Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
Mozková mlha (brain fog) patří mezi nejčastější symptomy postcovidového syndromu (long covid). Postihuje téměř každého druhého pacienta, který má po prodělání COVID-19 další kognitivní potíže, jako je porucha paměti nebo soustředění. A jak se ukazuje, nejde o subjektivní vjem pacientů – je totiž pravděpodobným projevem poškození mozku, které je způsobeno těžkým průběhem nákazy a přetrvává roky. Objektivní důkazy o zasažení CNS přinesla nová studie postřednictvím analýzy kognitivních testů, symptomů popisovaných pacienty, zobrazovacích vyšetření mozku a biomarkerů jeho poškození.
U 351 pacientů hospitalizovaných s vážným průběhem COVID-19 hledali vědci z Velké Británie důkazy o poškození mozku rok po nákaze virem a porovnávali je s nálezy 2927 kontrolních jedinců odpovídajícího věku.
Poškození mozku odpovídá zestárnutí mozku o 20 let
Pacienti s postcovidovým syndromem byli v kognitivních testech méně přesní a pomalejší a rovněž měli nejméně jednu duševní poruchu, jako je deprese, úzkost nebo posttraumatická stresová porucha. Pozorovaný deficit kognitivních funkcí odpovídal 20 letům stárnutí mozku. „Problémy s kognicí a pamětí, na něž si pacienti stěžovali, byly spojené s neuroanatomickými změnami mozku,“ zdůraznil klíčový závěr studie její hlavní autor a ředitel Infection Neuroscience Lab na Liverpoolské univerzitě profesor Benedict Michael.
To má značný význam nejen pro odborníky, ale zejména pro nemocné – potvrdilo se totiž, že jejich symptomy nejsou jen výplodem jejich představivosti, ale existují objektivní důkazy, že mozek byl onemocněním COVID-19 skutečně zasažen. „Výsledky naznačují, že klinici by měli překonat svůj skepticismus a zvážit možnost, že jejich pacienti utrpěli poškození mozku a měli by být řádně léčeni,“ řekl k výsledkům této studie neuropsychiatr z Vanderbiltovy univerzity James C. Jackson.
Atrofie mozku jako důsledek imunitní reakce
Jak vlastně onemocnění COVID-19 mozek podle prezentovaných zjištění poškozuje? Již předchozí výzkum naznačil, že mechanismus by mohl souviset s nedostatkem kyslíku, s nímž se při vážném průběhu této infekce mozek potýká, zejména u pacientů, jejichž stav vyžaduje umělou ventilaci. Zobrazení mozku pacientů s COVID-19 v předchozím výzkumu ukázalo atrofii šedé hmoty, která byla vyvolána zánětem ze zvýšené imunitní odpovědi, nikoliv virem samotným.
Vědci navrhli i možnou prevenci poškození – neuroprotektivní účinky by mohly vykazovat kortikosteroidy podávané k redukci zánětu během hospitalizace. Také další modality, které se využívají v léčbě nemocných s poškozením mozku, mohou být efektivní v léčbě symptomů mozkové mlhy spojené s postcovidovým syndromem. Patří sem řečová či kognitivní terapie, ergoterapie a specializovaná léčba případných duševních chorob.
Léčba symptomů mozkové mlhy může podle vědců pomoci pacientům vrátit se do normálního života. Zvýšené biomarkery mozkového poškození a změny na zobrazení mozku totiž korelují s problémy, s nimiž se pacienti potýkají v každodenním životě. Mohou se týkat zapamatování si informací, syntézy velkého množství informací, dodržení termínů nebo soustředění na právě probíhající činnost.
Výzkum nabídl odpovědi na některé otázky, další otázky otevřel
Přes cenná zjištění studie neříká nic o tom, zda COVID-19 může ovlivnit mozek jedinců, kteří prodělali tuto infekci v méně závažné formě.
Dále existuje obava, že i přes léčbu může být poškození mozku v rámci postcovidového syndromu dlouhodobé a urychlit nástup demence a Alzheimerovy nemoci u těch, kteří jsou k těmto neurodegenerativním chorobám náchylní. Naznačila to již dříve studie National Institute of Neurological Disorders and Stroke, podle níž u lidí, kteří již demencí trpí, COVID-19 akceleroval negativní strukturální i funkční změny v mozku.
Doc. Vladimír Koblížek:
S neurologickými projevy postcovidového syndromu si zatím neumíme moc poradit
(pok, eve)
Zdroje:
1. Michael B., Wood G., Sargent B. et al. Post-COVID cognitive deficits at one year are global and associated with elevated brain injury markers and grey matter volume reduction: national prospective study. Research Square 2024 Jan 5, doi: 10.21203/rs.3.rs-3818580/v1.
2. Novak S. New evidence suggests long COVID could be a brain injury. Medscape, 2024 Feb 8. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/new-evidence-suggests-long-covid-could-be-brain-injury-2024a10002v0
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Alergologie a imunologie Dětská psychiatrie Chirurgie všeobecná Infekční lékařství Intenzivní medicína Kardiologie Mikrobiologie Neurologie Praktické lékařství pro dospělé PsychiatrieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- ASCO 2024: Elektronické cigarety – riziko pro mladou generaci a naděje pro dospělé kuřáky
- Při vzniku života zřejmě hrály klíčovou roli obří viry
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
- Vitaminy v topických magistraliter přípravcích – co je důležité vědět pro praxi?
- Ibuprofen jako alternativa antibiotik při léčbě infekcí močových cest
Mohlo by vás zajímat
- Intranazální fixní kombinace olopatadin hydrochlorid/momethason furoát v léčbě alergické rýmy
- Farmakovigilanční studie perorálních antivirotik indikovaných v léčbě COVID-19
- Farmakovigilanční studie perorálních antivirotik indikovaných v léčbě COVID-19
- Flexofytol® – přírodní revoluce v boji proti osteoartróze kloubů
- Kombinace nutričních doplňků zlepšuje inzulinovou senzitivitu u nemocných s metabolickým syndromem
- Nutraceutický účinek Armolipidu Plus ve snižování celkového a LDL cholesterolu u jedinců s mírnou až středně závažnou dyslipidemií