Stále se rozšiřující využívání agonistů receptoru pro glukagonu podobný peptid (GLP-1RA) v léčbě diabetu a obezity je důvodem, proč by lékaři měli být obeznámeni s možnými lékovými interakcemi těchto přípravků. Jedním z efektů GLP-1RA je zpomalení vyprazdňování žaludku. Mohou tedy narušovat absorpci některých perorálních léků, ovlivňovat jejich plazmatickou hladinu a účinnost. Jde především o kontraceptiva, levothyroxin a dabigatran. Bylo doloženo, že:
GLP-1RA není vhodné kombinovat s inhibitory dipeptidylpeptidázy (DPP-4) z důvodu nedostatku údajů o jejich současném podávání. Naopak žádné klinicky relevantní interakce nebyly zjištěny při kombinaci GLP-1RA s warfarinem, digoxinem, lisinoprilem, metforminem, atorvastatinem či paracetamolem, i přes změny v maximální koncentraci a času do dosažení maximální koncentrace těchto léků při současném užívání. Důkazů o interakcích je však stále poskrovnu. Pozornost je třeba věnovat zejména současnému podávání léků s úzkým terapeutickým indexem nebo vyžadujících konkrétní vrcholovou koncentraci pro dosažení účinnosti, jako jsou některá antibiotika.
Zdroj: Wajngarten M. GLP-1 drugs: Interaction risks with oral medications? Medscape, 2026 May 6. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/glp-1-drugs-interaction-risks-oral-medications-2026a1000eg8
Non-arteriitická přední ischemická neuropatie optiku (NAION) je vzácná zrak ohrožující neuropatie, která vzniká v důsledku ischémie přední části optického nervu. Její rizikové faktory se z velké části překrývají s rizikovými faktory vyskytujícími se u populace, které je předepisován agonista receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) semaglutid. Otázkou tedy je, zda má výskyt NAION a léčba semaglutidem kauzální souvislost. Byly proto provedeny systematický přehled literatury a metaanalýza studií s cílem zhodnotit, zda je užívání semaglutidu v porovnání s non-GLP-1RA léčbou spojené se zvýšeným výskytem NAION. Zařazeno bylo 6 observačních studií čítajících 4 831 654 pacientů.
Sdružená analýza neprokázala statisticky významně častější výskyt NAION u pacientů léčených semaglutidem v porovnání s non-GLP-1RA léčbou (poměr šancí [OR] 2,44; 95% CI 0,59–10,15). Významně vyšší výskyt nebyl zjištěn ani při časové stratifikaci výsledků po 1 a 3 letech léčby, ani při porovnání se inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. glifloziny; OR 0,72; 95% CI 0,38–1,35), ani při samostatné analýze pacientů s diabetem (OR 1,70; 95% CI 1,10–2,64) a s nadváhou/obezitou (OR 0,47; 95% CI 0,19–1,13).
Uvedené výsledky mají z důvodu heterogenity studií nízkou či velmi nízkou jistotu. Neprokázaly ovšem zvýšené riziko NAION při léčbě semaglutidem v porovnání s jinými možnostmi léčby, což ukazuje, že riziko NAION je dáno spíše základním onemocněním a přidruženými chorobami než léčbou semaglutidem. Potřebné jsou ovšem další studie, které by tuto souvislost přesněji zhodnotily.
Zdroj: Abdelaal A., Abu Serhan H., Alsaadi M. et al. Semaglutide and the risk of nonarteritic ischemic optic neuropathy: a systematic review and certainty of evidence meta-analysis. Ophthalmology 2026 Jun; 133 (6): 799−810, doi: 10.1016/j.ophtha.2026.02.013.
Rozsáhlá britská analýza ukázala, že okolní teploty ≥ 25 °C krátkodobě zvyšují riziko hypoglykémie u dospělých s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Analyzováno bylo 32 966 282 odečtů koncentrace glukózy z rutinního kontinuálního monitorování u 679 dospělých s DM1 v letech 2017–2024.
Oproti okolní teplotě 13 °C stoupá relativní riziko hypoglykémie (definované jako koncentrace glukózy < 3,9 mmol/l po dobu ≥ 15 min) o 26 % při teplotě 25 °C a o 40 % při teplotě 29 °C. Nejvyšší riziko bylo zjištěno v daný den, s poklesem ve dnech následujících. Sekundární analýza také ukázala nižší průměrnou koncentraci glukózy při vysokých okolních teplotách. Autoři upozorňují, že výsledky se vztahují na populaci a klima Spojeného království.
Zdroj: Daultrey H. E., Oliver N. S., Chakera A. J. et al. The association between ambient temperature and hypoglycemia in people living with type 1 diabetes: a case time series analysis using real-time continuous glucose monitoring. Diabetes Care 2026 Aug 1; 49 (8): 1323–1329, doi: 10.2337/dc25-2383.
Podle systematického přehledu literatury a síťové metaanalýzy 123 studií zahrnujících 8595 pacientů mohou některé bylinné přípravky vést u dospělých s jaterní steatózou asociovanou s metabolickou dysfunkcí (MASLD) k mírnému zlepšení metabolických parametrů, jako jsou hladina triglyceridů, glykémie nalačno, inzulinová rezistence (dle HOMA-IR) nebo i koncentrace frakcí cholesterolu a index tělesné hmotnosti (BMI).
Jde především o list artyčoku, kurkumin, zelený čaj, lněné semínko a česnek. Žádná bylina však neovlivnila hladinu glykovaného hemoglobinu (HbA1c). Zjištěna byla vysoká nebo střední spolehlivost těchto výsledků u zlepšení hodnot triglyceridů, HDL cholesterolu a inzulinové rezistence. Autoři ovšem současně doporučují byliny jen jako doplňkovou terapii, nikoliv jako náhradu schválených léčebných možností.
Zdroj: Sairai R. T., Liang A. C., Castillo Y. C. et al. Comparative efficacy of herbal products on metabolic parameters in MASLD: a systematic review and network meta-analysis. Gastro Hep Adv 2026 : 101040, doi: 10.1016/j.gastha.2026.101040.
(zza)
