PharmDr. Jana Matušková ve své přednášce na úvod zmínila, že biologická dostupnost železa z běžné stravy je poměrně nízká a jeho nejlepším zdrojem z hlediska vstřebatelnosti zůstává červené maso. Data Státního zdravotního ústavu přitom ukazují, že nedostatečný příjem tohoto prvku je v české populaci poměrně častý a týká se zejména školních dětí, dospívajících dívek a žen v reprodukčním věku.
Při doporučování je důležité rozlišovat mezi registrovanými léčivými přípravky určenými k léčbě sideropenické anémie a doplňky stravy, jež slouží k doplnění běžného deficitu. V jejich případě lze komunikaci opřít zejména o zdravotní tvrzení související se snížením míry únavy a vyčerpání, podporou krvetvorby, kognitivních funkcí a normálního fungování imunitního systému.
Pozornost věnovala autorka sdělení rovněž jednotlivým formám železa. Klasické železnaté soli se sice dobře vstřebávají, u některých pacientů však mohou vyvolávat gastrointestinální obtíže. V oblasti doplňků stravy se stále více prosazují moderní formy železa, například hemové, liposomové nebo sukrosomové. Jejich výhodou je kombinace dobré snášenlivosti a biologické dostupnosti. Dr. Matušková v této souvislosti dále zmínila vliv stravy na vstřebávání železa. Vitamin C jeho absorpci podporuje, zatímco vápník, polyfenoly z čaje a kávy nebo fytáty obsažené v obilovinách ji mohou naopak snižovat.
Součástí doporučení by měly být i praktické rady, jak podpořit využití železa organismem a vyhnout se případným nežádoucím interakcím.
Mgr. Ondřej Šimandl ve své prezentaci připomněl, že lékárna díky své dostupnosti představuje vhodné místo k rozpoznání prvních známek počínajícího kognitivního deficitu ještě před stanovením diagnózy.
Kognitivní potíže se přitom projevují nejen zapomínáním, ale také poruchami orientace či exekutivních funkcí. Pacient může mít problémy s plánováním běžných činností, správným užíváním léčiv nebo hledáním slov. Při konzultaci je proto důležité pátrat po možných příčinách obtíží a vyloučit ovlivnitelné stavy, jako jsou dehydratace, deficit vitaminu B12 nebo nerozpoznaná deprese. Pozornost si zaslouží také polyfarmakoterapie a léčiva s anticholinergním účinkem (oxybutynin, solifenacin, tricyklická antidepresiva či paroxetin) nebo dlouhodobě užívaná hypnotika a benzodiazepiny.
K rychlé orientaci mohou v lékárně posloužit validované screeningové nástroje ALBA nebo obrázkový test POBAV, jejichž cílem je nikoliv stanovení diagnózy, ale včasný záchyt rizikových pacientů. Z volně prodejných léčiv má podle dostupných důkazů nejlépe doložený účinek standardizovaný extrakt z jinanu dvoulaločného (EGb 761). Jednoznačná data pro rutinní užívání naopak chybějí u omega-3 mastných kyselin, citikolinu, lecitinu nebo vitaminů skupiny B (pokud u pacienta není prokázán jejich deficit). Základem prevence proto zůstává celková úprava životního stylu, kompenzace kardiovaskulárních rizik, kognitivní trénink a péče o sluch i zrak.
Ve svém druhém vystoupení se PharmDr. Jana Matušková zaměřila na péči o pokožku postiženou atopickým ekzémem, plenkovou či periorální dermatitidou. Připomněla, že atopická dermatitida (AD) souvisí s vrozenou poruchou epidermální bariéry, která vede ke zvýšeným ztrátám vody z kůže a podporuje rozvoj chronického zánětu. Základním pilířem léčby AD je proto korneoterapie, tedy každodenní a důsledná aplikace emoliencií. Využívají se přitom různé přípravky, od mastných základů přes olejové koupele až po krémy s ureou či rostlinnými ceramidy. Bez pravidelného promazávání totiž nelze narušenou kožní bariéru účinně obnovit.
Při akutním zhoršení AD se používá lokální kortikosteroid; současně je důležitá pravidelná aplikace emoliencií, ideálně s odstupem 15–30 minut. Pro dlouhodobější léčbu, zejména v oblasti obličeje a krku, jsou pak vhodnější topické inhibitory kalcineurinu (pimekrolimus, takrolimus), které nezpůsobují atrofii kůže.
V doplňkové péči nacházejí uplatnění také přírodní imunomodulační látky, zejména betaglukan pleuran izolovaný z hlívy ústřičné. V kůži reguluje aktivitu imunitních buněk, tlumí zánětlivou odpověď a podporuje regeneraci tkáně. Klinické studie naznačily, že pravidelná aplikace krému s pleuranem u pacientů s atopickou dermatitidou v remisi může zmírnit svědění a snížit riziko vzplanutí onemocnění. U plenkové a periorální dermatitidy se využívají také přípravky kombinující pleuran se zinkem, kyselinou hyaluronovou a vitaminem E, jež chrání pokožku, napomáhají obnově kožní bariéry a urychlují hojení podrážděné kůže.
Doc. PharmDr. Andrea Gažová, PhD., upozornila, že pro správně zvolenou strategii léčby vulvovaginální kandidózy je zásadní odlišit mykotickou infekci od ostatních příčin vaginálních obtíží. Pro kandidózu je typické intenzivní svědění, pálení a hrudkovitý bílý výtok bez zápachu. Naopak řídký výtok s charakteristickým rybím zápachem naznačuje bakteriální vaginózu, kterou řeší lékař.
Samoléčba připadá v úvahu pouze při nekomplikovaných obtížích odpovídajících vulvovaginální kandidóze. Při recidivách, v těhotenství, u velmi mladých dívek nebo v případě výskytu bolesti v podbřišku či horečky by pacientka měla být odeslána ke gynekologovi.
Ženy při výběru přípravku často preferují rychlou úlevu od obtíží a jednoduchý aplikační režim. V této souvislosti proto autorka sdělení poukázala na rozdíly mezi klotrimazolem a fentikonazolem. Fentikonazol vykazuje vysokou účinnost vůči Candida albicans a zároveň aktivitu vůči některým grampozitivním bakteriím, což může být výhodou zejména u smíšených infekcí.
Mgr. Marie Miláčková představila tři probiotické kmeny – Streptococcus salivarius BLIS K12, Bifidobacterium lactis BL-04 a Bifidobacterium lactis HN019. S. salivarius BLIS K12 přirozeně osidluje dutinu ústní a nosohltan, kde produkuje specifické bakteriociny potlačující růst patogenních streptokoků. Klinické studie naznačují jeho přínos jak v prevenci opakovaných faryngotonzilitid a zánětů středního ucha u dětí, tak v omezení respiračních infekcí u dospělých či zkrácení doby hojení orální mukositidy.
Vůči žaludečnímu prostředí odolný kmen Bifidobacterium lactis BL-04 přes osu střevo – sliznice podporuje celkovou imunitu proti respiračním infekcím. Kmen HN019 má zase dobrou evidenci v parodontologii, kde prokázal schopnost snižovat krvácivost dásní a tlumit zánět v parodontálních chobotech. Tato trojkombinace proto v praxi může nacházet uplatnění zejména při prvním škrábání v krku, během antibiotické léčby a po ní k obnově mikrobioty, jako podpora při opakovaných aftách či zánětech dásní a také u citlivých sliznic v pylové sezóně.
(zemt)
Zdroj: Odborná vzdělávací konference SAPERE. Ostrava, 7. 10. 2026.
