Skupiny obyvatel ohrožené nejvíce nákazou COVID-19 zůstávají stejné jako v průběhu pandemie. Jedná se lidi starší 65 let s celkovou slabostí z jakéhokoliv důvodu nebo léčící se s chronickým onemocněním oslabujícím imunitu, například onkologickým, autoimunitním, plicním a dalšími. Nebezpečná může být také kombinace vícero rizikových faktorů z okruhu civilizačních chorob, kupříkladu diabetu, obezity a hypertenze.
Pro ně je k dispozici nová vakcína, která by měla proti současné variantě viru SARS-CoV-2 podle prim. Chrdleho „fungovat dobře“. Doporučuje ji použít ke každoročnímu přeočkování u zástupců výše uvedených skupin (v kategorii žádoucí).
„Lidé někdy říkají, že jsou z informací o ‚covidu‘ unaveni – ale covid bohužel unaven není. Stal se součástí našich životů, a to hlavně na podzim,“ připomíná lékař. U hospitalizovaných pacientů se podle jeho pozorování projevuje obdobně jako v předchozích letech – hlavně celkovou slabostí, dehydratací, někdy zmateností, jindy zápalem plic.
Testování na přítomnost viru je momentálně vhodné zejména u osob starších 65 let, protože je v případě pozitivního výsledku podmínkou pro předpis antivirotik. „U ostatních lidí je testování rozumné v situacích, kdy kolem sebe mají někoho zranitelného a nechtějí ho nakazit. Jsme v době, kdy nejsou nutná žádná nařízená protiepidemická opatření, ale očekáváme, že lidé projeví svou zodpovědnost i ohled na druhé právě dobrovolným dodržením zásad zábranu šíření infekce,“ dodává prim. Chrdle.
Epidemiologicky uspokojivá situace v současnosti není zejména v případě hepatitidy A, a to ačkoliv je k dispozici účinná a dobře snášená vakcína. Podle infektologa se však podcenilo její preventivní nasazení zejména u osob s onemocněními jater. „Po světě ‚běhá’ množství lidí, kteří mají nepoznanou cirhózu jater, ale kdybychom naočkovali ty, u nichž to víme, zachráníme pár životů,“ apeluje na kolegy lékaře. Roli samozřejmě hraje, že vakcína není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ačkoliv na ni lze využít příspěvky zdravotních pojišťoven z fondu prevence.
Samozřejmě platí, že důležitá jsou i preventivní opatření proti šíření nemoci (mytí rukou, hygiena míst potencionálního přenosu), která je nutno dodržovat dobrovolně a konzistentně i tehdy, „když se nikdo nedívá“. A co doporučuje v případě, že k nákaze dojde, pro hladkou rekonvalescenci? V první řadě absolutní abstinenci od alkoholu. Dodržování diety šetřící játra a omezení fyzické zátěže považuje za druhořadé. Význam diety bývá podle jeho názoru přeceňován, střední intenzita cvičení může pomoci k návratu do původní kondice.
V testování na přítomnost viru hepatitidy C je třeba zvolit proaktivní přístup – v játrech může probíhat tichá fibrotizace, která postupně může vést až k cirhóze. A to navzdory skutečnosti, že jsou k dispozici léčiva, která ji dokáží s vysokou účinností zcela vyléčit. Testování je vhodné u tradičně vymezované skupiny uživatelů injekčních drog, doporučuje se 1–2× do roka.
Na místě ale může být i u mužů, kteří udržují sexuální kontakt s jinými muži, lidí pocházejících ze zemí tradičně vysokého výskytu hepatitidy C (například jižní či východní Evropy) nebo těch, kteří v nich dlouhodobě pobývají, případně těch, kteří obdrželi krevní transfuzi u nás před rokem 1992 nebo kdykoli v zahraničí. K potřebě testování by ale mělo vést i zjištění zvýšené koncentrace jaterních transamináz.
(pok)
