Skořice bezesporu patří k nejstarším používaným kořením. V současné době je známo kolem 200 druhů skořicovníku, přičemž mezi dva hlavní patří skořicovník čínský (Cinnamomum cassia) a skořicovník cejlonský neboli pravý (Cinnamomum zeylanicum). Ořezáním kůry, pečlivým odstraněním vnější borky a následným sušením se vnitřní část postupně svine do typického tvaru ruličky, která se používá buď samotná, nebo se dále rozemílá na prášek. Z listů skořicovníku se dá destilací získat skořicový olej.
Za typickou vůni silice je zodpovědný především skořicový aldehyd (cinnamaldehyd), jehož nejvyšší obsah najdeme v kůře čínské skořice. Mezi oběma výše uvedenými druhy dále existuje sice mírný rozdíl v chuti, ale významný rozdíl v množství kumarinu. Zatímco skořice ceylonská (pravá) ho obsahuje pouze stopové množství, uvádí se 0,004 %, skořice čínská až 1 %. Kumarin však může negativně ovlivnit jaterní funkce a koagulační parametry, proto je pravidelná konzumace většího množství čínské skořice riziková.
Na skořici jakožto koření dovážené ze zemí mimo EU se nevztahuje povinnost uvádět zemi původu ani konkrétní druh. Proto většinou nevíme, jakou konkrétní skořici v kuchyni používáme. Běžnější, dostupnější a levnější však bývá skořice čínská.
Skořicová kůra i silice jsou předmětem mnoha studií, ve kterých se postupně ověřují a prokazují protinádorové, protizánětlivé, antidiabetické i antimikrobiální účinky. Požadavky na kvalitu drog Cinnamomi cortex, Cinnamomi zeylanici corticis etheroleum a C. z. folii etheroleum stanovuje také Evropský lékopis.
K tradicím Vánoc patří neodmyslitelně i vůně františku, malého kužele, který se vyrábí z rozemletého dřevěného uhlí a kadidla, případně levnější aromatické přísady. Kadidlo, označované také jako olibanum nebo frankincense, je pryskyřice získávaná ze stromu kadidlovníku pravého (Boswellia sacra). V naší kultuře je spojováno především s liturgickými obřady, kdy se pevná pryskyřice zahřeje a poté uvolňuje bílý dým s charakteristickou vůní. Právě vůně byla důvodem, proč mělo kadidlo původně význam hlavně hygienický. Obsažené silice překrývaly tělesné pachy, osvěžovaly a dezinfikovaly vzduch v bazilikách i kostelích. O tom, jak vzácná to byla v minulosti surovina, svědčí i skutečnost, že ho jako dar přinesli Tři králové narozenému Ježíškovi.
Boswelie je součástí tradiční čínské i ajurvédské medicíny, kde se využívá k léčbě chronických zánětlivých i nádorových onemocnění, jako lék ke zlepšení krevního oběhu nebo podpoře paměti. V posledních letech se pozornost moderní medicíny soustřeďuje na obsahové látky kadidlovníku pilovitého (Boswellia serrata). Za hlavní farmakologicky aktivní složky se považují triterpenové kyseliny, hlavně α - a β-boswelová, které svou schopností inhibice cyklooxygenázy a 5-lipooxygenázy vykazují protizánětlivé a imunomodulační vlastnosti. Složkami esenciálního oleje jsou hlavně α-thujon, sabinen nebo α-pinen. I když v Českém lékopise 2017 najdeme monografii Olibanum indicum, na trhu se léčivé přípravky s jeho obsahem nevyskytují. Extrakt z boswelie je součástí převážně doplňků stravy pro normální funkci kloubů a kostí.
Vanilkové rohlíčky bez vanilky jsou jako svařené víno bez skořice. Orchidea jménem vanilka nebo také vanilovník širokolistý (Vanilla planifolia) tvoří během zrání plody známé jako vanilkové lusky. Ty se ještě nezralé sklízí, několikanásobně fermentují a suší. Ačkoliv během těchto procesů vzniká přes 200 různých aromatických sloučenin, tu nejdůležitější představuje vanilin. Právě obsah dalších látek, množství vanilinu a jejich vzájemný poměr je tím, co odlišuje pravou vanilku od izolovaného vanilinu nebo vanilinu syntetického. Vanilkové aroma, dokonce 3−4× silnější než vanilin, má jeho syntetická náhrada ethylvanilin. Je sice levnější, ale ve vyšších koncentracích má „chemickou“ pachuť. I když vanilka nemá významnější terapeutický potenciál, její vůně a chuť přispívá k příjemnějšímu užívání mnoha léků.
Aromatické látky skořice, kadidlovníku a vanilky zdaleka nejsou jedinými vůněmi, které si s Vánocemi spojujeme. Cukroví může ovonět také badyán, hřebíček, anýz nebo zázvor. Ať preferujeme jakékoliv koření, správně vonět bude vždy to nejkvalitnější.
(zemt)
Zdroje:
1. Zhang C., Fan L., Fan S. et al. Cinnamomum cassia Presl: a review of its traditional uses, phytochemistry, pharmacology and toxicology. Molecules 2019; 24 (19): 3473, doi: 10.3390/molecules24193473.
2. Arya S. S., Rookes J. E., Cahill D. M. et al. Vanillin: a review on the therapeutic prospects of a popular flavouring molecule. Adv Tradit Med (ADTM) 2021; 21: 1–17, doi: 10.1007/s13596-020-00531-w.
3. Hamidpour R., Hamidpour S., Hamidpour M., Shahlari M. Frankincense (ru xiāng; boswellia species): from the selection of traditional applications to the novel phytotherapy for the prevention and treatment of serious diseases. J Tradit Complement Med 2013; 3 (4): 221–226, doi: 10.4103/2225-4110.119723.
