Enzym laktázu (β-D-galaktosidázu) tvoří buňky dvanácterníku a lačníku a jeho úkolem je štěpit laktózu na glukózu a galaktózu. Tyto monosacharidy jsou následně absorbovány střevem a využity jako zdroj energie. Laktáza se fyziologicky tvoří u novorozenců, kojenců a batolat, protože mateřské mléko představuje jejich hlavní zdroj výživy. Následná schopnost trávit laktózu z kravského mléka i v dospělosti, tzv. perzistence laktázy, je dána především genetickou výbavou jedinců, u kterých se během evoluce zachovala výhodná mutace genu pro laktázu.
Vrozený deficit laktázy (alaktázie) představuje vzácné onemocnění spojené s těžkou průjmovou acidózou a hyperkalcémií. Předčasně narozené děti mohou trpět tzv. vývojovým deficitem laktázy, který souvisí s nezralostí trávicího systému. U dospělých dochází k primárnímu nedostatku laktázy (hypolaktázii) v důsledku polymorfismu příslušného genu. Naopak sekundární hypolaktázie bývá nejčastěji spojována se zánětlivými či infekčními chorobami tenkého střeva, často doprovází celiakii, Crohnovu chorobu, střevní infekce nebo je důsledkem ozařování.
Nestrávená laktóza podléhá v tlustém střevě bakteriální fermentaci, při níž vznikají organické kyseliny (zejména mléčná a octová), které okyselují obsah a podporují peristaltiku. Kromě metabolické aktivity střevní mikrobioty spojené se zvýšeným meteorismem a flatulencí má i samotná laktóza osmotický účinek a vede k retenci vody ve střevním obsahu a průjmovité stolici. Někteří jedinci však popisují rovněž extraintestinální symptomy, jakými jsou bolesti hlavy, únava nebo kožní projevy.
Úspěšnost intervence se u jednotlivých pacientů liší a závisí na mnoha faktorech. Mezi ty hlavní patří množství přijaté laktózy ve stravě, aktivita zbytkové laktázy, přítomnost dalších nutričních složek a individuální složení mikrobioty. Významnou roli hrají také psychické aspekty, etnický původ, stravovací návyky a přidružená onemocnění.
Vyhýbání se všem mléčným výrobkům se u pacientů s intolerancí laktózy již nedoporučuje. Ve většině případů stačí ke kontrole příznaků omezení konzumace potravin a nápojů obsahujících laktózu nebo jejich nahrazení nízkolaktózovými a bezlaktózovými alternativami. Evropská legislativa požaduje, aby v produktech s tzv. nízkým obsahem laktózy byl její obsah < 1 g/100 g a v produktech bez laktózy < 10 mg na 100 g nebo 100 ml potraviny (0,01 %). Jiné limity však platí v Itálii, Indii a Číně.
Většina lidí s laktózovou intolerancí dokáže tolerovat 12−15 gramů laktózy v jedné dávce, případně i množství vyšší, pokud je rozděleno do menších denních dávek. Individuální rozdíly jsou ovšem tak výrazné, že není možné určit jednotnou tolerovatelnou úroveň pro všechny. Řada studií také ukazuje, že snášenlivost se zvyšuje kombinací s dalšími nutrienty (například mléko s ovesnými vločkami).
Na trhu se laktáza vyskytuje pouze v doplňcích stravy. Množství enzymu se udává buď v tzv. laktázových jednotkách ALU (acid lactase units), jako FCC (Food Chemical Codex) a nejsprávněji v podobě FCC ALU. Jedná se o totožný parametr, udávající katalytickou aktivitu enzymu. Obvykle se doporučuje užívat 1 tabletu před každým jídlem s (předpokládaným) obsahem laktózy.
I když několik výzkumů poukázalo na pozitivní vztah mezi tolerancí laktózy a podáváním určitých bakteriálních kmenů s enzymatickou aktivitou beta-galaktosidáz, nedají se (hlavně z důvodu značné heterogenity studií) vyvodit jednoznačné závěry o tom, zda taková probiotika doporučovat.
Laktóza je díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem jednou z nejčastěji používaných pomocných látek. Bývá součástí tablet, kapslí, pastilek a práškových forem k inhalaci. Pacienti s laktózovou intolerancí proto často poptávají léky bez jejího obsahu.
V případě léčivých přípravků lze informaci o její přítomnosti a množství najít v souhrnu údajů o přípravku − v části o kvantitativním a kvalitativním složení. Jedná se o tzv. pomocnou látku se známým účinkem, jejíž množství se pohybuje zpravidla mezi 100 a 200 mg a obvykle nepřesahuje 400 mg na tabletu či kapsli. Na doplňcích stravy a zdravotnických prostředcích není povinnost informaci o přítomnosti laktózy uvádět.
Laktózu v magistraliter přípravcích lze nahradit pomocí komerčních směsí, které obsahují kombinaci mikrokrystalické celulózy a koloidního oxidu křemičitého nebo kukuřičného škrobu, talku a stearanu hořečnatého.
Kromě laktózové intolerance se na gastrointestinálních potížích po konzumaci určitých potravin mohou podílet i celiakie, syndrom dráždivého tračníku nebo alergie na bílkovinu kravského mléka. Správná diagnostika je proto nezbytná především pro cílený zásah do jídelníčku a prevenci nutričních deficitů.
(zemt)
Zdroje:
1. Stock J. T., Wells J. C. K. Dairying and the evolution and consequences of lactase persistence in humans. Anim Front 2023; 13 (3): 7−13, doi: 10.1093/af/vfad022.
2. Szilagyi A., Ishayek N. Lactose intolerance, dairy avoidance, and treatment options. Nutrients 2018; 10 (12): 1994, doi:10.3390/nu10121994.
3. Dominici S., Marescotti F., Sanmartin C. et al. Lactose: characteristics, food and drug-related applications, and its possible substitutions in meeting the needs of people with lactose intolerance. Foods 2022; 11 (10): 1486, doi: 10.3390/foods11101486.
4. Verducci M. FCC, ALU, Lactase Unit and quantity of enzyme to be taken. A mystery finally solved! Nutras, 2018 May 21. Dostupné na: www.lactosolution.com/en/blog/lactase/fcc-alu-lactase-unit-and-quantity-of-enzyme-to-be-taken-a-mystery-finally-solved
