Antimikrobiální rezistence (AMR) představuje podle WHO jednu z největších zdravotních hrozeb současnosti. Jen v evropském regionu si každoročně přímo vyžádá přibližně 133 tisíc úmrtí. Nejohroženější jsou pacienti s oslabenou imunitou, chronickým onemocněním či po invazivních zákrocích. Situaci komplikuje pomalý vývoj nových antibiotik a časté nadužívání stávajících přípravků.
Bakterie si naopak schopnost rezistence předávají velmi rychle, horizontální přenos genetického materiálu zajišťuje šíření rezistentních genů i mezi různými druhy. V mnoha klinických situacích jsou již běžné léčebné možnosti vyčerpány, například u pacientů s cystickou fibrózou nebo u sepsí vyvolaných methicilin-rezistentním zlatým stafylokokem (MRSA). Lékaři se proto stále častěji obracejí ke starým principům léčby s využitím nových poznatků.
Bakteriofág (fág) je virus schopný infikovat specifické bakterie. V lytickém cyklu vnikne do buňky, množí se a následně bakterii rozruší. Důležitou výhodou je jejich vysoká selektivita – fágy nenarušují mikrobiom, nenapadají lidské buňky a většinou ani nevyvolávají významnou imunitní odpověď.
Disponují také schopností prolomit biofilm, který bakterie tvoří k ochraně před imunitním systémem i léčbou. Tato schopnost může být výhodná například u léčby chronických ran nebo infekcí na implantátech.
V porovnání s antibiotiky mají fágy potenciál adaptivního vývoje. Pokud bakterie mutuje a stane se vůči fágu rezistentní, mohou být selektovány nové varianty fágů schopné na změnu reagovat. Navíc dochází k tzv. evolučním kompromisům (trade-off) – bakterie sice unikne infekci fágem, ale oslabí se jiným způsobem, například ztrátou virulence nebo citlivostí k antibiotikům. Tato vlastnost může být v budoucnu využita i v kombinaci s běžnými antimikrobiálními léčivy.
Pozitivní data přinesla randomizovaná studie fáze 2a s intravenózní aplikací fágového koktejlu u pacientů se stafylokokovou bakteriémií. Ve dvanáctém dni léčby mělo klinický úspěch 88 % pacientů oproti 58 % ve skupině s placebem (obě skupiny dostávaly nejlepší dostupnou antibiotickou léčbu). Zároveň ve fágové skupině nebyl zaznamenán žádný relaps, na rozdíl od čtvrtiny pacientů v placebové větvi. Léčba byla dobře tolerována a u části pacientů došlo také ke zkrácení hospitalizace. Autoři navrhují pokračování v další fázi testování, která by měla začít v roce 2026.
Slibné výsledky přinesla i otevřená studie u devíti dospělých s cystickou fibrózou a chronickou infekcí multirezistentním kmenem Pseudomonas aeruginosa. Během terapie poklesla bakteriální nálož o 104 CFU (kolonie tvořících jednotek), a zlepšila se jednosekundová vitální kapacita plic (FEV1), a to v průměru o 8 %. Postterapeutické izoláty vykazovaly sníženou virulenci i zvýšenou citlivost k některým antibiotikům.
Autoři zde poukazují právě na možnost využití fágových trade-off efektů. Pokud se tento přístup osvědčí v širších studiích, mohl by se stát součástí personalizované léčby těžkých chronických infekcí.
Navzdory slibným datům zůstává fágová terapie ve většině zemí mimo standardní léčebné protokoly. Podává se zejména ze soucitu, v individuálních případech, u nichž došlo k vyčerpání ostatních léčebných možností. Získaná data je třeba ověřit v robustních randomizovaných klinických studiích. Současně se vyvíjejí metodiky pro měření účinnosti terapie a standardizaci výrobních postupů fágových koktejlů.
Další překážkou je logistika a dostupnost kvalitních fágových bank. Každý klinický případ vyžaduje znalost patogenu a jeho citlivosti, což předpokládá rychlou diagnostiku a přístup k testovaným fágům. Kombinace více fágů v koktejlu navíc zvyšuje nároky na kontrolu stability a možných interakcí. Významnou výzvou zůstává i regulace, většina přípravků dosud není registrována.
Přes všechna omezení se bakteriofágy jeví jako perspektivní doplněk současné terapie, zejména tam, kde selhávají běžná antibiotika. V kombinaci s cílenou diagnostikou, molekulárními metodami a antibiotiky by mohly v budoucnu tvořit základ nové strategie v boji s rezistentními infekcemi.
(lp)
Zdroje:
1. Chan B. K., Stanley G. L., Kortright K. E. et al. Personalized inhaled bacteriophage therapy for treatment of multidrug-resistant Pseudomonas aeruginosa in cystic fibrosis. Nat Med 2025; 31 (5): 1494–1501, doi: 10.1038/s41591-025-03678-8.
2. Dr. Loren Miller presents oral late-breaker at IDWeek 2025 of a first-of-its-kind clinical trial that shows efficacy of bacteriophage therapy for Staphylococcus aureus bacteremia. The Lundquist Institute, 2025. Dostupné na: www.lundquist.org/news/dr-loren-miller-presents-oral-late-breaker-at-idweek-2025-of-a-first-of-its-kind-clinical-trial-that-shows-efficacy-of-bacteriophage-therapy-for-staphylococcus-aureus-bacteremia
3. Bacteriophages and their use in combating antimicrobial resistance. WHO, 2025. Dostupné na: www.who.int/europe/news-room/fact-sheets/item/bacteriophages-and-their-use-in-combating-antimicrobial-resistance
