Prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs prezentoval výsledky projektu, který sledoval výskyt lékových chyb a následných intervencí ze strany farmaceutů. Projekt identifikoval celkem 10 279 pochybení, přičemž nejčastěji šlo o předepsání hrazeného léku na dobu delší než 3 měsíce, chybějící dávkování či nevhodná dávková schémata. Celorepublikové odhady založené na těchto datech jsou alarmující – ročně může docházet přibližně k 70 tisícům záměn zamýšleného léčivého přípravku a u chyb v dávkování se odhaduje až 420 tisíc rizikových situací, kterým farmaceuti v lékárnách dokázali včas zabránit.
V této souvislosti Aleš Krebs upozornil na rizika spojená se zásilkovým výdejem léků na recept, především ztrátu osobního kontaktu a nemožnost okamžité korekce chyb v preskripci. Tato forma výdeje může zároveň ohrozit dostupnost péče oslabením sítě kamenných lékáren, které jsou pro pacienty často prvním místem odborné pomoci. Lékárna přitom zůstává pro velkou část populace nejdostupnějším místem pro získání odborné rady. Budoucnost oboru ČLnK spojuje s rozšiřováním kompetencí farmaceutů, jejich zapojením do preventivních screeningů a užší spoluprací s lékaři prostřednictvím sdílení dat, což je klíčové zejména u rizikových skupin dětí a seniorů.
Odborný blok věnovaný dermatologii se zaměřil na rozlišení běžných pigmentových skvrn od rizikových névů i na rozdíly mezi bazocelulárním karcinomem a aktinickou keratózou u seniorů. U rosacey byla připomenuta režimová opatření k eliminaci spouštěčů, jako jsou teplotní extrémy či alkohol, spolu s možnostmi topické léčby ivermektinem nebo kyselinou azelaovou, která je bezpečná i pro gravidní ženy.
Systémově podávaný isotretinoin zůstává tématem, které v pacientské komunitě vyvolává rozdílné reakce. Část pacientů jej na základě informací ze sociálních sítí aktivně vyžaduje, zatímco jiní se mu kvůli obavám z nežádoucích účinků vyhýbají. Pokud však léčba trvá dostatečně dlouho, akné se zpravidla nevrací do těžkých forem. Součástí sdělení bylo i připomenutí očekávaných nežádoucích účinků a nezbytných režimových opatření, která musí pacient během terapie dodržovat. Program dále zahrnul terapii seborey a nejčastějších virových onemocnění kůže, konkrétně herpes simplex, herpes zoster, planých neštovic a papilomavirových (HPV) infekcí včetně bradavic.
Závěrečná část se věnovala péči o jizvy, zejména hypertrofické a keloidní. Zazněla doporučení pro správný postup péče i informace o terapeutickém efektu kortikosteroidů, které u těchto stavů zmírňují nežádoucí proliferaci tkáně.
Pediatrický blok se detailně věnoval specifikům dětské farmakoterapie, kde zásadní roli hrají věkově podmíněné změny farmakokinetiky i farmakodynamiky léčiv. V této souvislosti bylo zmíněno správné dávkování analgetik u malých dětí, přičemž byla zdůrazněna nezbytnost edukace rodičů. Přednášející varovali před častými lékovými chybami, jako jsou záměny koncentrací sirupů nebo jednotek dávkování, a připomněli kontraindikace vybraných léčiv. Velká pozornost byla věnována také léčbě kašle, u které u dětí dominuje placebo efekt a je nutná obezřetnost u kodeinových přípravků. V terapii akutní laryngitidy potom může efektivně pomoci kombinace adrenalinu a kortikosteroidů.
Praktický rozměr vnesla do programu kazuistika tří sourozenců, v jejím rámci byl na různých klinických projevech názorně demonstrován koncept atopického pochodu napříč dětským věkem.
V tomto bloku také byly připomenuty hlavní indikace pro podávání glukokortikoidů u dětí, zahrnující indukci remise u nespecifických střevních zánětů, eozinofilní ezofagitidu, autoimunitní hepatitidy nebo konzervativní léčbu fimózy v urologii. Ačkoli v těchto indikacích zůstávají nepostradatelné, přednášející varovali před nežádoucími účinky spojenými s jejich užíváním a zdůraznili nutnost podávání co nejnižší dávky po co nejkratší dobu. Zároveň bylo zmíněno, že v moderním managementu anafylaxe již glukokortikoidy nejsou lékem první volby.
Blok věnovaný léčebnému konopí zdůraznil, že jde o komplexní směs (více než 500) látek (vedle kanabinoidů např. též terpenů a flavonoidů), jejichž vzájemná interakce vytváří významný doprovodný efekt. Vzhledem k individuální citlivosti receptorů v rámci endokanabinoidního systému je navíc nezbytné přísně personalizované dávkování.
Kromě zavedeného využití v algeziologii byl diskutován potenciál u neurodegenerativních onemocnění, zejména vliv na jejich nemotorické projevy a možný neuroprotektivní efekt. Kanabinoidy rovněž vykazují dobrý efekt při ovlivnění spasticity u roztroušené sklerózy, Touretteova syndromu či některých epileptických syndromů.
Zaznělo však i varování před generalizací bezpečnosti CBD na ostatní fytokanabinoidy a připomenuto bylo riziko subchronické intoxikace u pravidelných uživatelů, způsobené uvolňováním látek z tukové tkáně při fyzické zátěži.
Program se věnoval také nové legislativě týkající se psychomodulačních látek (PML), kam od roku 2026 spadá regulovaný prodej kratomu.
Unikátním bodem byla diskuse o psilocybinem asistované psychoterapii, schválené od ledna 2026 pro pacienty s farmakorezistentní depresí nebo existenciálním distresem. Terapie se řídí klinickým postupem ve věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR a probíhají jednání o úhradách. Její reálná širší dostupnost se očekává ve druhé polovině roku 2026.
Mladí farmaceuti přinesli zajímavé pohledy na modernizaci oboru prostřednictvím využití současných technologií. Platformy na bázi umělé inteligence (AI) a strojového učení dnes umožňují virtuální testování miliard molekul, což zásadně zrychluje vývoj nových léčiv a snižuje jeho náklady.
Moderní systémy pro digitální evidenci návykových látek, začleněné do softwarových systémů lékáren, pro změnu eliminují lidské chyby, šetří čas automatickým propojením se skladem a plní legislativní požadavky vyhlášky č. 123/2006 Sb.
Závěrečná část setkání dala prostor zhodnocení vývoje v oblasti antiinvazivní terapie a perspektiv nových léčiv pro Alzheimerovu chorobu. Diskuse se zaměřila na aktuální stav výzkumu amyloidních plaků a budoucí možnosti včasného záchytu onemocnění v lékárnách.
Jubilejní 20. ročník kongresu především ukázal, že farmacie stojí na prahu éry definované neustále se vyvíjejícími poznatky a nutností, aby lékárníci aktivně sledovali nejmodernější trendy. Právě tato odborná flexibilita otevírá polemiku nad budoucí rolí kamenných lékáren v době, kdy bude pravděpodobně schválen zásilkový výdej léků na předpis. Navzdory digitalizaci však zůstává klíčovou myšlenkou nezastupitelná role lékárníka jako garanta bezpečnosti v multidisciplinárním týmu, jehož odborný vhled při expedici nemůže nahradit žádný automatizovaný logistický proces.
(zemt)
Zdroj: 20. kongres Praktického lékárenství, Olomouc, 17.−18. 4. 2026.
