Farmakologickým pohledem termín kanabinoidy společně označuje látky, které se v organismu vážou na kanabinoidní receptory CB1 a CB2. V lidském organismu jsou fyziologicky přítomné endogenní kanabinoidy. Fytokanabinoidy se do organismu dostávají exogenně a jedná se o přírodní látky produkované rostlinami, především konopím. Mezi fytokanabinoidy má největší terapeutický potenciál kanabidiol (CBD), látka bez psychotropního působení, která byla a je předmětem řady výzkumných prací.
Moderní léčba deprese má stále své limity účinnosti, proto se současný psychofarmakologický výzkum hojně zaměřuje na hledání nových přístupů a nových antidepresiv. Již v roce 2010 byla prokázána a od té doby několikrát potvrzena antidepresivní účinnost CBD ve zvířecích modelech. Recentní preklinické studie potvrzují rychlý nástup antidepresivního účinku CBD a jeho dlouhodobé udržení.
CBD indukuje buněčné a molekulární změny v mozkových oblastech souvisejících s neurobiologií deprese, jako je zvýšení hladiny mozkového neurotrofního faktoru (BDNF), o němž je známo, že je nositelem antidepresivního účinku. Interaguje také s neurotransmiterovými systémy, např. serotonergním a glutamátergním. Vlivem CBD dochází rovněž k indukci synaptogeneze v mediálním prefrontálním kortexu a zvýšené neurogenezi v hippokampu.
Receptory CB1 jsou hojně distribuovány napříč kortexem a v některých limbických oblastech typicky asociovaných se strachem. U lidí s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) dochází ke zvýšené expresi CB1 a snížené dostupnosti endokanabinoidu anandamidu, což naznačuje roli endokanabinoidního systému v PTSD.
V animálních modelech úzkosti se pracuje s tzv. naučeným strachem, behaviorálním fenoménem, který má určitý translační potenciál pro výzkum úzkostných poruch a jejich léčby u člověka. Právě proces „učení“ a „naučení se“ strachu (tj. zapamatování si impulzu, který strach vyvolává, jeho spojení s podmíněnou reakcí na tento impulz a následné vyvolání vzpomínek na tento impulz) se u zvířat jeví jako významný a vhodný k farmakologickému ovlivnění. Nedávné preklinické studie naznačují vliv CBD na oslabení „paměťové stopy“ impulzu vyvolávajícího naučený strach a také poukazují na akutní anxiolytický účinek CBD. Toho by v budoucnu mohlo být s výhodou využito pro úvod do farmakoterapie, než začnou působit léky 1. volby, jako jsou SSRI či SNRI. Publikovány již byly i některé prvotní klinické zkušenosti s CBD u pacientů s úzkostnými poruchami, nicméně ačkoliv jsou to zprávy povzbuzující, nelze je zatím brát za validní důkazy účinnosti.
Na endokanabinoidní systém se také zaměřil také biomedicínský výzkum v oblasti stárnutí a patologií vázaných na zvyšující se věk. Během stárnutí dochází k mnoha neurochemickým, neuroanatomickým a hormonálním změnám, jež ovlivňují funkce nervového systému a mohou být podkladem pro vznik neurodegenerativních i jiných neurologických onemocnění. V preklinických experimentech se ukázalo, že ovlivnění endokanabinoidního systému může působit příznivě v animálních modelech těchto onemocnění. Bylo také zjištěno, že se tento systém podílí na modulaci cyklu spánku a bdění. Tato oblast je však zatím málo prozkoumaná a je třeba dalších studií, které by celou problematiku osvětlily a diskutovaly potenciální využití kanabinoidů v léčbě poruch spánku ve stáří.
(lexi)
Zdroje:
