Logo  proLékárníky.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékárníky.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Kazuistiky

    Top novinky

    Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE
    Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    9
    Časopis českých lékárníků
    2026:Číslo 9
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Jak citlivě získat a udržet pozornost pacienta, který je myšlenkami jinde
    Nové léčivé přípravky doporučené pro použití v EU – červen 2026
    Rozhovor místo výslechu aneb jak se ptát citlivě a srozumitelně
    „A ještě jedna věc…“ − jak zvládnout konzultaci, která nebere konce

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEO: Metformin XR: Je čas nahradit IR moderní formou?
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
    VIDEOEDITORIAL: Místo probiotik v prevenci a léčbě onemocnění horních cest dýchacích
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Kardiak v lékárně: Na co si dát pozor při výdeji léků a konzultaci?
    Doc. Ludmila Brunnerová: PL mají v péči o ženy s gestačním diabetem dvě klíčové role
    Prof. Michal Kršek: Pravidla podávání levothyroxinu v praxi PL jsou jednoduchá
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
PLK logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Kazuistiky
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékárníky.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékárníky.czČlánkyZ medicíny
Z medicínyRozhovory

MUDr. Václav Šmíd, Ph.D.: Jaterní fibróza a iniciální stadia cirhózy jsou potenciálně vratné stavy

29. listopadu 2024
6 min čtení
Nedávno došlo ke změně názvosloví u jaterních onemocnění označovaných jako NAFLD/NASH na MASLD (steatotické jaterní onemocnění asociované s metabolickou dysfunkcí) / MASH (steatohepatitida asociovaná s metabolickou dysfunkcí). Co k tomuto kroku vedlo? Jaký je aktuální přístup k managementu uvedených jaterních poruch a proč je důležité vyhledávat pacienty s jaterní fibrózou? A do jaké míry lze tyto stavy léčit (ne)farmakologicky? Nejen o tom hovoříme s MUDr. Václavem Šmídem, Ph.D., ze IV. interní kliniky –⁠ kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze.

Reklama

Můžete prosím na úvod vysvětlit, proč se přistoupilo ke změně názvu těchto dvou onemocnění?

Reklama

Prvním krokem v diagnostice MASLD je průkaz jaterní steatózy. Poté pátráme po kardiometabolických rizikových faktorech a vylučujeme jiné příčiny jaterní steatózy (alkoholová choroba jater, autoimunitní a vzácné jaterní choroby, virové hepatitidy a další). V rámci této komplexní změny nomenklatury jaterních chorob přibyla také nová diagnóza −⁠ MetALD, tedy jaterní choroba způsobená jak zvýšenou konzumací alkoholu, tak současně metabolickou dysfunkcí (nebo chcete-li metabolickým syndromem). Jedná se o přechod mezi „čistě“ nealkoholovou MASLD na jedné straně a alkoholovou chorobu jater na straně druhé. A posledním, neméně důležitým důvodem pro změnu názvu bylo také použití „matoucích termínů“ a „potenciálně stigmatizujícího jazyka“. To se týká zejména termínů non-alcoholic (nealkoholová) a fatty (tuková) v původním názvu NAFLD. Jako příklad z praxe, který tyto důvody dobře přibližuje, si představme podivení rodičů, když jim pediatr sděluje, že jejich 15letý syn má nealkoholovou chorobu jater. Jakou jinou, že?

Prevalence MASLD v populaci je dost vysoká. Špatnou zprávou je i to, že se netýká jen dospělých jedinců, ale jak uvádíte, objevuje se již v dětské populaci. Stojí za tím životní styl dětí a dospívajících? Jak moc je to znepokojivé a co s tím?

Jaterní choroby jsou stále častější, což souvisí se zvýšenou konzumací alkoholu a vzrůstající prevalencí MASLD. Vždyť játra jsou u nás druhým nejčastěji transplantovaným orgánem! Rostoucí prevalence MASLD je úzce spojená se vzrůstající prevalencí nadváhy, obezity a diabetu. V Evropě má nadváhu či obezitu přibližně třetina školou povinných dětí a naše země patří v tomto ohledu mezi nejhorší. Situace je to pochopitelně velmi znepokojivá a hledání řešení je složité. Hlavní příčinou je negativní fenotyp chování −⁠ sedavý způsob života, nedostatek aktivního pohybu a nezdravé dietní návyky. Za to pochopitelně nesou odpovědnost zejména rodiče a do jisté míry také příslušné instituce.

