Podávání bumetanidu by mohlo vést ke zlepšení projevů autismu u dětí. Jakým mechanismem a s jakými výsledky osvětluje práce publikovaná v roce 2012 v časopisu Translational Psychiatry.
Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Přesnou příčinu onemocnění se zatím nepodařilo zcela objasnit, převažuje však názor, že při vzniku autismu hraje roli kombinace několika faktorů zahrnujících vliv prostředí a genetické predispozice. Role genetiky je opět komplexní, svůj význam mají např. i geny pro podjednotky receptorů GABA (kyselina gama-aminomáselná). Z dřívějších publikací vyplývá, že je funkce GABAergního systému u autismu výrazně narušena.
Nedávno publikovaná randomizovaná studie ukazuje, že průběh onemocnění by mohlo příznivě ovlivnit podávání bumetanidu.
Bumetanid byl po celá léta znám spíše jako kličkové diuretikum používané u pacientů rezistentních k furosemidu. V českém prostředí v současné době registrovaný není, nicméně léčivo bylo poprvé registrováno v roce 1975 a mezi jeho indikace u dětí i u dospělých patří kromě hypertenze také léčba městnavého srdečního selhání, bronchopulmonální dysplazie či akutního nefritického syndromu.
Bumetanid je antagonistou NKCC1, což je kotransportér chloridových iontů, který je zodpovědný za přísun chloridů do buňky. U autismu byla popsána hyperaktivita GABAergního systému. Vazba GABA na příslušné receptory vede k influxu chloridových iontů do buňky, a naopak uvolnění draselných iontů z buňky. Bumetanid tedy působí proti tomuto ději, což potvrzuje také jeho účinek ve smyslu zmírnění paradoxní excitační reakce po fenobarbitalu. Současně je také testován jako antiepileptikum.
Francouzští vědci se zaměřili na možnost využití bumetanidu právě u autismu. Po pilotní studii s 5 dětmi byla schválena následující validační studie se 60 dětmi, jejíž výsledky nyní byly publikovány. Děti s diagnózou autismus nebo Aspergerův syndrom ve věku 3–11 let dostávaly 1 mg bumetanidu po dobu 3 měsíců. Celkový klinický obraz dětí byl hodnocen z nahraných videí pomocí standardních testů. Výsledky jsou příznivé a také rodiče dětí zaznamenali významné zlepšení, zejména v oblasti sociálních interakcí (neverbální komunikace, oční kontakt). Děti však musejí být monitorovány pro riziko hypokalémie, kterému však lze předejít včasnou suplementací draslíku.
(bak)
Zdroj: Lemonnier E. et al. A randomised controlled trial of bumetanide in the treatment of autism in children. Transl Psychiatry 2012; 2: e202, doi: 10.1038/tp.2012.124.
