Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékárníky.czTémaFarmakoterapie
Z medicínyRozhovory

MUDr. Marek Štefan: Spolupráce s farmaceuty je při léčbě antibiotiky zásadní

Téma: Farmakoterapie
10. listopadu 2025
3 min čtení
V září se v Hradci Králové konal Kongres klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE). Co na něm zaznělo ohledně stávající i nové antibiotické terapie? A jak se přijaté závěry propíšou do preskripce antibiotik v každodenní klinické praxi? O své postřehy k těmto tématům se s námi podělil MUDr. Marek Štefan, MBA, z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Reklama

   

Reklama

Proč tolik lékařů v terénu při předepisování antibiotik stále lpí na CRP? A jaké by bylo pro tyto účely ideální využití PCR testů?

Stanovení CRP v ordinaci praktického lékaře nebo na pohotovosti představuje užitečný nástroj. Může přispět ke snížení preskripce antibiotik. Výsledek vyšetření je však vždy nutné hodnotit v kontextu celkového klinického obrazu a anamnézy, protože může být falešně negativní i pozitivní. Zvýšená hodnota CRP obvykle svědčí pro probíhající bakteriální infekci, ale situace není jednoznačná –⁠ CRP stoupá i u neinfekčních zánětlivých stavů či závažněji probíhajících virových respiračních infekcí (například onemocnění COVID-19).

Etiologická diagnostika pomocí PCR je zlatým standardem, protože může prokázat virovou etiologii, například u respirační infekce, a eliminuje tak potřebu nasazení antibiotik. V běžné ambulantní praxi je však využití PCR omezeno cenou a dostupností, proto se častěji uplatňují antigenní testy zaměřené na nejběžnější virové (SARS-CoV-2, virus chřipky) i bakteriální (pyogenní streptokok, mykoplazma) respirační patogeny. Nový test, který je aktuálně předmětem výzkumu, se zaměřuje na protein MxA –⁠ marker, jenž lze považovat za funkční protějšek CRP, protože dosahuje vyšších hodnot u virových infekcí.

Mělo by podle vás být nějak omezeno předepisování antibiotik z druhé kategorie v indikacích, které to nutně nevyžadují?

Pro základní orientaci ve správné strategii antibiotické léčby lze využít klasifikaci AWaRe, která se často označuje jako „antibiotický semafor“.

  • Skupina Access (zelená) zahrnuje antibiotika 1. volby pro nejčastější infekce v ambulantní i nemocniční péči. Jejich užívání by mělo být preferováno, protože nesou relativně nižší riziko rozvoje rezistence a většina z nich má pro lidský organismus i nízkou toxicitu.
  • Skupina Watch (oranžová) sdružuje rizikovější antibiotika, s nimiž je třeba nakládat obezřetně. V nemocnicích by jejich podávání mělo být pod dohledem antibiotického centra, zatímco v ambulantní praxi se stále setkáváme s jejich neindikovaným používáním, typicky u fluorochinolonů, makrolidů či cefalosporinů 2. generace. Jednou z cest ke zlepšení preskripce v ambulancích by bylo omezení dostupnosti těchto látek. Já osobně preferuji cestu edukace a poskytování pozitivní zpětné vazby lékařům i pacientům.
  • Skupina Reserve (červená) zahrnuje antibiotika „poslední záchrany“, jejichž podání je možné pouze po schválení antibiotickým centrem.

Kam dospěla diskuse na KMINE ohledně toho, kdy a u koho ideálně nasazovat rezervní antibiotika?

V posledních letech bylo registrováno několik nových antibiotik ze skupiny beta-laktamů (ceftolozan/tazobaktam, ceftazidim/avibaktam, cefiderokol, imipenem/relebaktam, meropenem/vaborbaktam, aztreonam/avibaktam, fosfomycin a další). Tato léčiva působí na různé multirezistentní kmeny gramnegativních bakterií. Jedná se o nákladnou a rezervní terapii, která je indikována jen v jasně definovaných situacích, pokud nejsou k dispozici jiná účinná antibiotika.

Jako vzor v nakládání s antibiotiky se uvádějí severské země. Z čeho v jejich praxi je možné se poučit a aplikovat v našem zdravotnictví?

V severských zemích je výskyt antibiotické rezistence nízký, což souvisí mimo jiné s racionálním a střídmým používáním antibiotik. Přispívá k tomu celá řada faktorů –⁠ kulturní prostředí, systematická edukace, jednotné odborné doporučené postupy i zajištěná dostupnost základních antibiotik. Tyto zkušenosti mohou být pro nás inspirací. Ve srovnání s ostatními evropskými státy se nacházíme v oblasti rezistence a ambulantní spotřeby antibiotik zhruba uprostřed pomyslného žebříčku. Významné rezervy ale máme v nemocniční spotřebě antibiotik –⁠ v ní patříme k nejhorším v Evropě.

Jak důležitá je při antibiotické léčbě spolupráce s klinickými farmaceuty či farmakology?

Spolupráce s nimi je v moderní medicíně naprosto zásadní. Přináší benefity v celé řadě oblastí –⁠ od individualizovaného dávkování léků na základě terapeutického monitorování jejich hladin v krvi, přes řízení lékových interakcí, až po volbu nejvhodnější lékové formy. Tento přístup není důležitý jen v infektologii, ale ve všech medicínských oborech.