Nezdravý životní styl dětí a mladistvých a jejich zhoršující se fyzická zdatnost má dalekosáhlé konsekvence včetně zdravotně-ekonomických následků v budoucnu. Stát by proto měl vyvinout maximální snahu o zvrácení tohoto nepříznivého trendu. Ptejme se, zda ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo školství, ale také zdravotní pojišťovny v tomto směru podnikají maximum. Koneckonců, samo ministerstvo školství má „tělovýchovu“ ve svém názvu.

Skóre FIB-4 je jednoduchý screeningový test, jímž lze vyšetřit rozsáhlé skupiny rizikových pacientů. Co tento test zahrnuje a u koho jej provádět?

Index FIB-4 je neinvazivní test určený k diagnostice jaterní fibrózy. Máme širokou paletu neinvazivních testů, některé pro fibrózu, jiné pro steatózu. Většinu z nich lze kalkulovat z běžně dostupných dat (věk, jaterní testy, BMI, trombocyty, přítomnost diabetu a tak dále), jiné zahrnují také nerutinně stanovované biochemické parametry (jedná se o komerční testy). Kalkulace FIB-4 je prostá a zahrnuje tyto parametry: věk, ALT, AST a trombocyty. To je hlavní výhoda indexu FIB-4. Je levný, nezatěžuje zdravotnický personál nutností odběru netypických parametrů, a lze jej tedy snadno zahrnout do výsledkového listu laboratoří, jak se ostatně již v Česku nezřídka děje.

Jak je to s interpretací výsledků FIB-4? Jak stratifikovat rizika nemocných a jaký další postup následuje?

Pokud je hodnota FIB-4 < 1,3, je pravděpodobnost přítomnosti jaterní fibrózy nízká a je doporučeno pokračovat v dispenzarizaci (opakovat test za 1−3 roky dle „rizikovosti“ konkrétního jedince). Hodnota FIB-4 v pásmu 1,3−2,6 již představuje zvýšené riziko přítomnosti jaterní fibrózy, a je proto vhodné zvážit doplnění elastografie jater. Pacienty s hodnotami FIB-4 > 2,6 a⁠/⁠nebo elastograficky prokázanou pokročilou jaterní fibrózou by měl vyšetřit specialista. Použití FIB-4 u osob starších 65 let vyžaduje jistou opatrnost pro jeho nižší spolehlivost. Mezní hodnoty se u těchto pacientů obvykle posouvají na 2,0−3,25.

FIB-4 zmiňuje většina doporučených postupů. Jeho hlavní nevýhodou je vyšší podíl falešně pozitivních výsledků. Pokud však chceme FIB-4 kritizovat pro jeho nízkou senzitivitu, mějme na paměti, že ani jaterní elastografie, a dokonce ani jaterní biopsie nejsou metody se stoprocentní senzitivitou v detekci jaterní fibrózy. Jsou známé práce, v nichž se párové biopsie u jednoho pacienta lišily ve stadiu jaterní fibrózy až o 2 stupně (!!). A metody jaterní elastografie obvykle dosahují senzitivity kolem 85 % pro pokročilou fibrózu (> F2), tedy srovnatelné s řadou neinvazivních testů.

Proč je vlastně důležité vyhledávat pacienty s jaterní fibrózou?

Průkaz jaterní fibrózy má pro pacienta vždy zásadní význam. Pro nás je to informace, že se jeho choroba vyvíjí nepříznivým směrem k jaterní cirhóze, a můžeme mu nabídnout některé léčebné postupy a programy. Jaterní fibróza a iniciální stadia cirhózy jsou totiž potenciálně vratné stavy. Navíc tyto pacienty můžeme zařadit do dispenzárních programů, které jediné nám umožňují odhalit možné komplikace včas, tedy ve fázi kurability (hepatocelulární karcinom, portální hypertenze/jícnové varixy a další).

Co znamená zjištění MASLD z hlediska prognózy a možných komplikací? Můžete jednoduše objasnit společnou patofyziologii přidružených onemocnění? Respektive jaká je zde souvislost s onemocněními ledvin, KV komplikacemi nebo zvýšeným rizikem zhoubných nádorů, a to i mimojaterních?

