Složení medu se liší podle toho, z jakých rostlin včely sbírají nektar. Med z rododendronů, obsahující grayanotoxiny, byl po tisíciletí získáván především v Turecku. Nyní se objevuje jako prostředek lidového léčitelství a alternativní medicíny a med nebo extrakty z rododendronů lze koupit také on-line. Jejich užívání je však velmi nebezpečné.
„Šílený med“ pochází z východního Turecka, z pobřeží Černého moře, kde byl od starověku užíván nejčastěji jako droga nebo afrodiziakum. Slabá intoxikace je popisována jako euforie, někdy s halucinačními vjemy. Těžší intoxikace však může mít dramatický průběh, jak se o tom přesvědčilo například vojsko Pompeia Velikého (106–48 př. n. l.), které bylo během svého tažení na Blízký východ „šíleným medem“ paralyzováno a poté bez námahy pobito Peršany. O jeho účinku se ovšem zmiňuje už Xenofon ve své Anabázi v roce 401 př. n. l.
Listy, květy, pupeny a druhotné produkty získávané z některých rostlin čeledi Ericaceae, jako je Rhododendron (včetně např. azalky, R. mucronulatum), Pieris, Agarista a Kalmia, obsahují grayanotoxiny. Tyto diterpeny působí prostřednictvím vazby na sodíkové kanály Nav1.x, které jsou exprimovány na některých neuronech. Vazba toxinů vede k nemožnosti inaktivace sodíkového kanálu a k trvalé depolarizaci neuronů. Nejvíce se intoxikace projevuje na neuronech parasympatiku (n. vagus).
S požitím grayanotoxinů je spojena celá řada klinických příznaků. Nejčastěji byla pozorována hypotenze, dále poruchy srdečního rytmu (AV blokády, asystolie a sinusová bradykardie), nauzea a/nebo zvracení, pocení a poruchy vědomí. Vzácněji byly popsány synkopy, rozmazané vidění nebo diplopie, případně salivace. Jsou zaznamenány i případy infarktu myokardu a fibrilace síní. Symptomy se dostavují nejčastěji mezi 20 minutami a 3 hodinami po požití toxinu a přetrvávají po dobu 1−2 dnů. Léčba se skládá z podávání atropinu a infuzní terapie.
Většina případů otravy je považována za neúmyslné požití jedu, ale objevují se i případy vědomé intoxikace. Někteří lidé „šílený med“ užijí, protože věří, že účinkuje jako afrodiziakum. Další jej užívají na základě doporučení lidového léčitelství k terapii gastritidy, gastroduodenální vředové choroby, slabosti, artritidy, diabetu nebo hypertenze.
Mají však grayanotoxiny skutečný terapeutický potenciál? To zatím není zcela jisté. Popsané případy intoxikace ukazují, že požití toxinu způsobuje dramatický pokles krevního tlaku a srdeční frekvence, dosud však nebylo zjištěno, zda je účinek reálně terapeuticky využitelný, nebo zda by původní grayanotoxiny mohly posloužit k přípravě lépe účinných polosyntetických derivátů. V současné době se dá „šílený med“ na internetu zakoupit jako prostředek přírodní, alternativní medicíny. Vzhledem k množství dokumentovaných a často téměř fatálních intoxikací by měl být považován za nebezpečný. Některé státy (např. Jižní Korea) už jej z tohoto důvodu postavily mimo zákon.
Povědomí o bioaktivních látkách přítomných v rododendronech je zatím malé a výzkumy jsou teprve v začátcích. K sehnání on-line je ale jak „šílený med“, tak i různé extrakty a blíže nespecifikované „čajové směsi“ obsahující grayanotoxiny. Odborníci prozatím doporučují jejich používání striktně odmítat.
(pez)
Zdroje:
