Jak se zpracovává extrémní trauma, pokud k němu dojde ve změněném stavu vědomí? Přednáška izraelského neurovědce prof. Roye Salomona v Praze představila první systematická data z rozsáhlé longitudinální studie přeživších festivalu Nova, kteří byli během teroristického útoku pod vlivem psychedelik.
Teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 na přibližně 4000 účastníků hudebního festivalu Nova vytvořil unikátní případ masové traumatické expozice, kterou řada obětí prožila ve změněných stavech vědomí. K útoku došlo krátce po východu slunce, kdy byli mnozí účastníci pod vlivem MDMA, LSD, ketaminu či konopí.
Zatímco trauma je běžným jevem (během života jej zažije přibližně 70 % lidí), chybějí data o tom, jak probíhá jeho zpracování ve změněném stavu vědomí. Psychoaktivní látky jsou označovány jako nespecifičtí zesilovači – zesilují „set“ (vnitřní nastavení) i „setting“ (prostředí). Otázkou je, jak se zpracování traumatu mění, pokud je zesílen extrémní stresový podnět.
Prof. Roy Salomon, profesor kognitivní neurovědy na University of Haifa a hostující profesor na Charité v Berlíně, představil v Praze výsledky rozsáhlé longitudinální studie zaměřené na peritraumatické i posttraumatické období. Do výzkumu bylo zařazeno více než 1200 přeživších účastníků festivalu Nova. Analýza zahrnovala klinická data (n = 1400), fyziologická měření (n = 300), kognitivní testování (n = 900) i výsledky fMRI (n = 140).
Ve studii 72 % respondentů uvedlo užití psychoaktivní látky během festivalu, přičemž častá byla polyintoxikace. Účastníci byli rozděleni podle užité dominantní látky (MDMA, klasická psychedelika, konopí/alkohol, bez látky).
Subjektivně řada uživatelů MDMA a klasických psychedelik uvedla, že jim látka pomohla přežít. Uživatelé MDMA vykazovali větší míru sociální interakce po návratu domů, lepší spánek a nižší peritraumatický distres. Naopak skupina, která užila konopí/alkohol, vykazovala horší výsledky napříč ukazateli a nejvyšší míru symptomů PTSD. Podle prof. Salomona předběžná data naznačují výrazný ochranný efekt MDMA během traumatické expozice, ačkoli individuální reakce se výrazně lišily.
Zajímavým zjištěním bylo, že řada přeživších popisovala fenomén „volní disociace“ – situaci vnímali jako film či počítačovou hru, přesto si realitu uvědomovali. Tento mechanismus mohl dočasně snížit jejich emoční zahlcení. Podle přednášejícího mohlo MDMA během události snižovat negativní afekt a činit prožitek méně emočně devastujícím; prosociální účinek drogy pak mohl usnadnit přijetí podpory.
Informace o užitých dávkách vycházely ze self-reportu a nebyly vždy přesné. Přibližně čtvrtina dotazovaných popsala zkušenosti, které odpovídaly kritériím mystického prožitku, pravděpodobně vyvolaného kombinací extrémního stresu a psychedelického stavu. Subjektivní zkušenosti byly výrazně heterogenní – od zvýšené energie a zostřeného vnímání po pocit vedení či ochrany.
Součástí studie bylo 30denní sledování pomocí nositelných monitorovacích zařízení. Nižší mezidenní stabilita spánku a zvýšená variabilita srdeční frekvence korelovaly se závažností PTSD a predikovaly budoucí riziko. Vzhledem k absenci spolehlivých biologických markerů v psychiatrii představují tato data významný přínos.
V ročním sledování zůstávalo 75 % přeživších nad klinickým cut-off pro PTSD; po dvou letech přibližně 60 %. Resilientní byla pouze asi čtvrtina účastníků, což je výrazně méně než v běžných traumatických kohortách.
Mezi prediktory vyšší zranitelnosti patřilo ženské pohlaví, vyšší skóre nepříznivých zážitků v dětství (ACE) a horší subjektivní kvalita spánku. Těžší průběh byl častější i u osob, které již před útokem užívaly psychiatrickou medikaci. Prof. Salomon ovšem zdůraznil, že ani vysoké dávky nevedly ke ztrátě orientace v realitě; uplatnil se silný instinkt přežití a akutní stresová mobilizace.
Prezentovaná data ukazují, že interakce mezi typem užité látky, individuální vulnerabilitou a akutní stresovou reakcí může zásadně ovlivnit další vývoj posttraumatické symptomatiky.
Studie kohorty přeživších festivalu Nova představuje první systematický pokus popsat zpracování traumatu ve změněných stavech vědomí a otevírá otázky pro budoucí klinický výzkum i časné terapeutické intervence.
Andrea Skálová redakce proLékaře.cz
Zdroj:
Přednáška prof. Roye Salomona „Trauma under psychedelics: How do you process trauma during altered states of consciousness“. Praha, 11. 2. 2026.
Foto: Salomon Lab
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