Dnes již víme, že i prostá jaterní steatóza není benigním stavem. Pacienti se steatózou mají 2−5× vyšší riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění (steatóza 2násobně, fibróza 4násobně), syndromu spánkové apnoe (i ti neobézní) a dalších onemocnění. Za tímto vztahem stojí zejména zvýšený oxidační stres, s ním spojený systémový zánět nízkého stupně a časný rozvoj inzulinové rezistence. Naší pozornosti by neměla uniknout ani skutečnost, že pacienti s MASLD mají významně vyšší riziko vzniku řady nádorových onemocnění. Tento vztah byl prokázán rovněž u těch, kteří mají MASLD a nejsou obézní.

Jak se vysvětluje skutečnost, že u řady nemocných je i v pokročilých fázích jaterního onemocnění negativní laboratorní nález (ve smyslu normálních jaterních testů) a MASLD je klinicky němá?

Játra jsou velmi tolerantní orgán a odpustí nám řadu příkoří, jež jim během života činíme. Pravidelně upozorňuji naše studenty, že většina cirhotiků má nezřídka zcela normální nebo jen lehce zvýšené jaterní testy. Nebezpečí chronických jaterních chorob spočívá v tom, že se dlouho vyvíjejí skrytě, mnohdy i několik desetiletí. Pacienti často nemají žádné konkrétní obtíže nebo mají symptomy, které nejsou nijak podezřelé (únava, tlaky v pravém podžebří, pocit plnosti). Symptomatologie chronických jaterních onemocnění je tedy klinicky velmi chudá, a proto jakékoliv zvýšení jaterních testů vyžaduje další vyšetření. Klinicky vyjádřené symptomy totiž mívají až pacienti s pokročilou jaterní cirhózou, tedy ti, u nichž bývají naše terapeutické možnosti značně omezené.

Do jaké míry změna stravy a životního stylu může ovlivnit průběh onemocnění?

Zcela zásadně. Hlavními patofyziologickými mechanismy jsou metabolická inflexibilita a dysfunkce vyplývající z nevhodných dietních návyků, nedostatku fyzické aktivity, časného rozvoje inzulinové rezistence a dysfunkce tukové tkáně a mitochondrií, vycházející ze zvýšeného oxidačního stresu. Za vznikem těchto stavů stojí do značné míry složení naší stravy a také genetické pozadí, které však ovlivnit neumíme. Zatím.

Lze u MASLD individualizovat léčebný přístup na podkladě genetického vyšetření či biomarkerů?

V tuto chvíli ne. Ale je to jen otázka času a peněz. Pacientům, kteří se mě dotazují na podobné analýzy, včetně analýzy mikrobiomu, doporučuji velkou obezřetnost. Naše diagnostické nástroje jsou nesrovnatelné s těmi před 20 či 30 lety. Ale interpretace získaných výsledků a jejich aplikace do klinické praxe je v současné době velmi komplikovaná, ne-li nemožná. Doporučuji proto finanční prostředky investovat jiným směrem.

Kdy přistoupit k farmakoterapii a pro které léky existují důkazy, co se týká účinného ovlivnění progrese jaterního postižení?

V současné době nemáme v Evropě žádný schválený lék na léčbu MASLD. Cílem valné většiny klinických hodnocení v léčbě MASLD je redukce MASH (nekroinflamatorních změn) a současně jaterní fibrózy. Velmi slibné výsledky přinášejí molekuly, jejichž efektem je mimo jiné redukce tělesné hmotnosti. V tomto směru jsou nejvíce diskutovanými a zkoumanými agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) a jejich kombinace. V USA navíc letos získal předběžné schválení od amerického Úřadu pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) lék resmetirom, což je selektivní agonista β-receptoru hormonu štítné žlázy. Jeho výsledky v léčbě jsou působivé, přesto musíme vyčkat na závěry rozsáhlejších pozorování.

Problémem je pochopitelně cena těchto léků, která například u resmetiromu byla předběžně stanovena na cca 45 tisíc dolarů za 1 rok léčby. Je proto iluzorní myslet si, že jsme schopni okamžitě začít léčit všechny pacienty s MASH a jaterní fibrózou. A vlastně se tak vracíme zpět na začátek k otázce prevence civilizačních onemocnění u dětí a mladistvých.

