Je třeba přehodnotit praxi předepisování antibiotik?

4. 5. 2019

Podle skupiny britských odborníků není nutnost dobírání antibiotik podložena žádným důkazem, může dokonce antibiotickou rezistenci zhoršovat. Někteří dokonce tvrdí, že se jedná o mýtus předávaný už od dob Alexandra Fleminga.

Inzerce

Dobírat, či nedobírat?

Rezistence vůči antibiotikům (ATB) představuje globální hrozbu pro zdraví lidstva. Obecně se doporučuje dobrat ATB i v případě, že se pacient cítí dobře, protože předčasné ukončení léčby vede k růstu bakterií rezistentních vůči ATB. Analýza infektologa prof. Martina Llewelyna z Brighton and Sussex Medical School a jeho spolupracovníků z Oxfordu a Brightonu, která vyšla v prestižním British Medical Journal, ovšem tvrdí opak.

Nedostatek skutečných důkazů

Jeden z autorů práce, prof. Tim Peto z Oxfordské univerzity, zkoumal spolu s kolegy původ této poučky, ale nepodařilo se jim zjistit, jak vznikla. Mohla by vycházet například z jedné nepodložené spekulace objevitele penicilinu. „Je to zpomalená ‚falešná zpráva‘. Šířila se ústně ještě před dobou internetovou,“ uvedl Peto pro deník The Independent. Pacientům proto doporučují přestat užívat léky ve chvíli, kdy se začnou cítit lépe.

Review britských expertů pak poukazuje na nedostatek studií se zaměřením na nejkratší nutnou dobu léčby. Navíc existují pouze minimální doklady, že by kratší léčba vedla k selhání terapie nebo většímu riziku vzniku rezistence. Předepisování fixního počtu dní podávání léčby může zároveň přispět k přehlédnutí individuálních charakteristik pacientů.

Skepse je na místě

Většina odborníků však zůstává k tomuto převratnému tvrzení skeptická. Analýza podle nich vyžaduje další výzkum, který by zjišťoval dopad na pacienty. Jsou sice známy případy, kdy se kratší užívání ukázalo jako vhodnější, ale existují infekce, při kterých je třeba užívat ATB déle.

Případná změna odborných doporučení by pak měla být podložena validními klinickými důkazy – randomizovanými klinickými studiemi, systematickými přehledy a metaanalýzami. Dokud však nebudou k dispozici, britská Národní zdravotní služba (NHS) pacientům nedoporučuje léky svévolně vysazovat.

Přinesla by změna více užitku než škod?

Praktičtí lékaři namítají, že tak zásadní změna přístupu by mohla lidi zmást. Navíc by hrozilo, že někteří pacienti znovu onemocní, protože zlepšení symptomů ještě neznamená úplné vyléčení infekce. Předsedkyně Královské společnosti praktických lékařů prof. Helen Stokesová-Lampardová souhlasí s potřebou kvalitnějších studií a varuje před zbrklou změnou praxe na základě jediné studie.

Odborná veřejnost přesto připouští, že nová zjištění mají význam. Prezident Britské imunologické společnosti prof. Peter Openshaw uvažuje o konceptu používání ATB pouze k redukci bakteriální zátěže na úroveň, na které se s ní již imunitní systém pacienta vyrovná sám. Podle epidemiologa prof. Marka Woolhouse z Edinburské univerzity se praxe v předepisování musí v každém případě změnit, protože aktuálně užívané množství ATB je neudržitelně vysoké.

(lkt)

Zdroje:
1. Llewelyn M. J., Fitzpatrick J. M., Darwin E. et al. The antibiotic course has had its day. BMJ 2017; 358: j3418, doi: 10.1136/bmj.j3418.
2. Dobírat antibiotika, když se pacientům uleví, je mýtus, tvrdí britská studie. Další odborníci jsou ale opatrní. Zdravotnický deník 29. 7. 2017. Dostupné na: www.zdravotnickydenik.cz/2017/07/dobirat-antibiotika-kdyz-se-pacientum-ulevi-mytus-tvrdi-britska-studie-dalsi-odbornici-jsou-opatrni



Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistent
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se