Ketamin je v subanestetických dávkách využíván pro svůj rychlý antidepresivní a antisuicidální efekt. Na rozdíl od klasických antidepresiv dochází ke zmírnění symptomů často během několika hodin po podání. Tento účinek je ale časově omezený, u většiny pacientů přetrvává v řádu dnů až týdnů. Bez navazující strategie proto obvykle dochází k postupnému návratu symptomů a nutnosti opakování intervence.
Mechanismus účinku ketaminu zahrnuje antagonismus N-metyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů, modulaci glutamátergní neurotransmise a následnou aktivaci drah spojených se synaptickou plasticitou a s oslabením rigidních kognitivních a emočních vzorců. Po odeznění akutního účinku ketaminu nastává období zvýšené neuroplasticity trvající 1–2 týdny, tzv. afterglow, které se projevuje lepší náladou, větším optimismem, energií a otevřeností.
KAP využívá farmakologický účinek ketaminu jako prostředek usnadňující psychoterapeutický proces. Změněný stav vědomí, který může ketamin navodit, je v tomto kontextu chápán jako potenciální facilitátor introspekce, emočního zpracování a práce s maladaptivními vzorci prožívání a chování. KAP se tak odlišuje od pouhého biologického podání ketaminu, kde je změněný stav vědomí považován spíše za nežádoucí doprovodný jev.
KAP je strukturována do 3 fází:
V psychedeliky asistované terapii se v Česku kromě ketaminu, který se jako registrované léčivo může použít k off label léčbě v psychiatrii, nově používá také psilocybin, který je kontrolovanou látkou a má striktně dané indikace. Na rozdíl od disociativního ketaminu přetrvávají antidepresivní účinky serotonergního psilocybinu výrazně déle, v řádu týdnů až měsíců. Tyto účinky a jejich trvání v léčbě rezistentní deprese porovnává i studie probíhající v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
Ketamin je nejčastěji zvažován u pacientů s rezistentní depresí. Aktuální vědecké poznatky dále naznačují jeho účinnost napříč širokou škálou duševních poruch, jako jsou úzkostné stavy, posttraumatická stresová porucha, obsedantně-kompulzivní porucha nebo poruchy příjmu potravy. Právě zde je prostor pro indikaci KAP.
Jen málo vědeckých studií se však zabývá ketaminem v kontextu psychoterapie, pravděpodobně kvůli vysokým finančním nárokům a obtížné standardizaci metodiky takových hodnocení. V klinické praxi se ketamin – a tím spíše jeho psychoterapeuticky asistované využití – indikuje zpravidla až po selhání standardních léčebných postupů. KAP by měla být realizována na specializovaných pracovištích s odpovídajícím odborným zázemím a jasně definovanými indikačními a bezpečnostními kritérii.
Dostupná data poskytují dostatečný základ pro off label využití ketaminu u afektivních a úzkostných poruch a naznačují slibný potenciál jeho psychoterapeuticky asistovaného využití. Další rozvoj KAP bude záviset na systematickém klinickém výzkumu, sjednocení metodiky, rozvoji specializovaných týmů a vytvoření jasného organizačního a ekonomického rámce, který umožní její plnohodnotnou integraci do klinické praxe.
(lp)
Zdroje:
1. Tylš F. Ketaminem asistovaná psychoterapie v klinické praxi. Psychiatrie 2025; 29 (1): 15–22.
2. Psilocybin versus ketamin: strategie rychlé antidepresivní odpovědi u deprese rezistentní k léčbě (PSIKET_001CZ). NÚDZ, 2025. Dostupné na: www.nudz.cz/vyzkum/centrum-vyzkumu-psychedelik/granty-a-projekty/psilocybin-versus-ketamin-strategie-rychle-antidepresivni-odpovedi-u-deprese-rezistentni-k-lecbe
3. Podrobně o léčbě KAT s psychologem a terapeutem Mgr. Vojtěchem Viktorínem. Psyon, 11. 12. 2025. Dostupné na: www.psyon.cz/bst-podcast-podrobne-o-lecbe-kat-s-psychologem-a-terapeutem-mgr-vojtechem-viktorinem