Na čem je (nebo by měla být) léčba založena? Mám na mysli ovlivnění zánětlivého či metabolického procesu nebo například cílené působení na hepatocyty…

Většina klinických hodnocení je zaměřená na redukci tíže zánětu v jaterním parenchymu, redukci jeho infiltrace zánětlivými elementy a snížení aktivace drah vedoucích k rozvoji jaterní fibrózy. Současně je snahou ovlivnit metabolismus zejména lipidů a jejich ukládání v jaterní tkáni.

Jak se díváte na využití přírodních látek a hepatoprotektiv, mezi něž patří silymarin či esenciální fosfolipidy? Patří tato podpůrná léčba do armamentaria léčebného postupu u MASLD? V jakých případech byste ji indikoval?

Mezi pacienty s jaterními chorobami jsou tyto produkty velmi populární, avšak o jejich potenciálně příznivých účincích se vedou dlouholeté spory. Ačkoliv některá klinická data naznačují, že mohou mít prospěšnou roli, poznatky založené na důkazech (EBM) chybějí, a proto je například silymarin obecně považován za klinicky nevýznamnou látku. Zásadní vliv v tomto ohledu představuje nedostatek kvalitně kontrolovaných klinických hodnocení a zejména neuspokojivé a nejednotné složení jednotlivých přípravků. To dokládají také práce analyzující produkty obsahující silymarin dostupné na českém trhu. Neméně významným nedostatkem těchto preparátů je také přítomnost řady konkomitantů s biologickými účinky, zejména mykotoxinů, jimiž je ostropestřec nejčastěji kontaminován při zpracování.

K použití „přírodních“ látek (anglosaská literatura nezná pojem „hepatoprotektivum“) bychom v klinické praxi měli být vždy obezřetní až zdrženliví. Pacientům se vždy snažím vysvětlit složitost této problematiky a ve své praxi postupuji následujícím způsobem: Pokud již „hepatoprotektiva“ užívají a zaznamenali (subjektivně či objektivně) příznivý efekt, nechávám další užívání čistě na jejich rozhodnutí. Nově „hepatoprotektiva“ nasazuji pouze ve výjimečných případech a pokračování jejich podávání si musím vždy obhájit.

   

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

Tagy:

FarmaciePraktické lékařství pro dospělé

Partner

Sanofi

Populární články

Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Nadužívání antibiotik pomohlo bakteriím stát se vůči nim rezistentními. V boji s antibiotickou rezistencí by mohlo pomoci zapojení umělé inteligence do vývoje nových léčiv. Díky AI odborníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) zkoumali více než 36 milionů možných sloučenin a vyhodnocoval jejich antimikrobiální vlastnosti. Vědci analyzovali také možné nové sloučeniny, které dosud nebyly připraveny. Nejlepší objevené kandidátní molekuly jsou strukturně odlišné od všech dosud existujících antibiotik a zdá se, že narušují buněčnou membránu bakterií pomocí dosud nepozorovaných mechanismů.
Z medicíny
Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026
Ketamin patří v psychiatrii mezi látky s rychlým nástupem antidepresivního účinku, jeho podání může vést ke zlepšení klinického stavu v řádu hodin až dnů. Vedle jeho farmakologického využití se v posledních letech rozvíjí ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP), která kombinuje biologický účinek látky s cílenou psychoterapeutickou prací a snaží se o prodloužení a prohloubení antidepresivního účinku.
Z medicínyTechnologie
Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026
Snaha ochránit lidský organismus před závažnými nemocemi pomocí očkování sahá hluboko do minulosti. V historických pramenech se dozvídáme, že již ve starověké Číně se objevovaly první pokusy o imunizaci. Skutečný průlom v této oblasti, ať již z hlediska obecného principu očkování nebo z pohledu boje proti obávaným pravým neštovicím, nastává koncem 18. století, kdy anglický lékař Edward Jenner položil základy moderní vakcinologie. Od té doby prošla vakcinace bouřlivým vývojem a nyní se zdá, že stojíme na začátku nové éry.
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Od 1. ledna 2026 vstoupil v Česku v účinnost nový právní rámec, který umožňuje omezené léčebné použití psilocybinu u pacientů se závažnými psychickými obtížemi. Jde o první systematický krok, kterým se výsledky dlouhodobého klinického výzkumu psychedelik promítají do zdravotní péče. Jak se mění klinická praxe a co by měli vědět zdravotničtí profesionálové i v případě, že terapii sami neposkytují?
Z medicíny
Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
V Evropě žije s diabetem přibližně 66 milionů dospělých, přičemž více než třetina případů je nediagnostikovaných. Jednou z nejčastějších komplikací tohoto onemocnění je diabetická periferní neuropatie, přičemž některé podobné příznaky může vyvolat i deficit neurotropních vitaminů skupiny B. U příležitosti Světového dne diabetu připomínáme význam včasného screeningu i diferenciální diagnostiky diabetické neuropatie a možnosti doplnění vitaminů B.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Železo, paměť i samoléčba infekcí – poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

