AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život
1 min čtení
1. září neznamená jen začátek nového školního roku, ale je to také Světový den chronické lymfocytární leukémie (CLL). Toto onemocnění je v Česku nejčastější formou leukémie dospělých, na 100 000 obyvatel připadá přibližně 50 pacientů. Díky moderní cílené léčbě se dnes již naštěstí dožívají věku běžné populace.
Reklama
MUDr. Anna Panovská, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno odpovídá na otázku:
Reklama
Jaké jsou aktuální trendy v léčbě chronické lymfocytární leukemie a jak lze účinně překonat její úskalí?
Anna Panovská – Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život
Evropská léková agentura (EMA) ve svém červnovém zpravodaji informovala o vydání pozitivního stanoviska Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) pro 8 nových léčivých přípravků (LP) k udělení registrace. Jaké novinky tentokrát představila?
Dětský organismus reaguje na letní podmínky jinak než dospělý a každá věková skupina s sebou nese specifická zdravotní rizika. Právě věk dítěte určuje, které konkrétní obtíže lze během letních měsíců očekávat. Pro lékárníka se zde nabízí příležitost položit pár cílených dotazů, upozornit na přehlížená rizika a rovnou rodičům vysvětlit, proč by konkrétní přípravek měl mít v letní lékárničce své pevné místo.
Účinné očkování proti pohlavně přenosné infekci způsobené lidským papilomavirem již existuje. K dispozici ale zatím není žádná terapeutická vakcína určená k léčbě nádorů souvisejících s HPV. Pokračující výzkumy ovšem naznačují, že se to může brzy změnit.
Otázky jsou běžnou součástí práce farmaceuta. Bez nich nelze bezpečně doporučit samoléčbu, zachytit možné kontraindikace ani správně edukovat pacienta při výdeji léčivého přípravku na recept. Přesto právě dotazování často představuje moment, kdy se komunikace začne komplikovat. Pacient odpovídá stručně, ironicky, vyhýbá se odpovědím nebo začne působit dojmem, že jej otázky obtěžují... Jak se v takových chvílích efektivně ptát, aniž by rozhovor působil jako výslech?
Konzumace potravin bohatých na cystein by mohla pomáhat s obnovou tenkého střeva v případě, že dojde k jeho poškození. Zvláště pak po léčbě nádorů, která mnohdy není bez následků.
Antibiotická rezistence je akutní globální hrozbou. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že rezistentní infekce způsobují ročně statisíce úmrtí a vývoj nových antibiotik zaostává. Do hledáčku výzkumu se proto vrací bakteriofágy – viry napadající bakterie. Jejich schopnost cíleně ničit patogenní kmeny, včetně těch rezistentních k antibiotikům, podporují i data z nedávných klinických studií.