Změny v gastrointestinálním traktu vyvolané stresem mohou zvyšovat náchylnost k různým poruchám a onemocněním trávicího ústrojí. Dopady narušené komunikace na ose střevo-mozek mohou být různorodé, proto je v rámci zkoumání tohoto tématu potřeba lépe pochopit mechanismus změn v enterickém nervovém systému, viscerální senzitivitě, bariérové funkci střeva či střevní mikrobiotě.
Z propojení těchto poznatků by mohl profitovat obor gastroenterologie i psychiatrie.
Enterický nervový systém je významnou součástí trávicího traktu a aktivace stresových hormonů zásadně ovlivňuje činnost tohoto nervového systému. Zvýšená aktivita sympatiku coby součásti akutní stresové reakce vede k sekreci noradrenalinu v různých částech organismu včetně gastrointestinálního traktu.
Zatímco imunohistochemické poznatky ukazují, že například noradrenalin tlumí střevní motilitu, otázky týkající se vlivu stresu na produkci hormonu uvolňujícího kortikotropin nejsou zcela objasněny.
Mezi běžné dopady stresu na gastrointestinální trakt, a to bez ohledu na druh stresu, patří zvýšená viscerální bolest. Studie zabývající se akutním stresem a jeho vlivem na viscerální senzitivitu ukazují, že duševní stres vyvolaný dichotomickým poslechovým testem zvyšuje bolest v oblasti sigmoidea, avšak nikoliv v oblasti příčného tračníku.
Nejnovější práce ovšem upozorňují, že zvýšená viscerální senzitivita se objevuje pouze u osob se syndromem dráždivého tračníku, což by mohlo poukazovat na roli již existujících funkčních změn v gastrointestinálním traktu.
Jiná studie zaměřená na vliv stresu na trávicí trakt zjistila, že krátký úkol vyvolávající úzkost nezpůsobuje změny nebo diskomfort v koncové části tlustého střeva.
Klinické studie naznačují, že akutní stres může zvyšovat permeabilitu tenkého i tlustého střeva. U zdravých jedinců se jedná o paracelulární, avšak ne transcelulární propustnost. Vlivem stresu se také zvyšuje aktivita imunitních buněk ve sliznici rekta.
Uvedené reakce ovšem nemusí nastat u všech stresorů, neboť například švédská studie z roku 2021 zaměřená na reakce zdravých osob při tandemovém seskoku padákem ukázala, že tento typ stresu nezvyšuje propustnost v trávicím traktu.
V jiné studii zaměřené na reakce gastrointestinálního traktu na stres v podobě veřejného vystupování bylo zjištěno, že permeabilita tenkého střeva se v reakci na akutní stres objevuje pouze u osob s významně zvýšenou hladinou kortizolu.
Další poznatek přinesla španělská studie, která dokládá, že akutní stres má větší vliv na střevní propustnost u jedinců vystavených mírnému dlouhodobému stresu než u osob s celkově nízkou stresovou zátěží.
Střevní mikrobiom hraje zásadní roli pro správné fungování gastrointestinálního traktu nejen s ohledem na zachování střevní integrity, ochranu proti infekcím, správnou absorpci živin či imunomodulaci. Aktuální poznatky ukazují, že mikrobiom je klíčový také pro vývoj a udržení signalizace na hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové ose a v rámci sympaticko-adrenomedulárního systému.
Autoři nizozemské studie zaměřené na efekt probiotik na neurokognitivní schopnosti popisují, že modifikace střevního mikrobiomu pomocí probiotik zlepšuje fyziologické i subjektivní reakce na stres. Prebiotika tento pozitivní vliv podle jiné studie vedené belgickými odborníky nemají.
Přímé účinky akutního stresu na složení a funkci střevního mikrobiomu ovšem nejsou kvůli nedostatku relevantních studií stále dostatečně prozkoumány. Nicméně studie in vitro ukazují, že mikroorganismy nacházející se ve střevech mohou interagovat se stresovými hormony a produkovat celou řadu neuroaktivních látek.
Irští a američtí autoři přehledového článku konstatují, že stres má prokazatelný vliv na funkci gastrointestinálního traktu. Chronický stres přináší dlouhodobé účinky na fungování osy střevo-mozek, je spojen s dysregulací enterického nervového systému a narušuje střevní motilitu. Dále zvyšuje viscerální senzitivitu a ovlivňuje střevní bariéru.
Akutní stres může podle dostupných poznatků vyvolat změny ve střevní propustnosti, působit na populaci imunitních buněk i hladinu serotoninu v trávicím traktu.
Autoři článku ovšem poukazují na potřebu bližšího zkoumání a pochopení přesných souvislostí mezi akutním stresem, chronickým stresem a reakcemi gastrointestinálního traktu na různé typy stresorů. Nové poznatky my mohly přispět k lepšímu využití diagnostických a terapeutických možností v oboru gastroenterologie a psychiatrie.
(pak)
Zdroj: Leigh S. J., Uhlig F., Wilmes L. et al. The impact of acute and chronic stress on gastrointestinal physiology and function: a microbiota-gut-brain axis perspective. J Physiol 2023 Oct; 601 (20): 4491–4538, doi: 10.1113/JP281951.
