Letní festivaly, trhy a stánky s občerstvením představují pro alergiky rizikové prostředí nejen kvůli omezeným informacím o složení a obsažených alergenech, ale také kvůli možnosti křížové kontaminace při přípravě pokrmů. Sezónní grilování a street food často zahrnují marinády, omáčky a dresinky s nejasným složením, ve kterých se mohou skrývat alergeny jako celer, hořčice, sezam nebo sója. Zvýšenou opatrnost vyžadují také asijské pokrmy s arašídy, nepečené dezerty s ořechy nebo zmrzlinové stánky, kde může ke kontaminaci dojít používáním stejného náčiní pro různé druhy výrobků.
Lékárník se v praxi může setkat se dvěma situacemi, které mají zpočátku podobné projevy (svědění, brnění nebo pocit otoku v oblasti úst), ale liší se mechanismem, průběhem i mírou rizika.
Pylová alergie se u některých pacientů neprojevuje pouze během pylové sezóny, ale může vyvolávat obtíže i po konzumaci některých čerstvých potravin. Typickým příkladem je orální alergický syndrom (OAS), který vzniká na podkladě zkřížené přecitlivělosti mezi pylovými alergeny a podobnými bílkovinami v potravinách.
Mezi nejčastější spouštěče patří čerstvá jablka, broskve, třešně a meruňky. Reakce nastupuje velmi rychle, obvykle během několika minut od prvního sousta. Projevuje se svěděním, brněním a mírným otokem v oblasti rtů, jazyka či patra, přičemž obtíže zpravidla zůstávají lokalizované a během krátké doby spontánně odeznívají. Typickým vodítkem je, že tepelně zpracované ovoce potíže většinou nevyvolává, protože vysoká teplota mění strukturu odpovědných alergenů.
Závažnější situaci představuje pravá potravinová alergie, při které mohou být počáteční obtíže v dutině ústní pouze prvním signálem rozvíjející se systémové reakce. Příznaky se mohou objevit během několika minut až dvou hodin po požití alergenu a na rozdíl od OAS se postupně rozšiřují mimo místo prvního kontaktu. Varovným signálem je především rozvoj celkové kopřivky, otok rtů, jazyka či hrdla, chrapot, dechové obtíže, opakované zvracení, závratě nebo pocit na omdlení. V nejtěžších případech může dojít k anafylaxi s výrazným poklesem krevního tlaku a poruchou vědomí.
Přestože závažná systémová alergická reakce vyžaduje neodkladnou lékařskou péči a zpravidla se neřeší v lékárně, farmaceut může sehrát důležitou roli v rozpoznání rizikové situace. Rozhodující je především posoudit vývoj obtíží – zda zůstávají omezené pouze na dutinu ústní, nebo se k nim během krátké doby přidávají další příznaky postihující kůži, dýchací systém, trávicí trakt nebo oběh.
Při mírné lokalizované reakci bez celkových příznaků lze doporučit přerušení konzumace, vypláchnutí úst vodou a chlazení sliznic. Úlevu od svědění a kopřivky může přinést perorální antihistaminikum, například ve formě klasické či orodisperzní tablety. Při rozvoji dušnosti, oběhových obtíží nebo rychlé progresi příznaků je však nutné vždy myslet na anafylaxi a zajistit neodkladnou lékařskou pomoc.
U pacientů s rizikem anafylaxe je důležitou součástí bezpečného zvládnutí reakce dostupnost autoinjektoru adrenalinu a znalost jeho správného použití. Při rozvoji závažné alergické reakce se aplikuje bez zbytečného odkladu do zevní strany stehna, a to i přes oděv, pokud není možné jej rychle odstranit. Po jeho použití je vždy nutné zajistit odbornou lékařskou pomoc, protože účinek postupně odeznívá a alergická reakce se může rozvinout znovu.
Samostatnou skupinu představují méně obvyklé potraviny, které se na českém jídelníčku objevují stále častěji. Dračí ovoce, liči, marakuja či mango mohou obsahovat alergenní bílkoviny schopné vyvolat reakci u vnímavých jedinců, případně vykazovat zkříženou reaktivitu s jinými alergeny. Na rozdíl od typického OAS projevy nemusejí být omezeny pouze na dutinu ústní, ale mohou mít i podobu systémové alergické reakce.
To neznamená, že je nutné se exotickým potravinám vyhýbat. Rozumné je však nové potraviny zkoušet v malém množství a zejména u dětí či osob se známou alergickou anamnézou zachovat zvýšenou opatrnost.
Letní gastronomie však přináší ještě jednu situaci, která může svými projevy napodobovat pravou alergickou reakci, přestože její mechanismus je zcela odlišný – akutní histaminovou intoxikaci. Vzniká po jednorázovém příjmu vysokého množství histaminu. Typickým příkladem je konzumace ryb s tmavým masem, například tuňáka či makrely, které byly nevhodně skladovány. Při porušení chladového řetězce dochází k bakteriální přeměně histidinu na histamin, který se v rybí tkáni hromadí ve vysokých koncentracích. Vzhledem k tomu, že histamin je tepelně stabilní, nezničí jej ani následná tepelná úprava. Nejde přitom o pravou alergickou reakci zprostředkovanou imunitním systémem – obtíže se mohou objevit i u osob, jež alergií na ryby ani jinými alergiemi netrpí.