V našem oboru nejčastěji využíváme monitoraci hladin vankomycinu a aminoglykosidů, nově také beta-laktamových antibiotik a dalších skupin antimikrobiálních léčiv –⁠ antibiotik, antivirotik a antimykotik.

Nesprávné použití širokospektrých antibiotik je spojeno s rizikem klostridiové kolitidy. V jakých případech se tato komplikace objevuje?

Klostridiová kolitida je závažná střevní infekce způsobená bakterií Clostridioides difficile. Hlavním rizikovým faktorem je léčba širokospektrými antibiotiky, která naruší přirozenou střevní mikrobiotu a umožní klostridiím přemnožit se a toxiny poškodit střevní sliznici. Onemocnění může mít těžký průběh a v nejtěžších případech (tzv. toxické megakolon) vést až k nutnosti kolektomie či k úmrtí pacienta.

K nejrizikovějším antibiotikům patří kombinované peniciliny (například amoxicilin/klavulanát), cefalosporiny, klindamycin a fluorochinolony. V angličtině se pro tato antibiotika používá akronym 4C (co-amoxicillin, cephalosporins, clindamycin, ciprofloxacin). Platí však, že potenciál vyvolat klostridiovou kolitidu má v zásadě jakékoliv antibiotikum. Léčba spočívá především v ukončení podávání rizikových antibiotik (pokud je to možné), zahájení cílené terapie (vankomycin, fidaxomicin, metronidazol či tigecyklin), podání podpůrné léčby a zajištění izolace pacienta, protože onemocnění je prostřednictvím odolných spor vylučovaných stolicí vysoce nakažlivé.

Jaké jsou nejčerstvější novinky v oblasti antibiotik?

Vývoj nových antibiotik sice pokračuje, avšak je nutné si uvědomit, že bakterie budou mít vždy určitou výhodu díky své schopnosti si proti nim rychle vyvíjet rezistenci. Velmi slibným směrem je proto výzkum a klinické využití bakteriofágové terapie. Tento přístup cílí na infekce zcela odlišným mechanismem –⁠ prostřednictvím „koktejlů“ různých bakteriofágů, tedy virů, které specificky napadají a ničí patogenní bakterie. Jde o elegantní metodu s cíleným účinkem a potenciálně nižší toxicitou než klasická antibiotika. Bakteriofágová terapie tak může představovat významnou součást budoucího boje proti infekcím.

(pok)

Tagy:

FarmacieFarmakologieFarmaceutický asistent

Populární články

Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Nadužívání antibiotik pomohlo bakteriím stát se vůči nim rezistentními. V boji s antibiotickou rezistencí by mohlo pomoci zapojení umělé inteligence do vývoje nových léčiv. Díky AI odborníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) zkoumali více než 36 milionů možných sloučenin a vyhodnocoval jejich antimikrobiální vlastnosti. Vědci analyzovali také možné nové sloučeniny, které dosud nebyly připraveny. Nejlepší objevené kandidátní molekuly jsou strukturně odlišné od všech dosud existujících antibiotik a zdá se, že narušují buněčnou membránu bakterií pomocí dosud nepozorovaných mechanismů.
Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026
Ketamin patří v psychiatrii mezi látky s rychlým nástupem antidepresivního účinku, jeho podání může vést ke zlepšení klinického stavu v řádu hodin až dnů. Vedle jeho farmakologického využití se v posledních letech rozvíjí ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP), která kombinuje biologický účinek látky s cílenou psychoterapeutickou prací a snaží se o prodloužení a prohloubení antidepresivního účinku.
Z medicínyTechnologie
Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026
Snaha ochránit lidský organismus před závažnými nemocemi pomocí očkování sahá hluboko do minulosti. V historických pramenech se dozvídáme, že již ve starověké Číně se objevovaly první pokusy o imunizaci. Skutečný průlom v této oblasti, ať již z hlediska obecného principu očkování nebo z pohledu boje proti obávaným pravým neštovicím, nastává koncem 18. století, kdy anglický lékař Edward Jenner položil základy moderní vakcinologie. Od té doby prošla vakcinace bouřlivým vývojem a nyní se zdá, že stojíme na začátku nové éry.
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Od 1. ledna 2026 vstoupil v Česku v účinnost nový právní rámec, který umožňuje omezené léčebné použití psilocybinu u pacientů se závažnými psychickými obtížemi. Jde o první systematický krok, kterým se výsledky dlouhodobého klinického výzkumu psychedelik promítají do zdravotní péče. Jak se mění klinická praxe a co by měli vědět zdravotničtí profesionálové i v případě, že terapii sami neposkytují?
Z medicíny
Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
V Evropě žije s diabetem přibližně 66 milionů dospělých, přičemž více než třetina případů je nediagnostikovaných. Jednou z nejčastějších komplikací tohoto onemocnění je diabetická periferní neuropatie, přičemž některé podobné příznaky může vyvolat i deficit neurotropních vitaminů skupiny B. U příležitosti Světového dne diabetu připomínáme význam včasného screeningu i diferenciální diagnostiky diabetické neuropatie a možnosti doplnění vitaminů B.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
28. října 2026
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025