Mýty a fakta o očkování
Ačkoliv je v České republice několik očkování povinných, v poslední době přibývají odrazující hlasy nabádající k odsunu vakcinace či rozvolnění očkovacích schémat. Hlavním argumentem je bezpečnost vakcín. Připomeňme si některá fakta spojená s vývojem v této oblasti.
Příliš mnoho vakcín v tak raném věku
Je pravdou, že se navyšuje počet vakcín, jež děti v raném věku dostávají. V roce 1980 se očkovalo následujícími vakcínami:
- DTwP (záškrt, tetanus, pertuse – inaktivované buňky),
- MMR (spalničky, zarděnky, příušnice),
- OPV (perorální vakcína proti obrně).
Do věku 2 let děti dostaly celkem 5 injekcí.
Časem došlo k mnohým změnám – DTwP byla nahrazena DTaP, která neobsahuje celé buňky, ale pouze vybrané antigeny. Upustilo se od perorální živé vakcíny proti obrně ve prospěch její injekční formy (IPV) s inaktivovanou očkovací látkou. Přibyly ještě další vakcíny, a celkem se tedy v roce 2012 (v USA) očkovalo následovně:
- DTaP,
- MMR,
- IPV,
- pneumokok,
- hepatitida A, B,
- Haemophilus influenzae,
- chřipka,
- rotaviry,
- plané neštovice.
Do věku 2 let děti dostaly 26 očkovacích látek, a to i 5 naráz. Avšak počet imunologických složek vakcín se přesto výrazně snížil.
Více znamená méně
Zatímco v roce 1980 obsahovala uvedená očkování dohromady 3041 antigenů, v roce 2012 se součet snížil na 150–153. Zásadní rozdíl přitom způsobilo zavedení DTaP.
Hned od narození jsou novorozenci vystaveni řadě bakterií z prostředí, které přirozeně kolonizují jejich organismus. Proto také v prvních týdnech velmi aktivně a spolehlivě pracuje imunitní systém a na některá očkování (např. HBV) vzniká výborná imunitní odpověď.
Je přítomen hliník?
Hliník je třetím nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře. Setkáváme se s ním tedy mnohem více, než si možná myslíme. Dospělý člověk spolkne především v potravinách okolo 5–10 mg hliníku denně. Plně kojené dítě se v 6 měsících života setkalo s cca 10 mg hliníku, dítě živené umělým mlékem pak zhruba s trojnásobkem (30 mg). Oproti tomu zátěž hliníkem v podaných vakcínách představuje asi 4 mg.
Po injekčním podání se sice 100% absorbuje, ale postupně se také vylučuje. Nikdy však ne zcela, na konci prvního roku života se tak po zohlednění všech faktorů deponuje po cca 0,1 mg hliníku z mateřského mléka, umělého mléka i vakcín. Do dospělosti se toto číslo navýší na 50–100 mg.
Přesto dospělí ani děti (pomineme-li velký zdroj hliníku, např. infuzi antacid) nedosahují plazmatických hladin hliníku, které vyvolávají encefalopatii, osteomalacii a anémii – tyto hodnoty jsou 100–1000× vyšší, než je běžné, a ani vakcíny běžné koncentrace nezvyšují.
(mir)
Zdroj: Offit P. A. Choosing an alternative vaccine schedule. On-line seminář. University of Pennsylvania, 2013. Dostupné na: http://illinoisaap.org/wp-content/uploads/alternative-schedule_pauloffit-bw.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.