-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Kariéra
Doporučené pozice
Reklama- Praxe
Top novinky
ReklamaJak na přípravu keratolytik – cesta k technologicky zvládnutému přípravku
19. 2. 2026
Urea, kyselina salicylová a kyselina mléčná patří mezi nejčastěji používaná keratolytika, jejichž technologické zpracování v magistraliter přípravě však nebývá vždy jednoduché. Následující článek shrnuje jejich hlavní chemické a technologické vlastnosti a zaměřuje se na specifické postupy při přípravě jednotlivých lékových forem.
Urea
Chemické vlastnosti
Močovina jako farmaceutická surovina má nejčastěji podobu bílých perliček nebo krystalického prášku. Z chemického hlediska jde o diamid kyseliny uhličité, jehož 2 amidové skupiny umožňují molekule urey snadno vytvářet vodíkové vazby s polárními funkčními skupinami okolních molekul. Díky tomu je močovina výborně rozpustná nejen ve vodě, ale také v glycerolu a 96% ethanolu.
Když se urea začne rozpadat a jak tomu předejít
Ve vodném prostředí močovina podléhá velmi pomalé hydrolýze na amoniak a oxid uhličitý, proto čerstvě připravené roztoky bývají téměř vždy neutrální. Při vyšší teplotě nebo odchylce pH směrem ke kyselým či zásaditým hodnotám se rozklad výrazně zrychluje a uvolněný amoniak způsobuje prudký nárůst pH přípravku. Tento jev vede ke snižování účinné koncentrace močoviny, nežádoucímu zvyšování pH, riziku podráždění kůže a v případě emulzí i k potenciálnímu rozpadu základu.
InzercePro zajištění stability je nutné udržovat pH ideálně kolem hodnot 4–6, například použitím mléčnanového pufru, jehož pufrační kapacita je nejvyšší právě v oblasti pH vhodného pro stabilitu urey.
Technika zapracování – doporučený postup
Pro keratolytické indikace, nejčastěji onycholýzu, se urea zapracovává do vazelíny, tuku z ovčí vlny (Adeps lanae) nebo polotuhých bezvodých základů typu Synderman.
Vysoká (40%) koncentrace představuje pro technologii výzvu – urea nemá možnost se rozpustit, a proto v preparátech zůstává jako pevná látka. Pro dosažení homogenní a současně hladké konzistence, je nutné ji předem velmi jemně rozmělnit, případně ještě navlhčit několika kapkami 96% ethanolu, který zlepšuje smáčení povrchu částic. Poté se přidá malé množství tekutého parafínu, čímž vznikne tzv. suspenzní jádro – hladká pasta s rovnoměrně rozptýlenými částicemi urey. Následně se postupně vmíchá do masťového základu, který je stabilní i při vysokém podílu pevné látky.
Okluzní terapie krok za krokem
Léčba onychomykózy pomocí 40% urey pod okluzí má svůj specifický postup: Po nanesení pasty se místo překryje neprodyšnou fólií a zafixuje náplastí. Za 24 hodin se končetina namočí do teplé vody a změklá část nehtu se mechanicky odstraní. Tento proces se opakuje denně až do úplného vyhlazení nehtového lůžka, obvykle 2–3 týdny.
Takto vysoká koncentrace močoviny zároveň zvyšuje prostupnost zrohovatělé tkáně, a tím usnadňuje penetraci dalších účinných látek.
Kyselina salicylová
Co ovlivňuje rozpustnost kyseliny salicylové
Acidum salicylicum (kyselina 2‑hydroxybenzoová) se vyskytuje jako bílý krystalický prášek nebo bezbarvé jehlicovité krystaly. Její velmi nízká rozpustnost ve vodě souvisí s převážně lipofilním charakterem molekuly a omezenou schopností neionizované formy interagovat s vodným prostředím. Při rozpouštění ve vodě navíc dochází k výraznému ochlazení roztoku, což dále snižuje rozpouštěcí schopnost prostředí a může komplikovat její následné zapracování do emulgujících základů typu v/o. Roztok lze případně mírně ohřát pouze na pokojovou až vlažnou teplotu (max. 40 °C), a to krátce ve vodní lázni, nikdy však přímým zahříváním.
V alkoholech a ricinovém oleji se kyselina rozpouští výrazně lépe díky kombinaci polárních a lipofilních vlastností těchto rozpouštědel, jež umožňují efektivní solvataci celé molekuly.
Když drobný posun způsobí velké potíže
Jako slabá organická kyselina může významně ovlivňovat pH výsledného přípravku. Některé masťové a krémové základy jsou na změny prostředí citlivé, což se může projevit změnou jejich viskozity, řídnutím nebo porušením emulgační stability až s oddělením fází. Při kombinaci s ureou urychluje acidita kyseliny její hydrolýzu a uvolnění amoniaku, což vede k posunu pH směrem vzhůru a výše popsaným komplikacím.
