Terapeutické mRNA vakcíny představují inovativní přístup, který se nesnaží onemocnění předcházet, ale již diagnostikovaný nádor aktivně léčit. Tyto vakcíny využívají genetickou informaci kódující tzv. neoantigeny – mutované proteiny specifické pro konkrétní nádor – a aktivují imunitní systém pacienta, zejména cytotoxické T-lymfocyty, k cílené eliminaci nádorových buněk.
Velkou výhodou této technologie je možnost rychlé individualizace vakcíny na základě genetického profilu konkrétního nádoru.
Jedním z příkladů klinického využití mRNA technologie je personalizovaná vakcína autogene cevumeran (BNT122), vyvinutá společnostmi BioNTech a Genentech. V první fázi klinické studie byla podána 16 pacientům po chirurgické resekci karcinomu pankreatu. Na základě genetického sekvenování jejich nádorů byly identifikovány individuální neoantigeny, podle nichž byla následně připravena mRNA vakcína. Ta byla podána přibližně devět týdnů po operaci.
Léčebný režim zahrnoval 1 cyklus imunoterapie atezolizumabem přibližně v 6. týdnu po operaci, 9 dávek vakcíny (7 úvodních dávek podávaných s odstupem 1 týdne od 9. týdne po výkonu, 8. dávka v 17. týdnu a 9. dávka v 46. týdnu) a chemoterapii 12 cykly režimu mFOLFIRINOX zahájenou ve 21. týdnu. U poloviny pacientů byla pozorována silná T-lymfocytová odpověď, která korelovala s prodlouženým bezpříznakovým obdobím – během 18 měsíčního sledování nebyl medián doby do relapsu (RFS) dosažen (u pacientů, kteří na léčbu neodpověděli, činil medián RFS 13,4 měsíců).
Na základě slibných výsledků byla zahájena mezinárodní fáze II klinické studie, která porovnává standardní adjuvantní chemoterapii s kombinovaným režimem zahrnujícím mRNA vakcínu, imunoterapii a cytostatika. Studie probíhá v 85 centrech v USA, Kanadě a několika evropských zemích, a plánuje zahrnout nejméně 260 pacientů.
Vedle přípravku BNT122 je klinicky zkoumána také peptidová vakcína ELI-002, zaměřená na často se vyskytující mutace v genu KRAS, které jsou relevantní nejen u karcinomu pankreatu, ale také kolorekta. Jejím cílem je posílit imunitní odpověď a aktivovat T-lymfocyty k cílenému útoku na nádorové buňky přetrvávající po primární léčbě. V polovině srpna byly publikovány konečné výsledky klinického zkoušení fáze I u 25 pacientů (20 s karcinomem pankreatu a 5 s karcinomem kolorekta), které ukázaly, že vakcína je schopná spustit silnou a dlouhotrvající imunitní odpověď. Celkový medián RFS dosáhl v této studii 16,3 měsíců, medián celkového přežití (OS) pak 28,9 měsíců. Nejvýraznější účinek byl pozorován u pacientů, u nichž se rozvinula silná specifická T-buněčná odpověď na přítomnost antigenů mKRAS (medián RFS nebyl v této populaci dosažen vs. 3 měsíce u nemocných, jež odpovědi nedosáhli).
Vedle mRNA technologií probíhá výzkum celé řady dalších typů terapeutických vakcín, které nejsou, na rozdíl od preventivních, určeny zdravým jedincům k zabránění vzniku choroby, ale slouží k léčbě již existujícího onkologického onemocnění nebo prevenci jeho recidivy.
Podle přehledové studie z roku 2022 mezi ně patří vakcíny na bázi buněk, peptidů, DNA, proteinů, exosomů nebo geneticky modifikovaných mikroorganismů. Některé z těchto přístupů již ve studiích vykázaly slibné výsledky.
V České republice je každoročně diagnostikováno přibližně 2400 nových případů karcinomu pankreatu, přičemž úmrtnost přesahuje 90 %. Podle dat OECD činila v roce 2021 věkově standardizovaná úmrtnost 22 případů na 100 000 obyvatel, což je o 27 % více než evropský průměr.
Klinické studie léčebných mRNA vakcín zatím v tuzemsku neprobíhají, výzkumná aktivita se soustředí zejména na včasnou diagnostiku. V roce 2024 byla zahájena klinická studie lipidomického krevního testu vedená Univerzitou Pardubice, jejímž cílem je identifikovat nádorové změny u rizikových osob ještě před manifestací symptomů. Studie probíhá ve spolupráci s předními onkologickými pracovišti v Olomouci, Brně a Praze.
Vývoj (nejen) mRNA vakcín proti karcinomu pankreatu představuje významný krok směrem k individualizované onkologické léčbě. Přestože jsme teprve na začátku této cesty, první klinické výsledky ukazují, že aktivace imunitního systému pomocí cílených vakcín může přispět k prodloužení bezpříznakového období i ke zlepšení celkového přežití. Zda se tato inovativní strategie prosadí v rutinní klinické praxi, ukáže až pokračující výzkum a výsledky rozsáhlých mezinárodních studií.
(mb)
Zdroje:
1. Rojas L. A., Sethna Z., Soares K. C. et al. Personalized RNA neoantigen vaccines stimulate T cells in pancreatic cancer. Nature 2023; 618 (7963): 144–150, doi: 10.1038/s41586-023-06063-y.
2. Stallard J. In early‑phase pancreatic cancer clinical trial, investigational mRNA vaccine induces sustained immune activity in small patient group. Memorial Sloan Kettering Cancer Center, 19. 2. 2025. Dostupné na: www.mskcc.org/news/can-mrna-vaccines-fight-pancreatic-cancer-msk-clinical-researchers-are‑trying‑find‑out
3. A study of the efficacy and safety of adjuvant autogene cevumeran plus atezolizumab and mFOLFIRINOX versus mFOLFIRINOX alone in participants with resected PDAC (IMCODE003). ClinicalTrials.gov 2025 Aug 19. Dostupné na:https://clinicaltrials.gov/study/NCT05968326
4. Wainberg Z. A., Weekes C. D., Furqan M. et al. Lymph node-targeted, mKRAS-specific amphiphile vaccine in pancreatic and colorectal cancer: phase 1 AMPLIFY-201 trial final results. Nat Med 2025 Aug 11, doi: 10.1038/s41591-025-03876-4.
5. Huang X., Zhang G., Tang T.‑Y. et al. Personalized pancreatic cancer therapy: from the perspective of mRNA vaccine. Mil Med Res 2022; 9 (1): 53, doi: 10.1186/s40779‑022‑00416‑w.
6. OECD/European Observatory on Health Systems and Policies. Czechia: Country Cancer Profile 2025. OECD Publishing, Paris, 2025.
7. Czechia Fact Sheet (GLOBOCAN 2022). Global Cancer Observatory. Dostupné na: https://gco.iarc.who.int/media/globocan/factsheets/populations/203‑czechia‑fact‑sheet.pdf
8. V Česku odstartovala klinická studie lipidomického testu pro včasnou detekci karcinomu pankreatu. Univerzita Pardubice, 9. října 2024. Dostupné na: www.upce.cz/cesku-odstartovala-klinicka-studie-k-odhaleni-rakoviny-slinivky
