Otázky jsou běžnou součástí práce farmaceuta. Bez nich nelze bezpečně doporučit samoléčbu, zachytit možné kontraindikace ani správně edukovat pacienta při výdeji léčivého přípravku na recept. Přesto právě dotazování často představuje moment, kdy se komunikace začne komplikovat. Pacient odpovídá stručně, ironicky, vyhýbá se odpovědím nebo začne působit dojmem, že jej otázky obtěžují... Jak se v takových chvílích efektivně ptát, aniž by rozhovor působil jako výslech?
Konzumace potravin bohatých na cystein by mohla pomáhat s obnovou tenkého střeva v případě, že dojde k jeho poškození. Zvláště pak po léčbě nádorů, která mnohdy není bez následků.
Antibiotická rezistence je akutní globální hrozbou. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že rezistentní infekce způsobují ročně statisíce úmrtí a vývoj nových antibiotik zaostává. Do hledáčku výzkumu se proto vrací bakteriofágy – viry napadající bakterie. Jejich schopnost cíleně ničit patogenní kmeny, včetně těch rezistentních k antibiotikům, podporují i data z nedávných klinických studií.
Umění komunikace v lékárně je založeno nejen na odborných znalostech, ale i na schopnosti udržet rozhovor smysluplný. V následujícím článku se zaměříme na několik typických skupin pacientů, jejichž dotazy mohou konzultaci neúměrně prodlužovat, a současně nabídneme strategie, jež mohou pomoci s řešením těchto situací při respektu k pacientovi i časovým možnostem lékárníka.
V dnešní porci telegrafických novinek se dozvíte, jak elegantně „sestřelit“ hned 3 těžká autoimunitní onemocnění najednou, které komorbidity zřejmě souvisejí s pozdějším rozvojem demence, které léčivo by mohlo pomoci zmírňovat únavu spojenou s „dlouhým covidem“ a co se děje v mozku, jenž se vydal na „trip“.
Léčba kostního úbytku začíná u režimových opatření, která může pacient ovlivnit sám. Dostatečný příjem kalcia a vitaminu D tvoří spolu s pohybem neoddělitelný základ léčby osteoporózy, respektive osteopenie. Recentní metaanalýza potvrzuje přínos kombinované strategie z hlediska zvýšení hustoty kostního minerálu (BMD).
Urea, kyselina salicylová a kyselina mléčná patří mezi nejčastěji používaná keratolytika, jejichž technologické zpracování v magistraliter přípravě však nebývá vždy jednoduché. Následující článek shrnuje jejich hlavní chemické a technologické vlastnosti a zaměřuje se na specifické postupy při přípravě jednotlivých lékových forem.
Jak se zpracovává extrémní trauma, pokud k němu dojde ve změněném stavu vědomí? Pražská přednáška izraelského neurovědce prof. Roye Salomona nabídla první systematická data z rozsáhlé longitudinální studie přeživších festivalu Nova, kteří byli během teroristického útoku pod vlivem psychedelik.
V září se v Hradci Králové konal Kongres klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE). Co na něm zaznělo ohledně stávající i nové antibiotické terapie? A jak se přijaté závěry propíšou do preskripce antibiotik v každodenní klinické praxi? O své postřehy k těmto tématům se s námi podělil MUDr. Marek Štefan, MBA, z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Horečka u dětí může být stresující, správná volba terapie ji ovšem pomůže zvládnout rychle a bezpečně. Následující infografika přináší přehled doporučené farmakoterapie a dalších opatření pro účinné snižování teploty. Objevte, jak efektivně pomoci dětem a zároveň usnadnit podávání léků díky inovativní receptuře a praktickému dávkování Inflanoru 40 mg/ml.
Pseudoefedrin je široce využívané sympatomimetikum k dekongesci, jehož užívání však může být spojené se závažnými neurologickými nežádoucími účinky. Následující kazuistika popisuje případ 83letého polymorbidního pacienta, u něhož užití kombinovaného přípravku obsahujícího pseudoefedrin vyvolalo epileptický záchvat. Na podkladě kazuistiky a aktuálních farmakovigilančních dat článek shrnuje kontraindikace u pacientů s hypertenzí či renálním selháním a apeluje na zvýšenou opatrnost při preskripci a samoléčbě u geriatrických pacientů.
Psychedelika znovu vstupují do medicíny, tentokrát s ambicí ovlivnit nejen symptomy, ale i biologický průběh neurodegenerativních onemocnění. Co zatím ukazují data a kde je třeba opatrnosti?