Železo, paměť i samoléčba infekcí –⁠ poznatky pro praxi z podzimních konferencí SAPERE

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Správně položená otázka a srozumitelná rada tvoří základ úspěšné samoléčby. Podzimní blok konferencí SAPERE proto přinesl pětici prakticky zaměřených přednášek věnovaných aktuálním tématům z oblasti samoléčby a lékárenské péče. Následující přehled shrnuje hlavní poznatky a doporučení z jednotlivých vystoupení.
Z medicíny
Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

Akné na vzestupu, benefity očkování i reakce na něj a spánkové okno migreniků –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/14

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Akné celosvětově přibývá, očkování proti chřipce zásadně pomáhá předcházet hospitalizacím a reakci na vakcínu může ovlivňovat střevní mikrobiota. U migrény zase stojí za pozornost souvislost délky spánku a stresu s četností bolestí hlavy. Nabízíme čtyři čerstvé „jednohubky“ z aktuálního klinického výzkumu.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

Kdy farmakoterapie rizika snižuje a kdy je naopak přidává –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/13

29. října 2026
29. října 2026
Nové poznatky mohou otevřít cestu k léčbě, ale také upozornit na její rizika či zpochybnit očekávaný přínos. Suzetrigin přináší první povzbudivé výsledky u refrakterních bolestí hlavy, zatímco užívání anti-CGRP protilátek v časném těhotenství provází bezpečnostní otazník. Další dvě práce, jež jsme vybrali pro toto vydání „jednohubek“, potom zkoumají bezpečnost vaginálních estrogenů po karcinomu endometria a přínos hormonální léčby přidané k pooperační radioterapii karcinomu prostaty.
Z medicíny
Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

Tonometr už dávno neměří jen tlak: Které technologie mohou být přínosem pro konkrétní pacienty?

28. října 2026
28. října 2026
Domácí měření krevního tlaku (TK) se za poslední dvě desetiletí výrazně změnilo. Starší digitální tonometry měly jediný úkol –⁠ změřit systolický a diastolický TK –⁠ a jednotlivé modely se lišily především designem nebo velikostí displeje. Moderní přístroje dnes dokážou nabídnout mnohem víc. Které funkce jsou vhodné pro různé skupiny pacientů a jak se v nabídce moderních tonometrů orientovat?
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Z medicínyTechnologie
Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Z medicíny
Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Psilocybin je v Česku od 1. ledna 2026 schválený. Co to znamená v praxi?

Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Téma: Farmakoterapie2. února 2026
Z medicíny
Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění − „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Čerstvé pokroky ve farmakoterapii onkologických onemocnění −⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2025/11

Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Nové molekuly a indikace léčivých přípravků pro použití v EU

Téma: Nové registrace4. prosince 2025
Téma: Nové registrace4. prosince 2025

Od rychlé úlevy k hluboké změně: Jak ketamin a neuroplasticita otevírají nové možnosti v psychiatrii a psychoterapii

27. února 2026
27. února 2026

Neuropatie u diabetu: Proč ji nepřehlédnout a kdy myslet i na deficit vitaminů B?

Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025
Téma: Neurotropní vitaminy skupiny B18. listopadu 2025

Barthův syndrom má první schválené léčivo, zatím v USA

Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025
Téma: Farmakoterapie26. listopadu 2025

Psilocybin a neurodegenerace: Kam míří současný výzkum?

Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025
Téma: Zajímavosti z výzkumu10. prosince 2025

Vakcinace stojí díky inovativním technologiím na prahu nové éry

26. ledna 2026
26. ledna 2026

Vegan v lékárně? Co by měl vědět lékárník...

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Příprava gelů v lékárně –⁠ od teorie k bezchybné praxi

Téma: Technologie léků4. prosince 2025
Téma: Technologie léků4. prosince 2025

Od žlučníku po rybí kost... aneb jak v lékárně zvládnout specifické vánoční obtíže

Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Téma: Komunikace a péče17. prosince 2025
Přihlásit