger dementia just a few years later. NewScientist, 2026 Mar 24. Dostupné na: www.newscientist.com/article/2520688-cystitis-or-tooth-decay-could-trigger-dementia-just-a-few-years-later
6. Korte I. K., Kharboutli S., Völkl S. et al. CD19 CAR-T therapy induces remission in refractory autoimmune hemolytic anemia with ITP and antiphospholipid syndrome. Med 2026 May 8; 7 (5): 101075, doi: 10.1016/j.medj.2026.101075.
7. Chen E. One woman, three autoimmune diseases: CAR-T therapy vanquishes ultra-rare disease trio. Nature 2026 Apr; 652 (8111): 846, doi: 10.1038/d41586-026-01108-4.
