Přírodní neznamená vždy lepší aneb jak se vypořádat s naturalistickým klamem
„Raději bylinky než chemii.“ Podobné věty slýchají lékaři i lékárníci stále častěji. Za tímto postojem stojí tzv. appeal to nature – argumentační klam založený na představě, že přírodní je vždy lepší a bezpečnější. V odborné literatuře se tento způsob uvažování označuje širším pojmem „naturalistický klam“. Takové myšlení dnes významně ovlivňuje rozhodování nejen pacientů, ale často i samotných zdravotníků.
Instinkt versus racionalita
Obliba „přírodního“ má hluboké kořeny. Příroda v nás vyvolává pocit bezpečí, čistoty a návratu k něčemu původnímu. Tento instinkt ale často převáží nad racionálním posouzením účinku a rizik.
Zajímavý je i fenomén true self bias, kdy lidé vnímají chemické zásahy jako narušení své autenticity, zatímco přírodní postupy chápou jako šetrnější. Tento dojem může ovlivnit i zdravotníky – ať už jde o volbu bylinných přípravků nebo snahu vyhnout se „umělým“ řešením.
Jak nepodlehnout omylu
V logice se často připomíná tzv. chyba is → ought. Znamená to, že z pouhého popisu reality („něco je přirozené“) nelze automaticky vyvozovat, že je to i správné nebo zdravé. Když tedy někdo usoudí, že látka je bezpečná jen proto, že se vyskytuje v přírodě, podléhá tomuto omylu.
Bioetici upozorňují, že jde o jeden z nejčastějších klamů, který může vést k chybným rozhodnutím i v medicíně. Laická představa, že zdraví znamená žít „v souladu s přírodou“ je lákavá, ale medicína se při rozhodování musí opírat hlavně o důkazy a data, ne o romantické představy.
Preference „přírodního“ může ovlivnit rozhodování i tam, kde jsou jasně dostupná fakta. Typickým příkladem je odmítání účinných metod, jako jsou hormonální antikoncepce či očkování, ve prospěch „přirozenějších“ cest s vyšším rizikem selhání. Stejně tak pacienti hodnotí stejné léčivo jinak jen podle toho, zda je označeno jako „přírodní“, nebo „syntetické“, i když má totožné složení.
Senzace, které nemusí vždy pomoci
Z výzkumů vyplývá, že preference přírodních produktů není pouze doménou alternativně laděných pacientů. Ukazuje se jako rozšířený fenomén napříč kulturami a socioekonomickými skupinami. Například v psychiatrii, gynekologii nebo prevenci chronických onemocnění pacienti často požadují rostlinné doplňky a přírodní metody.
Vedle tradičně známých látek, jako je třezalka tečkovaná (ovlivňující metabolismus mnoha léků) či echinacea (oblíbená při nachlazení, ale s rozporuplnými daty o účinnosti), se v posledních letech do popředí pacientského zájmu dostávají nové „přírodní senzace“. Ty jsou často propagovány na sociálních sítích, v influencer marketingu nebo wellness komunitách. Jejich účinky přitom bývají přeceňovány či špatně pochopeny. Podívejme se na pár příkladů:
- Ashwagandha: Adaptogen s údajnými účinky na stres a spánek, ale může ovlivňovat funkci štítné žlázy, zvyšovat sedaci a interagovat s anxiolytiky.
- Maca: Přírodní stimulant, jehož efekt na endokrinní systém není dobře prozkoumán. Nevhodný je zejména pro ženy s hormonální nerovnováhou.
- CBD (kanabidiol): Látka z konopí užívaná na úzkost, bolest a poruchy spánku, která však může ovlivňovat srážlivost (interakce s warfarinem), způsobit útlum CNS nebo obsahovat nežádoucí příměsi, pokud není kontrolována kvalita.
- Moringa oleifera: Rostlina užívaná pro antioxidační účinky a „detoxikaci“, může snižovat glykemii či krevní tlak.
Za zmínku stojí i některé bylinné směsi tradiční čínské medicíny, u nichž byla opakovaně prokázána kontaminace těžkými kovy a pesticidy, případně obsahovaly i toxické rostliny bez odpovídajícího označení. U mnoha přírodních látek je problémem nejen absence kvalitních studií, ale i nekonzistentní dávkování a nedostatečná kontrola čistoty a složení.
Jak vést dialog s pacientem
Zdravotníkům se vyplatí vést s pacientem dialog bez konfrontace. Je vhodné uznat jeho důvěru v přírodní postupy a vysvětlit mu, že přírodní neznamená špatné, avšak není vždy zárukou bezpečnosti či účinnosti.
Konkrétní příklady (například že echinacea může mít vedlejší účinky nebo že i jed je přírodní) dokážou problém lépe zasadit do kontextu. Pacientovi lze nabídnout kompromis – například kvalitní doplňky stravy či rostlinná léčiva tam, kde to dává smysl. Nejlepší výsledky přináší medicína tehdy, když se respekt k názoru pacienta propojí s vědeckými důkazy.
(asa)
Zdroje:
1. Gal D., Li T. Natural remedies might not be better – so why do we still prefer them? The Guardian, 2023 Nov 13. Dostupné na: www.theguardian.com/wellness/2023/nov/13/natural-remedies-medication-true-self
2. Natural doesn’t mean better. National Center for Complementary and Integrative Health, 2024. Dostupné na: www.nccih.nih.gov/health/know-science/natural-doesnt-mean-better
3. Herbs at a glance. National Center for Complementary and Integrative Health, 2024. Dostupné na: www.nccih.nih.gov/health/herbsataglance
4. Li H., Cao Y. For the love of nature: People who prefer natural versus synthetic drugs are higher in nature connectedness. J Environ Psychol 2020; 71: 101496, doi: 10.1016/j.jenvp.2020.101496.
5. Deleniv S., Ariely D., Peters K. Natural Is better: How the appeal to nature fallacy derails public health. Behavioral Scientist, 2021. Dostupné na: www.behavioralscientist.org/natural-is-better-how-the-naturalistic-fallacy-derails-public-health
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
- Přírodní neznamená vždy lepší aneb jak se vypořádat s naturalistickým klamem
- Proč zapomínáme na nocebo efekt, přestože je silnější než placebo?
- První mRNA léčba glykogen střádající choroby již ve fázi testování
- Aptamery sklízejí úspěchy v léčbě (nejen) oftalmologických onemocnění
- Hraje umělá inteligence v medicíně fér?