Přednášející v úvodu připomněl zajímavá fakta o historii vývoje antikoncepčních prostředků. První nitroděložní tělísko bylo vyrobeno na počátku 20. století ze střeva housenky bource morušového. První kontracepční tableta pod názvem Enovid však byla schválena v USA až v roce 1960 a obsahovala kromě progestinu také dnes již neuvěřitelných 150 mg mestranolu. Celá 90. léta 20. století pak byla ve znamení snižování dávek estrogenu až k dnešním hodnotám, které jsou bezmála 10× nižší.
V souvislosti s metabolismem podaných estrogenů, zejména ethinylestradiolu (EE), je třeba upozornit na význam enterohepatálního oběhu a střevní mikrobioty. Pokud je střevní mikrobiota negativně ovlivněna antibiotiky, nemusí dojít k dekonjugaci EE a množství volné frakce léčiva nutné k účinku se tak sníží. Nemělo by se zapomínat ani na možné interakce na úrovni ovlivnění cytochromu P450, např. snížení účinku lamotriginu.
Jednou z nejzávažnějších obav uživatelek hormonální antikoncepce (HA) je, že její užívání způsobuje zhoubné nádory. Existuje řada studií, které zkoumaly souvislost HA se vznikem onkologických onemocnění vaječníků, prsu, děložní sliznice a tlustého střeva a konečníku. Jednoznačná interpretace jejich výsledků však není jednoduchá, protože záleží na aplikační formě (tablety, tělísko), složení přípravku (gestagenní, kombinovaná), dávce, době užívání a jiných predispozičních faktorech ženy.
Pokud jde o mýtus o negativním ovlivnění plodnosti, současné statistiky ukazují, že se nezakládá na pravdě. 50 % žen otěhotní po vysazení antikoncepčních tablet do 3 měsíců.
U uživatelek kombinované perorální HA je ovšem vyšší riziko vzniku arteriální trombózy, přičemž jako nejbezpečnější se jeví kombinace ethinylestradiolu v dávce 30 μg společně s levonorgestrelem.
Autor sdělení připomněl známý fakt, že kombinovaná perorální kontracepce zvyšuje plazmatické koncentrace některých koagulačních faktorů a ovlivňuje průběh fibrinolýzy. Obava ze vzniku žilní tromboembolické příhody je tak namístě. Vliv na míru rizika má ovšem dávka EE – do 50 μg je srovnatelná s ženami bez HA, nad 50 μg se zvyšuje. Z užívaných progestinů mají nejmenší riziko preparáty 2. generace, především levonorgestrel, norgestimát nebo norethisteron.
Dalším steskem žen bývá přibývání na váze. Rozsáhlá analýza z roku 2011, která srovnávala data 49 studií o kombinované antikoncepci, tento trend neprokázala. Má se za to, že nárůst hmotnosti je způsoben pravděpodobně spíše retencí tekutin než zmnožením podkožního tuku.
Výčet faktů a mýtů o antikoncepci byl zakončen tématem jejího vlivu na libido. Ve studii věnované EE, kterou publikovali Pastor et al. v roce 2013, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v sexuální touze u uživatelek nejběžnější dávky (20–35 μg) ethinylestradiolu.
V pořadí již pětatřicáté Lékárnické dny, jež každoročně patří mezi nejvýznamnější odborné akce svého druhu u nás, letos proběhly ve dnech 4.–6. října 2019, a to tradičně pod záštitou České farmaceutické společnosti ČLS JEP. Přednášející z řad lékařů i farmaceutů tentokrát prezentovali své příspěvky na témata převážně gynekologická, dermatologická a imunofarmakologická. Industriální prostředí multifunkční auly Gong v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě přivítalo bezmála 200 účastníků z celé republiky. Během dvoudenního programu měli posluchači také možnost zúčastnit se komentované prohlídky Dolní oblasti a poslechnout si vystoupení Ostravského smíšeného sboru. Celou konferencí provázel s grácií sobě vlastní předseda sekce lékárenství ČFS ČLS JEP PharmDr. Pavel Grodza.
(zemt)
Zdroj: Černý D. Mýty a fakta o antikoncepci. XXXV. lékárnické dny, Ostrava-Vítkovice, 5. 10. 2019.