Všestranný pomocník i technologická výzva
Kyselina salicylová patří v lékárenské technologii mezi univerzální, ale z hlediska formulace náročnější účinné látky. Ve srovnání s močovinou se zapracovává do širšího spektra lékových forem a její keratolytické účinky se projevují již od 5% koncentrace. Volba technologického postupu musí vždy zohledňovat nejen její omezenou rozpustnost, ale také charakter lékové formy.
Masti, krémy, pasty
Polotuhé přípravky s obsahem kyseliny salicylové kolem 5 % vykazují zřetelný keratolytický účinek a využívají se k ošetření hyperkeratóz, psoriatických ložisek, chronických ekzémů nebo při ošetřování ztluštělé kůže na patách a loktech. Zatímco výraznější keratolytický efekt nastupuje přibližně od 10% koncentrace, přípravky s vysokým obsahem léčiva (40–60 %) se používají pouze u silně ztluštělých ložisek, kde je cílem intenzivní destrukce keratinové vrstvy.
Jak si správně poradit s vysokými koncentracemi
Při obsahu kolem 25 % se již účinná látka v běžných polotuhých základech nerozpustí, takže se volí příprava homogenní suspenze. Pro účinnost i dobrou kožní toleranci je naprosto zásadní co nejjemnější rozmělnění částic, protože původní jehlicovité krystaly kyseliny salicylové by bez této úpravy mohly pokožku mechanicky dráždit. K vytvoření hladkého suspenzního jádra se standardně používá tekutý parafín, který slouží k důkladnému zvlhčení částic a umožňuje jejich rovnoměrné zapracování do konečného základu bez rizika vzniku hrudek.
Technologie přípravy salicylového oleje
Mezi tekuté formy určené k odstraňování hyperkeratotických šupin ve vlasové pokožce patří 5% salicylový olej. Pokud receptura obsahuje pouze kyselinu salicylovou a slunečnicový olej (Helianthi oleum), je třeba počítat s tím, že účinná látka má v tomto konkrétním olejovém základu jen velmi omezenou rozpustnost. Pro přípravu stabilního roztoku je nezbytné přidat ricinový olej (Ricini oleum), a to nejčastěji v poměru 1 : 9. Směs olejů se ve vodní lázni mírně zahřeje (max. 70 °C), což sníží viskozitu ricinového oleje a usnadní rozpouštění následně přidané kyseliny.
Kyselina mléčná a její postavení mezi keratolytiky
Acidum lacticum je viskózní, silně hygroskopická kapalina, která se díky vysoké afinitě k polárním rozpouštědlům mísí s vodou i 96% ethanolem.
Ve srovnání s kyselinou salicylovou vykazuje kyselina mléčná slabší keratolytický účinek, a proto k dosažení obdobného efektu vyžaduje použití vyšších koncentrací. Zatímco nižší podíly (2–6 %) jsou dostačující pro ošetření mírnějších hyperkeratóz, u bradavic a výraznějších otlaků se uplatňují podstatně vyšší koncentrace (40 %). Ty však mohou působit kausticky a výrazně zvyšují riziko lokální iritace. Z tohoto důvodu se kyselina mléčná často přidává do kombinací, v nichž synergicky podporuje účinek dalších keratolytik, případně slouží jako pomocná látka k úpravě či stabilizaci pH výsledné receptury.
Jak se připravují a fungují kolodia
Kolodia představují specifickou lékovou formu určenou pro cílené keratolytické působení na ohraničená hyperkeratotická ložiska. Jejich základem je roztok nitrocelulózy v těkavé směsi 96% ethanolu a éteru, tzv. Collodium, v němž organická rozpouštědla umožňují snadné rozpuštění kyseliny salicylové i mléčné. U receptur s vysokým podílem léčiv (až 25 %) se do směsi přidává éter a Ricini oleum.
Ether solvens zajištuje úplné rozpuštění krystalů a rychlé zasychání roztoku, ricinový olej má potom roli plastifikátoru, dodává výslednému filmu pružnost a brání jeho praskání. Po odpaření těkavých složek vzniká souvislá, elastická nitrocelulózová vrstva, která pevně lne k ložisku i při pohybu, čímž se zaručuje dlouhodobé a koncentrované působení obou kyselin přímo v místě aplikace.
Závěr
Magistraliter příprava vysoce koncentrovaných keratolytických přípravků vyžaduje nejen znalost fyzikálně‑chemických vlastností použitých surovin, ale také pochopení vzájemných interakcí v jednotlivých lékových formách. Pečlivé dodržení technologických kroků je nezbytné hlavně proto, aby byla zachována stabilita a účinnost přípravku po celou dobu jeho použitelnosti.
(zemt)
Zdroje:
1. Elektronický receptář individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP). Dostupné na: www.iplprecept.cz
2. Hašek J. Novinky v magistraliter přípravě pro dermatologii. Dermatologie pro praxi 2020; 14 (2): 105−108.
3. Husárová M. Inkompatibility v IPLP. ČKFA, 2025. Dostupné na: www.ckfa.cz/files/mgrhusarova-lekarna-galenika-inkompatibility-v-iplp-1242025.pdf
4. Sklenář Z. Magistraliter receptura v dermatologii. Galén, Praha, 2021.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent
Přihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání