Sběr dat probíhal od února do března letošního roku v 19 zemích. V průzkumu bylo osloveno 18 514 respondentů ve věku 18–99 let. V Česku se jednalo o reprezentativní vzorek 1000 respondentů.
Jako zdravotního rádce Češi stále více využívají umělou inteligenci. Více než polovina dotazovaných (56 %) dokonce projevila ochotu zvážit, že konzultaci s ní dá přednost před návštěvou lékaře. Stoupající trend v tomto bodě (v loňském dotazníkovém šetření to bylo 37 % respondentů) však neznamená, že by oslabovala důvěra Čechů v lékařskou autoritu. Významný či silný vliv na rozhodování o zdraví přisuzuje 74 % respondentů z českého vzorku praktickým lékařům i lékařům-specialistům.
Nejčastěji Češi využívají AI ke zlepšení porozumění vlastní diagnóze, k posílení prevence či k přípravě na návštěvu lékaře. V práci s ní je však patrná opatrnost – pouhá 2 % respondentů deklarovala, že věří jejím závěrům stejně jako konzultaci lékaře, a 42 % ze vzorku dotázaných by jí nikdy nevěřilo v diagnostice ve stejné míře jako lékaři. Mimo jiné se obávají, že AI udělá chyby v diagnostice jejich obtíží (56 %) nebo využije jejich zdravotní data bez souhlasu (43 %).
Dobrou zprávou je, že Češi jsou jedním z nejspokojenějších ze sledovaných národů ohledně vlastního zdravotnictví. Deklaruje to 74 % dotazovaných respondentů z Česka, přičemž evropský průměr činí 56 %. Navíc spokojenost s českým zdravotnictvím meziročně roste (pro srovnání: v roce 2024 to bylo 68 % a v roce 2025 pak 70 %).
Pokud však Češi měli uvést oblast, s níž nejsou spokojeni, zmiňovali dlouhé čekací lhůty kvůli nedostatku zdravotníků (69 %). Znepokojuje je také stárnutí a chronické nemoci (63 %), případně nárůst obezity a nezdravého životního stylu (58 %). Češi nejčastěji ze sledovaných zemí označují nárůst obezity a nezdravého životního stylu za výzvu pro zdravotnictví. Také stárnutí platí v české populaci za většího strašáka než v mnoha jiných zemích. Respondenti obávající se stárnutí zmiňují konkrétně obavy ze zhoršení fyzické kondice a výskytu chronických onemocnění (75 %) a dále z poklesu kognitivních schopností (67 %). Ukazuje to mimo jiné, že Češi vnímají zdravotní rizika, která zdravotní systém v budoucnu významně zatíží.
Na žádné preventivní prohlídky podle průzkumu nechodí 24 % Čechů. Ochota měnit každodenní návyky naráží u českých respondentů na jasné limity: 53 % respondentů nechce omezit ani vynechat konzumaci masa a 32 % čas před obrazovkami. Naopak sladkosti by omezilo či vynechalo 74 % a rychlé občerstvení 66 % respondentů.
Dobré duševní zdraví u sebe uvádí 53 % Čechů oproti evropskému průměru 64 %, jako špatné jej hodnotí 12 % českých respondentů. Přitom Češi hodnotí systémovou podporu v této oblasti příznivěji než průměrný Evropan.
(pok)
Zdroje:
1. STADA Health Report 2026: Češi věří zdravotnictví, ale bojí se stáří, obezity a horší psychické kondice. Tisková zpráva, 25. 8. 2026.
2. STADA Health Report 2026. Dostupné na: https://08.cdn.stada.com/media/avxdcmu5/stada_health-report-26-cz_v06-1.pdf
