Léčba akné dospělých vyžaduje odlišný přístup
Acne vulgaris je chronické zánětlivé onemocnění pilosebaceózní jednotky, které se vyskytuje v různé intenzitě nejčastěji v pubertě. Poslední dobou však došlo ke statisticky významnému nárůstu případů v dospělosti, respektive u osob starších 25 let. Může jít o perzistující akné s počátkem v pubertě nebo o nově vzniklé akné s nástupem po 25. roce, přetrvávající nezřídka až do věku 50 let.
Úvod
Acne postpubertalis (akné dospělých) představuje zvýšenou psychosociální zátěž s negativním dopadem na kvalitu života. Může dokonce vést k profesní a společenské diskriminaci. Proto vyžaduje odlišný terapeutický přístup. Pacienti hledají různé, často neodborné léčebné metody. Na druhé straně dospělé pacienty není třeba přesvědčovat o nutnosti pravidelné aplikace léčiv.
Zevní (místní) léčba
Aplikují se lokální retinoidy. U dospělých je důležitá dobrá snášenlivost, protože se jedná o dlouhodobou léčbu. Je třeba jim důkladně vysvětlit patogenezi onemocnění, upozornit na pomalu nastupující efekt léčby (po měsíci léčby) a poučit o postupném zvyšování expoziční doby za účelem minimalizace iritačního potenciálu. Ve 2.−3. týdnu terapie se projeví rebound fenomén. Důvodem je urychlení klinicky dosud nezřetelné zánětlivé přeměny některých komedonů. Dospělí pacienti mají sušší pokožku (snížená seborea), jejíž kvalitu retinoidy přechodně zhorší. Je dobré jim doporučit používat ráno a během dne dostatečně silný a neiritující hydratační krém. Starší pacientky povzbudí informace o antiagingovém efektu retinoidů. V případě intolerance lze podávat kyselinu azelaovou.
Při výraznější převaze zánětlivých papulopustul se doporučuje začít léčbu přípravky s antibakteriálním účinkem, nejlépe benzoylperoxidem. Na rozdíl od lokálních antibiotik nevytvářejí bakteriální rezistenci. Je však třeba upozornit na jeho „odbarvovací“ efekt. Většina žen − na rozdíl od mužů − toleruje benzoylperoxid hůře, protože působí vysušování a šupinatění pokožky. V takovém případě se aplikují antibiotika, obvykle erythromycin či klindamycin, vždy v prodyšném vehikulu (sol., lot., crm., pst.), nejlépe v kombinaci s retinoidy, benzoylperoxidem, kyselinou azelaovou nebo zinkem, které redukují vznik bakteriální rezistence.
Celková (systémová) léčba
U dospělých pacientů je třeba přihlédnout k nově nastupujícím onemocněním staršího věku. Nejčastější kontraindikací jsou těžší hepatopatie a nefropatie a jiná metabolická onemocnění. Celková léčba akné se neprovádí během těhotenství, při jeho plánování nebo podezření na něj.
Používají se tři skupiny léků:
1. Antibiotika
Tetracyklinová antibiotika (tetracyklin, doxycyklin) inhibují bakteriální lipázy, navíc mají lipofilní charakter. Nepodávají se dětem do 8 let věku, těhotným a kojícím ženám. Během léčby je zakázáno slunění a návštěva solárií, protože hrozí fototoxické a fotoalergické reakce a pigmentace.
Makrolidová antibiotika (azithromycin) dobře penetrují tkáněmi včetně kůže a tělními tekutinami. Azithromycin má širokospektrální účinek na Propionibacterium acnesi a výrazný imunomodulační vliv. Při dlouhodobějším podávání se mohou vyskytnout gastrointestinální obtíže, diabetes a pseudomembranózní kolitida.
2. Hormonální léčba, antiandrogeny
Perorální antikoncepce má na léčbu akné pozitivní účinek. Doporučuje se spolupráce s gynekologem za účelem vyloučení geneticky podmíněné trombofilie. Opatrnosti je třeba u anamnézy rakoviny prsu a nekorigované hypertenze.
Antiandrogeny blokují působení androgenů na cílové tkáně, v případě akné na mazové žlázy. Nejznámějším a nejsilnějším antiandrogenem je cyproteron-acetát, který se kombinuje s nízkou dávkou estrogenu.
3. Izotretinoin (kyselina 13-cis-retinová)
Má přímý inhibiční vliv na mazovou žlázu a dozrávání sebocytů se specifickým působením na proliferující sebaceózní epitel. Výrazně snižuje tvorbu kožního mazu, omezuje keratinizaci, působí protizánětlivě a imunomodulačně. Biologická dostupnost je pouze 25 %, ale použití s mlékem nebo tučným jídlem ji zvyšuje.
Absolutní kontraindikaci představuje přecitlivělost na izotretinoin a látky obsažené v lékovém obalu (sója, arašídy), dále těhotenství, jeho plánování, kojení, hypervitaminóza A, těžší poruchy jater a ledvin, výrazná a neléčená hyperlipidémie a léčba tetracykliny. Opatrnosti je třeba u pacientů, jejichž profese vyžaduje dobré noční vidění, např. u řidičů a taxikářů.
Izotretinoin přetrvává v těle ještě 2−4 týdny po vysazení, i když jeho hladina rychle klesá. Proto se doporučuje přestat s užíváním týden před dovolenou u moře nebo na horách a během ní.
Fyzikální léčba
Důležitá je správná péče o akneózní obličej a výběr vhodné domácí kosmetiky. Postižení mají často pocit špinavé pleti, který kompenzují opakovaným mytím, užíváním antibakteriálních mýdel a drhnutím obličeje. Důsledkem je iritace a poškození kožních bariér, což může vést k sekundárním bakteriálním infekcím a vzniku jizev. Pacienty je třeba opakovaně přesvědčovat, aby se vyvarovali mačkání, praskání a jiných mechanických manipulací. Měli by se vyhnout čisticím prostředkům s peelingovým nebo jinak iritačním efektem. Doporučuje se aplikace nekomedogenních hydrofilních krémů s vysokým obsahem vody, emulzí typu olej ve vodě a hydrogelů určených pro citlivou pokožku. Dieta nemá na akné vliv. Stačí zdravá vyvážená strava a omezit kouření. Pacienty je třeba varovat před léky s proakneózním účinkem (kortikosteroidy, B-komplex, kalium iodatum atd.).
(lkt)
Zdroj: Rafčíková S. Současné přístupy k léčbě akné u dospělých pacientů (nad 25 let). Dermatologie pro praxi 2016; 10 (4): 181–185.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.