Tělo jako zdroj léčivých látek aneb měla Čachtická paní pravdu?

14. 9. 2021

Jakékoliv poškození kožního krytu je následováno okamžitou snahou organismu o obnovení této ochranné bariéry. Na konferenci Angis v Ostravě zazněla zajímavá přednáška o možnostech podpory hojení ran pomocí přípravků, které obsahují růstové faktory získávané z krevní plazmy.

Hojení rány představuje velmi složitý komplex dějů, které probíhají v několika navzájem se prolínajících fázích. Do všech procesů je zapojeno velké množství různých typů buněk a enzymatických systémů, jež ve výsledku vedou k obnově struktury a funkce tkáně.

Růstové faktory destiček a jejich význam

Zvlášť důležitou součástí celé kaskády jsou krevní destičky (trombocyty). Bezprostředně po poranění vytvářejí primární hemostatickou zátku a společně s kontrakcí cévní stěny se podílejí na zástavě krvácení. Během aktivace, a také působením trombinu ve fázi sekundární hemostázy, secenerují ze svých granul do extravaskulárního prostoru řadu molekul charakteru glykoproteinů, které se označují jako trombocytové růstové faktory. Po uvolnění se okamžitě vážou na transmembránové receptory obsažené například ve fibroblastech, endotelových buňkách, buňkách epidermis a mezenchymových kmenových buňkách. Některé růstové faktory jsou schopné ovlivňovat několik různých typů buněk, jiné působí přísně specificky. Z hlediska funkce patří mezi nejvíce prozkoumané destičkový růstový faktor (PDGF), vaskulární endotelový růstový faktor (VEGF) nebo fibroblastový růstový faktor (FGF).

Je nutné připomenout, že součástí trombocytů jsou také plazmatické bílkoviny, které byly endocytovány destičkami během pobytu v krvi. Jde například o inzulinu podobný růstový faktor (IGF) nebo hepatocytový růstový faktor (HGF).

Obě zmíněné skupiny představují velmi významné stimulanty angiogeneze a dalších reparačních procesů v rámci hojení. Podílejí se na tvorbě granulační tkáně tím, že stimulují angiogenezi, indukují proliferaci a diferenciaci buněk, zvyšují produkci kolagenu a regulují syntézu proteinu a DNA v místě postižení.

Zdroje a získávání

Růstové faktory a plazmatické proteiny z trombocytů se podávají buď ve formě tzv. plazmy bohaté na trombocyty (PRP − platelet rich plasma), nebo ve formě destičkového lyzátu (extraktu). PRP se nejčastěji získává separační centrifugací a jedná se o frakci autologní krve, v níž je koncentrace trombocytů vyšší než v periferní krvi. Lyzát pak představuje zkoncentrovanou formu PRP humánního nebo živočišného původu.

Využití v medicíně a kosmetice

Bylo prokázáno, že exogenní dodání trombocytových růstových faktorů do oblasti defektu podporuje hojivé a regenerační procesy. Konkrétně se využívá například v ortopedii pro zmírnění osteoartritických změn, ve stomatologii při náročnějších ortodontických zákrocích nebo v oftalmologii k terapii syndromu suchého oka. Velmi dobrý efekt vykazují také při hojení chronických a těžko hojitelných ran, například bércových vředů, dekubitů, píštělí nebo análních fisur. Velký boom zažívají destičkové faktory v kosmetologii, plastické a estetické chirurgii.

V rámci prezentace byly představeny kosmetické přípravky s obsahem zvířecího (telecího) lyzátu destičkových faktorů pod názvem Plasmagel Future a Plasmacreme. Vyrábí je česká firma Future Medicine ve spolupráci se společností Biomedica. Plasmagel Future je vhodný spíše pro poškozenou nebo porušenou pokožku, na drobné odřeniny a zhojené jizvy. Plasmacreme navíc obsahuje jojobový, kokosový olej a bambucké máslo. Hodí se jako podklad pro make-up, pomáhá hydratovat pleť a zmírňovat známky stárnutí.

Ačkoliv legislativně tyto produkty spadají pod kosmetické přípravky, nedá se jim upřít odborně podložený mechanismus účinku. Je jen otázkou času, kdy si topické přípravky s obsahem destičkových růstových faktorů najdou své pevné místo v kosmetologii a dermatologii.

(zemt)

Zdroje:
1. Hlávková L. Potenciál využití krevní plazmy a destičkových faktorů v hojení ran a kosmetice. Odborná konference Angis, Ostrava, 10. října 2019.
2. Frei R., Biosca F. E., Handl M., Trč T. Funkce růstových faktorů v lidském organismu a jejich využití v medicíně, zejména v ortopedii a traumatologii. Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Čechoslovaca 2008; 75 (4): 247−252. Dostupné na: www.achot.cz/detail.php?stat=191



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se