Na rozdíl od této situace je u histaminové intolerance (HIT) problém v nedostatečném odbourávání histaminu, nejčastěji v důsledku snížené aktivity enzymu diaminooxidázy (DAO). Proto mohou obtíže vyvolat i běžné porce potravin s vyšším obsahem histaminu. V létě se navíc mohou zhoršovat, protože při grilování a zahradních oslavách přirozeně roste konzumace zrajících sýrů, uzenin, rajčat nebo červeného vína.
U mírných obtíží bez celkových příznaků spočívá postup především v odstranění podezřelé potraviny a symptomatické úlevě, například pomocí perorálního antihistaminika při svědění či kopřivce. Pokud se objeví dušnost, otok jazyka či hrdla, závratě nebo známky oběhového selhání, nejde již o situaci pro samoléčbu a pacient vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc.
U HIT je základem hledání individuálních spouštěčů a úprava jídelníčku. U některých pacientů mohou být podpůrnou možností také doplňky stravy s obsahem DAO, jejichž cílem je podpořit odbourávání histaminu přijatého potravou.
Velmi závažnou letní komplikací může být situace, kdy se vosa nebo včela dostane do dutiny ústní. K tomu dochází nejčastěji při pití z neprůhledných kelímků nebo tmavých lahví, případně při konzumaci zmrzliny a sladkých nápojů, které tento hmyz přitahují. Pacient nemusí vosu ani včelu spolknout – často ji v ústech pouze ucítí, hmyz vyletí, ale během několika sekund může dojít k bolestivému bodnutí v oblasti rtů, jazyka či hltanu. Právě lokalizace bodnutí pak zásadně ovlivňuje závažnost dalšího průběhu.
Zatímco bodnutí do rtu nebo přední části jazyka u nealergického člověka způsobí obvykle jen bolestivý lokální otok, zásah v oblasti kořene jazyka, patra či hltanu může představovat urgentní stav. V této anatomicky omezené oblasti totiž rychle vznikající reakce s výrazným zduřením ohrožuje průchodnost dýchacích cest i u jedince bez známé alergie. U alergiků navíc hrozí rozvoj anafylaxe s otokem dýchacích cest, bronchospasmem a oběhovými projevy.
Při podezření na bodnutí v zadní části dutiny ústní není vhodné vyčkávat na další vývoj obtíží, prioritou je okamžité přivolání zdravotnické záchranné služby. Do jejího příjezdu lze podpořit zmírnění otoku chlazením – například podáním kostky ledu k cucání nebo přikládáním studeného obkladu zvenčí na krk.
Pokud žihadlo zůstalo v dobře dostupné části dutiny ústní, lze jej opatrně odstranit. Jestliže však není vidět nebo se nachází v oblasti hltanu, nepokoušíme se o jeho odstranění. Neodborný zásah může způsobit poranění citlivých tkání a v případě rozvíjejícího se otoku dále komplikovat průchodnost dýchacích cest.
Letní období je proto vhodnou příležitostí, kdy může farmaceut preventivně otevřít téma alergických reakcí i v rámci běžné dispenzace. Při výdeji léčiv nebo konzultaci cestovní lékárničky se může pacienta zeptat na alergickou anamnézu, posoudit, zda má k dispozici vhodný přípravek pro zvládnutí mírnějších obtíží, a u nemocných s předepsaným autoinjektorem adrenalinu připomenout kontrolu jeho exspirace i zásady správné aplikace. Včasná edukace může významně přispět k bezpečnějšímu zvládnutí neočekávané reakce i prevenci závažných následků.
(zemt)
Zdroje:
1. Doporučený postup léčby anafylaktické reakce. Česká společnost alergologie a klinické imunologie ČLS JEP (ČSAKI), 2019. Dostupné na: www.csaki.cz/soubory/stanoviska-a-doporuceni/8.-Doporuceny-postup-lecby-anafylakticke-reakce.pdf
2. Hassan A. K. G., Venkatesh Y. P. An overview of fruit allergy and the causative allergens. Eur Ann Allergy Clin Immunol 2015; 47 (6): 180–187.
3. Jochum C. Histamine intolerance: symptoms, diagnosis, and beyond. Nutrients 2024; 16 (8): 1219, doi: 10.3390/nu16081219.
4. Kashyap R. R., Kashyap R. S. Oral allergy syndrome: an update for stomatologists. J Allergy (Cairo) 2015; 2015: 543928, doi: 10.1155/2015/543928.
5. Kourelis K., Goulioumis A., Tsiakou M. et al. Multiple wasp stings on a child’s supraglottis. Cureus 2022; 14 (11): e31939, doi: 10.7759/cureus.31939.
