Aminokyselina cystein je jedním ze základních stavebních kamenů proteinů. Známy jsou jeho antioxidační účinky. Vyskytuje se v mnoha potravinách bohatých na bílkoviny a lidské tělo si ho také umí syntetizovat přeměnou methioninu v játrech. Takto produkovaný cystein ovšem cirkuluje v celém těle, než aby se koncentroval ve střevě tak, jak to dělá cystein přijímaný ze stravy. A právě tento fakt je základním kamenem studie vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT), která byla nedávno publikována v časopisu Nature.
Zdraví každého člověka se nemalou měrou odvíjí od způsobu stravování. Potrava s vysokým obsahem tuků přispívá k obezitě, diabetu a k dalším chronickým onemocněním, zatímco nízkokalorické diety se u mnoha živočišných druhů pojí s delším dožitím. „Vědci z MIT již dlouho studují, jak různé stravovací návyky ovlivňují regeneraci kmenových buněk ve střevu. Různá strava může zvýšit aktivitu kmenových buněk různými způsoby, ovšem na detailní úrovni se ví jen velmi málo o tom, jak jednotlivé živiny ovlivňují tyto kmenové buňky, stejně jako funkci a celkové zdraví tkání,“ uvádí ředitel MIT Stem Cell Initiative a spoluautor studie Ömer H. Yilmaz.
V nové studii začali vědci krmit myši stravou bohatou na jednu z 20 různých aminokyselin, které jsou stavebními kameny proteinů. U každé skupiny měřili, jak dieta ovlivňuje regeneraci střevních kmenových buněk (ISC). Mezi těmito aminokyselinami měl právě cystein nejvýraznější účinky nejen na kmenové, ale také na progenitorové buňky. Myši na dietě bohaté na cystein vykázaly kvalitnější opravu poškození střevní sliznice způsobenou zářením či expozicí chemoterapii.
Experimenty ukázaly, že cystein přispívá k biosyntéze koenzymu A (CoA) ve střevních epitelových buňkách, což podporuje expanzi populace CD8+ T buněk a následnou produkci interleukinu 22 (IL-22). Tento děj poté přímo stimuluje zvýšenou regeneraci střevních kmenových buněk po poranění. CD8+ T lymfocyty se navíc obvykle shlukují na střevní sliznici, což je přesně to správné místo, aby rychle reagovaly v případě poškození výstelky. Výzkumníci zjistili, že aktivace CD8+ T buněk probíhá hlavně v tenkém střevě, nikoliv jinde v trávicím traktu. Je to pravděpodobně proto, že většina bílkovin se vstřebává právě tam.
U myší strava bohatá na cystein aktivovala imunitní signální dráhu, která umožňuje kmenovým buňkám vytvářet novou střevní tkáň. Tento proces pomohl regenerovat střevní výstelku po poškození radiací nebo chemoterapií. Ačkoliv byla studie provedena na animálním modelu, pokud se výsledky podaří zopakovat i u lidí, mohl by cystein z potravy nebo doplňků stravy nabídnout nový způsob, jak pomoci střevu rychleji se zotavit. Vědci nyní také zkoumají, zda by cystein mohl stimulovat regeneraci i v jiných tkáních, například vlasových folikulech.
(hno)
Zdroje:
1. Chi F., Zhang Q., Shay J. E. S. et al. Dietary cysteine enhances intestinal stemness via CD8+ T cell-derived IL-22. Nature 2025 Nov; 647 (8090): 706−715, doi: 10.1038/s41586-025-09589-5.
2. Trafton A. MIT scientists discover amino acid that rejuvenates the gut. SciTechDaily, 2025. Dostupné na: www.scitechdaily.com/mit-scientists-discover-amino-acid-that-rejuvenates-the-gut
