Existují přesvědčivé preklinické důkazy naznačující analgetický účinek kanabinoidů. Klinická data však zatím nedokážou poskytnout jednoznačnou odpověď – studie jsou obvykle malé, krátkodobé a metodologicky limitované, což výrazně snižuje jejich vypovídací hodnotu.
Konopí obsahuje více než sto různých kanabinoidů, které ovlivňují endokanabinoidní systém. Nejznámější z nich jsou delta-9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD). THC aktivuje receptory CB1 v centrálním nervovém systému, čímž tlumí bolest, současně však vyvolává psychické nežádoucí účinky. CBD naopak tyto receptory tlumí. Není psychoaktivní, může zmírňovat účinky THC, působí protizánětlivě a antioxidačně a zasahuje i do serotoninových drah.
Vedle těchto dvou hlavních látek se zkoumají i tzv. minoritní kanabinoidy, například kanabigerol, kanabichromen nebo kanabinol, které působí na více receptorů souvisejících s bolestí. Terapeutický účinek přípravků z konopí přitom závisí na poměru THC a CBD: vyšší podíl THC může účinněji tlumit bolest, ale nese riziko psychických komplikací, zatímco CBD dominuje u zánětlivých stavů a bývá lépe tolerováno.
V roce 2021 svolala Mezinárodní asociace pro studium bolesti tým dvaceti odborníků, kteří systematicky hodnotili dostupné důkazy. Výsledek byl spíše střízlivý: znalosti jsou omezené a kvalita výzkumů nedostatečná. Také přehledové studie publikované ve stejném roce přinesly rozporuplné závěry: některé potvrdily mírné snížení bolesti oproti placebu, jiné upozornily na časté nežádoucí účinky, jako jsou závratě, ospalost, nevolnost nebo poruchy kognice.
Situace se však postupně vyvíjí. Přehledy z roku 2024 ukazují, že kanabinoidy mohou sloužit jako alternativa či doplněk opioidů a pomáhat snižovat jejich spotřebu. Středně silné důkazy o účinnosti kanabinoidů při neuropatické bolesti a při zvládání příznaků roztroušené sklerózy přinesly také randomizované studie publikované v časopisu Biomedicines. Slabší, ale zajímavé signály se objevují u migrén, fibromyalgie a muskuloskeletální bolesti.
V rámci Evropy se legislativa týkající se léčebného konopí dynamicky mění. V Itálii je předepisováno na zvláštní formulář, ve Velké Británii jsou schváleny dva konopné přípravky a v Německu legalizace rekreačního užívání v roce 2024 zároveň usnadnila přístup k léčebným indikacím. Francie, Španělsko, Dánsko a Slovinsko své programy postupně rozšiřují, Nizozemsko plánuje ukončit státní monopol.
Podle European Cannabis Report využívalo do konce roku 2024 konopí legálně již téměř půl milionu Evropanů. Přestože Evropský parlament vyzval už v roce 2019 k vytvoření jednotných pravidel a k podpoře výzkumu, legislativa zůstává i nadále roztříštěná.
Mezi hlavní rizika patří vznik tolerance, závislosti při dlouhodobém užívání THC, úzkost, psychóza a lékové interakce. Přesto část pacientů hodnotí konopí jako bezpečnější než opioidy a uvádí zlepšení kvality života i v případech, kdy se intenzita bolesti objektivně nemění.
Autoři studie publikované v Journal of Cannabis Research dokonce spekulují, že psychoaktivní účinky nemusí být pouze nevýhodou, ale mohou představovat součást terapeutického působení, zejména díky pozitivnějšímu emočnímu ladění pacientů.
Zajímavé výsledky přinesla i dosud nepublikovaná studie týmu z Coloradské univerzity, který porovnával akutní účinky vaporizovaného konopí s převahou THC a minimálním množstvím CBD mimo jiné s placebem. U pacientů s chronickou bolestí zad poskytlo konopí významnější úlevu než placebo.
Ačkoliv se konopí využívá v medicíně po tisíciletí, moderní výzkum dlouho brzdilo jeho zařazení mezi omamné látky. Klinické studie dnes kromě regulačních bariér narážejí také na řadu metodologických problémů.
Konopí totiž nepředstavuje jednu homogenní látku a k dispozici je řada jeho forem, od olejů přes sušené květy až po potravinové produkty. Obsah účinných látek se v každé z nich liší podle způsobu pěstování a výrobní šarže. Standardizace je proto obtížná a výsledky jednotlivých studií se obtížně srovnávají. „Není to jako mít jednu pilulku ve dvou dávkách. Je to mnohem složitější,“ upozorňují výzkumníci.
Další komplikací je samotná povaha bolesti. Jde totiž o subjektivní vjem s mnoha příčinami, na který pacienti reagují rozdílně. Najít vhodnou a jednotnou populaci pro klinické zkoušky je tak složité.
Současná data ukazují, že léčebné konopí může u části pacientů zmírnit bolest, zejména neuropatickou, a přispět ke snížení spotřeby opioidů. Přínosy je však třeba pečlivě vyvažovat s riziky a léčbu vždy individualizovat. Jednoznačná odpověď zatím neexistuje a je nezbytný další standardizovaný výzkum.
Důležité je, aby lékaři vytvářeli prostředí, v němž mohou pacienti o užívání konopí otevřeně mluvit. Cílem léčby by navíc nemělo být jen snížení bolesti vyjádřené číslem na škále. Stejně důležité je podle ní zlepšení funkce a kvality života – spánku, pracovní schopnosti nebo sociálního zapojení. Dodala, že pokud pacient užívá vysoké dávky konopí, ale jeho funkční zdatnost zůstává nízká, je třeba zvážit, zda léčba skutečně přináší benefit.
(mb)
Zdroje:
1. Longo R., Oudshoorn A., Befus D. Cannabis for chronic pain: a rapid systematic review of randomized control trials. Pain Management Nursing 2021; 22 (2): 141–149, doi: 10.1016/j.pmn.2020.11.006.
2. Wang L., Hong P. J., May C. et al. Medical cannabis or cannabinoids for chronic non-cancer and cancer-related pain: a systematic review and meta-analysis of randomised clinical trials. BMJ 2021; 374:n1034, doi: 10.1136/bmj.n1034.
3. Jylkkä J., Hupli A., Nikolaeva A. et al. The holistic effects of medical cannabis compared to opioids on pain experience in Finnish patients with chronic pain. J Cannabis Res 2023; 5 (1): 38, doi: 10.1186/s42238-023-00207-7.
4. Cortez-Resendiz A., Leiter T. J., Riela S. M. et al. The pharmacology of cannabinoids in chronic pain. Med Cannabis Cannabinoids 2025; 8: 31–46, doi: 10.1159/000543813.
5. Johnson B. W., Strand N. H., Raynak J. C. et al. Cannabinoids in chronic pain management: a review of the history, efficacy, applications, and risks. Biomedicines 2025; 13 (3): 530, doi: 10.3390/biomedicines13030530.
