Umění komunikace v lékárně je založeno nejen na odborných znalostech, ale i na schopnosti udržet rozhovor smysluplný. V následujícím článku se zaměříme na několik typických skupin pacientů, jejichž dotazy mohou konzultaci neúměrně prodlužovat, a současně nabídneme strategie, jež mohou pomoci s řešením těchto situací při respektu k pacientovi i časovým možnostem lékárníka.
V dnešní porci telegrafických novinek se dozvíte, jak elegantně „sestřelit“ hned 3 těžká autoimunitní onemocnění najednou, které komorbidity zřejmě souvisejí s pozdějším rozvojem demence, které léčivo by mohlo pomoci zmírňovat únavu spojenou s „dlouhým covidem“ a co se děje v mozku, jenž se vydal na „trip“.
Léčba kostního úbytku začíná u režimových opatření, která může pacient ovlivnit sám. Dostatečný příjem kalcia a vitaminu D tvoří spolu s pohybem neoddělitelný základ léčby osteoporózy, respektive osteopenie. Recentní metaanalýza potvrzuje přínos kombinované strategie z hlediska zvýšení hustoty kostního minerálu (BMD).
Dnešní „jednohubky“ po čase opět zaměříme na problematiku metabolického zdraví, respektive obezity/nadváhy a její prevence i léčby. Stále totiž přibývají nové nadějné molekuly v portfoliu antiobezitik, současně však nepolevuje ani tempo zajímavých výzkumů u těch stávajících. A protože v prevenci i léčbě jdou farmaka ruku v ruce s režimovými opatřeními, podíváme se také na nejnovější poznatky o lačnění ve vztahu ke spánku.
Velký průzkum provedený s reprezentativním vzorkem respondentů ze 16 různých zemí ukázal, že více než dvě třetiny populace zřejmě věří nejméně jednomu nepodloženému tvrzení o zdravotních rizicích potravin, vakcín či léčiv. Výsledky průzkumu naznačují, že stále více lidí pochybuje o vědeckých důkazech. Jaká další data, včetně těch o důvěře vkládané v umělou inteligenci, výzkum přinesl?
Úzkostné poruchy jsou častá, mnohdy zneschopňující onemocnění. Metaanalýza 25 studií s protonovou MRI spektroskopií zjistila snížené množství cholinových látek v mozkové kůže pacientů s úzkostnými poruchami v porovnání se zdravými jedinci.
Urea, kyselina salicylová a kyselina mléčná patří mezi nejčastěji používaná keratolytika, jejichž technologické zpracování v magistraliter přípravě však nebývá vždy jednoduché. Následující článek shrnuje jejich hlavní chemické a technologické vlastnosti a zaměřuje se na specifické postupy při přípravě jednotlivých lékových forem.
Veganství, respektive vegetariánství představuje pro lékárníky specifické výzvy – od identifikace nutričních deficitů až po komplexní poradenství ohledně vhodných doplňků a léčiv. Následující článek přináší ucelený přehled nejdůležitějších rizikových živin, poskytuje praktická doporučení pro suplementaci a upozorňuje na komplikace při identifikaci veganských přípravků v lékárenské praxi.
V září se v Hradci Králové konal Kongres klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE). Co na něm zaznělo ohledně stávající i nové antibiotické terapie? A jak se přijaté závěry propíšou do preskripce antibiotik v každodenní klinické praxi? O své postřehy k těmto tématům se s námi podělil MUDr. Marek Štefan, MBA, z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol v Praze.
Horečka u dětí může být stresující, správná volba terapie ji ovšem pomůže zvládnout rychle a bezpečně. Následující infografika přináší přehled doporučené farmakoterapie a dalších opatření pro účinné snižování teploty. Objevte, jak efektivně pomoci dětem a zároveň usnadnit podávání léků díky inovativní receptuře a praktickému dávkování Inflanoru 40 mg/ml.
Pseudoefedrin je široce využívané sympatomimetikum k dekongesci, jehož užívání však může být spojené se závažnými neurologickými nežádoucími účinky. Následující kazuistika popisuje případ 83letého polymorbidního pacienta, u něhož užití kombinovaného přípravku obsahujícího pseudoefedrin vyvolalo epileptický záchvat. Na podkladě kazuistiky a aktuálních farmakovigilančních dat článek shrnuje kontraindikace u pacientů s hypertenzí či renálním selháním a apeluje na zvýšenou opatrnost při preskripci a samoléčbě u geriatrických pacientů.
Psychedelika znovu vstupují do medicíny, tentokrát s ambicí ovlivnit nejen symptomy, ale i biologický průběh neurodegenerativních onemocnění. Co zatím ukazují data a kde je třeba opatrnosti?