Kyselina chlorná jako možnost léčby pruritu
V poslední době se k léčbě pruritu navrhuje lokálně aplikovaná kyselina chlorná (HClO). Není však známo, zda pruritus tlumí, nebo podporuje. Autoři níže prezentované práce se zaměřili na možné zásahy kyseliny chlorné do patofyziologického procesu svědění.
HClO v lidském organismu
Kyselina chlorná je produkována fyziologicky některými buňkami imunitního systému a má významný mikrobicidní efekt v rámci imunologické odpovědi. Její vlastnosti úzce souvisí s pH roztoku, ve kterém je rozpuštěna, přičemž nejstabilnější je v rozmezí pH 3,5−7,5. Výrazné odchylky v pH vehikula přispívají k podráždění epidermis.
Etiopatogeneze pruritu
Pruritus je běžným symptomem různých typů dermatitid a velmi negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Na pocitu svědění se podílí řada receptorů a receptorových systémů, na něž jako agonisté působí histamin, leukotrieny, interleukin IL-2, nervový růstový faktor (NGF) a různé typy proteáz.
Možnosti snížení svědivosti kůže
Kyselina chlorná se může podílet na snížení svědivosti kůže dvěma mechanismy: 1) působí mikrobicidně na kožní patogeny, především na zlatého stafylokoka, v případě atopické dermatitidy často významně přemnoženého, 2) uplatňuje se protizánětlivý efekt, který spočívá v potlačení aktivity histaminu, leukotrienu B4 (LTB4) a IL-2, zapojených do patofyziologie svědění.
Ke zhoršení pruritu může kyselina chlorná naopak přispívat tím, že podporuje tvorbu NGF. Případné nežádoucí účinky HClO souvisejí s dlouhodobou expozicí a vysokou dávkou. Zahrnují iritační kontaktní dermatitidu a méně častou alergickou kontaktní dermatitidu.
Výsledky studie
Do klinické studie, která specificky testovala efekt lokální kyseliny chlorné na pruritus, bylo zahrnuto 20 pacientů s diagnózou atopické dermatitidy. Během 7 dnů jim byl aplikován hydrogel s obsahem 0,008 % HClO a 0,002 % chlornanu sodného (NaClO). Statisticky významné potlačení svědivosti se prokázalo 3. den, přičemž během 4.−7. dne se do léčebného režimu zahrnula i pěna obnovující kožní bariéru, která efekt ještě podpořila.
Závěr a diskuse
Zatím je k dispozici málo kvalitních studií a i přes nadějné výsledky nejsou dosud objasněny všechny mechanismy účinku kyseliny chlorné na potlačení svědivosti. Budoucí výzkumy by měly potvrdit a upřesnit dosud známé hypotézy a rozšířit tak možnosti léčby pruritu.
(zemt)
Zdroj: Pelgrift R. Y., Friedman A. J. Topical hypochlorous acid (HOCl) as a potential treatment of pruritus. Curr Derm Rep 2013; 2(3): 181−190, doi: 10.1007/s13671-013-0052-z.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.